Vojenská fakultní nemocnice Praha Česká republika patří v celosvětovém měřítku mezi země s velmi častým výskytem a vysokou úmrtností na kolorektální karcinom. Důležitou roli v boji s tímto typem nádoru hraje sekundární prevence, tedy vyhledávání přednádorových lézí - adenomových polypů, které jsou následně odstraněny, a tím je přerušena cesta vzniku nádoru. Z populačních statických dat vyplývá, že riziko onemocnění tímto nádorem výrazně stoupá s věkem, a to od 50 let. Proto v ČR probíhá od roku 2000 program screeningu sporadického kolorektálního karcinomu. Osobám starším 50 let, které dosud neměli žádné příznaky, je nabízen test na okultní krvácení do stolice (TOKS). V případě jeho pozitivity následuje kolonoskopické vyšetření. Nově se provádí kolonoskopické vyšetření i bez předchozího TOKS u osob starších 55 let. Další screeningové programy zahrnují sigmoidoskopii, kombinaci testu na okultní krvácení a sigmoidoskopie a virtuální kolonografii. Nicméně účast cílové populace na tomto programu je stále nedostatečná, zejména ve srovnání se screeningem karcinomu mammy, prostaty a děložního čípku. Proto je naší snahou doplnit stávající metody o takové vyšetření, které by mělo stejnou efektivitu ve vyhledávání přednádorových lézí, ale bylo přijatelné ve větším rozsahu. Takovým vyšetřením se může stát kolonická kapslová endoskopie (kapslová kolonoskopie)., On a worldwide scale, the Czech Republic is among the countries with very high rates of and high mortality from colorectal cancer. Secondary prevention, i. e. identifying precancerous lesions – adenomatous polyps that are subsequently removed, thereby inhibiting tumor formation, plays an important role in fighting this type of tumor. Population statistical data suggest that the risk of disease with this tumor type significantly increases with age, namely from the age of 50 years. Therefore, a screening program for sporadic colorectal cancer has been under way in the Czech Republic since the year 2000. Persons over 50 years of age who have been asymptomatic so far are offered fecal occult blood test (FOBT). If the test result is positive, a colonoscopic examination follows. A colonoscopic examination is newly performed even without a previous FOBT in persons older than 55 years. Other screening programs include sigmoidoscopy, a combination of fecal occult blood test and sigmoidoscopy, and virtual colonography. However, participation of the target population in this program is still inadequate, particularly when compared to the screening for breast, prostate, and cervical cancers. Hence, it is our effort to add to the current methods a test that would have similar effectiveness in detecting precancerous lesions, but would be acceptable on a larger scale. Colon capsule endoscopy (capsule colonoscopy) can become such a procedure., Štěpán Suchánek, Michal Voška, Gabriela Vepřeková, Barbora Rotnáglová, Jan Martínek, Miroslav Zavoral, and Literatura 9
Toxoplasmóza je jedna z nejčastějších zoonóz u nás. Patří mezi onemocnění, která mohou při primoinfekci v graviditě ohrozit vývoj plodu či způsobit mnohočetná poškození, často manifestovaná až po narození dítěte. Závažnost postižení, jeho variabilita a pravděpodobnost vzniku závisí na době, kdy se těhotná žena nakazila. V ČR máme k dispozici několik diagnostických metod. Základem je sérologické vyšetření (protilátky celkové i jednotlivých tříd, avidita IgG, komparativní imunoblot), prováděné z krve či plodové vody. Možný je i přímý průkaz DNA Toxoplasma gondii pomocí PCR z krve, plodové vody či po porodu z placenty. Prenatálně se provádí izolační pokus na myši (inokulací plodové vody). Pomocnou metodou je také ultrazvuk či MRI v průběhu těhotenství, se zaměřením na případnou fetopatii. Po narození je dítě z rizikové gravdity podrobně vyšetřeno a dlouhodobě sledováno. Terapii lze podat prenatálně i postnatálně, o jejím efektu se vedou diskuze. Základními preparáty jsou spiramycin, pyrimethamin a sulfadiazin (doplněny kyselinou folinovou). V článku jsou probrány indikace k jednotlivým vyšetřením a doporučeny nejvhodnější postupy v diagnostice, léčbě a také prevenci tohoto onemocnění u těhotných. Text se podrobně věnuje i interpretaci možných výsledků a obsahuje vyjádření k preventivnímu vyšetření těhotných žen u nás., Toxoplasmosis is one of the most common zoonoses in the Czech Republic. Toxoplasma infection during pregnancy can affect fetal development and cause multiple damages that often do not manifest until after the birth. The severity of pediatric disability, its variability and the probability of occurrence depend on the time of maternal infection. Serological diagnosis of toxoplasmosis in pregnant women is performed in two steps: first, total anti-Toxoplasma antibodies are detected, most commonly by the complement fixation test (CFT) combined with IgG ELISA. In the case of a negative result, the woman can be retested 1-3 months later. Low CFT titers show latent infection with a minimal risk of primary infection during pregnancy. When CFT titers of 1:64 or higher are obtained, the second step follows. Positivity in the IgM and IgA tests and low IgG avidity can confirm a recent infection. The diagnosis of fetal infection is based on the detection of anti-Toxoplasma antibodies, and of IgM antibodies in particular, and/or on the detection of Toxoplasma in amniotic fluid by PCR or the mouse test. Other helpful methods are fetal ultrasound or MRI focusing on fetopathy. Each child born from a high-risk pregnancy is thoroughly examined and followed up on a long-term basis. The detection of neonatal anti-Toxoplasma IgM antibodies and a neonatal IgG profile differing from the maternal IgG profile in comparative Western blot are the major markers of congenital infection. Toxoplasma infection can be treated prenatally and postnatally and the therapeutic outcomes are still being considered. The first-line options for congenital toxoplasmosis are spiramycin, pyrimethamine and sulfadiazine with folinic acid. The article discusses the indications for screening and recommends best practices for the diagnosis, treatment and prevention of toxoplasmosis during pregnancy. It also addresses in detail the interpretation of the diagnostic results and provides guidance for preventive screening of pregnant women in the Czech Republic., Petr Kodym, Markéta Geleneky, and Literatura 31
Cíl: Přesnost screeningových škál pro vyhledávání pacientů s rizikem vzniku dekubitů byla u nás dosud zkoumána jen okrajově. Cílem bylo navázat na pilotáž zabývající se inter-rater reliabilitou (shodou mezi posuzovateli) Škály Bradenové (ŠB) a zjistit shodu mezi dvěma posuzovateli u většího vzorku respondentů. Metodika: Dva posuzovatelé nezávisle na sobě hodnotili 60 pacientů hospitalizovaných s neurologickým onemocněním pomocí ŠB. Celková skóre (max. 23 bodů) byla dichotomizována (riziko versus absence rizika) dle doporučeného cut-off skóre (18 bodů). Inter-rater reliabilita byla vyjádřena pomocí koeficientu kappa (κ), a to pro dichotomizovaná celková skóre i pro skóre v jednotlivých položkách škály. Výsledky: Koeficient κ byl pro dichotomizovaná celková skóre 0,564 (95% konfidenční interval [KI] = 0,182; 0,946). V jednotlivých položkách škály byl κ následující: „smyslové vnímání“ 0,557 (95% KI = 0,306; 0,808); „vlhkost“ 0,454 (95% KI = 0,142; 0,766); „aktivita“ 0,613 (95% KI = 0,425; 0,801); „mobilita“ 0,091 (95% KI = – 0,127; 0,309); „výživa“ 0,283 (95% KI = 0,095; 0,471); a „tření a střih“ 0,554 (95% KI = 0,240; 0,868). Závěr: Inter-rater reliabilita dichotomizovaných celkových skóre byla střední úrovně (κ = 0,564). V položce „aktivita“ lze shodu mezi posuzovateli považovat za poměrně dobrou (κ = 0,613); v ostatních položkách však byla nižší. Jsou prezentovány faktory, které mohly tyto výsledky ovlivnit., Aim: The accuracy of the screening scales for identification of patients who are at risk of developing pressure sores has, so far, received only marginal attention in the Czech Republic. The aim was to extend a pilot study that focused on inter-rater reliability of the Braden Scale and to determine inter-rater reliability for a larger patient sample. Methods: Two raters performed independent assessments of 60 patients hospitalized with a neurological disease, using the Braden Scale. Total scores (max. 23 points) were dichotomized (at risk versus not at risk) using the recommended cut-off score (18 points). Using the kappa (κ) coefficient, inter-rater reliability was expressed for the dichotomized total scores as well as for scores obtained for each category of the scale. Results: For the dichotomized total results, the κ coefficient was 0.564 (95% confidence interval [CI] = 0.182; 0.946). For the individual categories, the κ coefficient was as follows: “sensory perception” 0.557 (95% CI = 0.306; 0.808); „moisture“ 0.454 (95% CI = 0.142; 0.766); „activity“ 0.613 (95% CI = 0.425; 0.801); „mobility“ 0.091 (95% CI = – 0.127; 0.309); „nutrition“ 0.283 (95% CI = 0.095; 0.471); and „friction and shear“ 0.554 (95% CI = 0.240; 0.868). Conclusion: For the dichotomized total scores, moderate inter-rater reliability (κ = 0.564) was obtained. For the category “activity”, the inter-rater reliability was quite good (κ = 0.613); for other categories, it was lower. Factors that may have affected the results are discussed., Petra Mandysová, Jana Pechová, Edvard Ehler, and Literatura