Boseova-Einsteinova kondenzace (BEC) má dlouhou a bohatou historii, jejíž počátky sahají do poloviny dvacátých let minulého století. V tomto článku si ji krátce projdeme a připomeneme si některé etapy vývoje fyziky, které umožnily naše úspěšné bádání BEC v plynech. Pak probereme, co všechno takové hledání obnášelo. V diskusi půjdeme nad rámec obvyklého technického popisu a pokusíme se zodpovědět určité otázky, jež dnes často slýcháváme, ale o nichž se ve svých dosavadních publikacích nezmiňujeme. Jsou to otázky typu: Jak jste na ten nápad přišli a proč jste se ho rozhodli uskutečnit? Věděli jste, že se to podaří? Jak dlouho vám to trvalo a proč? Pojednáme o některých svých oblíbených experimentech, které jsme v BEC prováděli. Nakonec se ještě krátce zmíníme o tom, proč si optimisticky myslíme, že BEC může být dosaženo s téměř libovolným druhem atomů, jež lze v magnetickém poli zachytit. V celém článku se pokoušíme vysvětlit, čím je Boseova-Einsteinova kondenzace v zředěném plynu tak zajímavá, jedinečná a experimentálně náročná., Eric A. Cornell a Carl E. Wieman ; přeložil Ivan Gregora., and Obsahuje bibliografické odkazy
Two theoretical problem from the International Physics Olympiad (IPhO) are presented. First of them was assigned at the 42th IPhO in 2012 in Thailand. The motivation for the problem was to describe the motion of three satelites forming together the Laser Interferometry Space Antenna (LISA), the device designed to detect gravitational waves. The second presented problem (from 45th IPhO in 2014 in Kazakhstan) concerns the simplest models of gas discharges. and Jan Kříž, Filip Studnička, Ľubomír Konrád, Bohumil Vybíral.