Die vergangenen 20 Jahre intensiver archäologischer Denkmalpflege auf kommunaler Basis führten im niederbayerischen Landkreis Deggendorf zu völlig neuen Einblicken in das Bestattungswesen des Alt–, Mittel– und frühen Jungneolithikums. Die bedeutendsten Erkenntnisse konnten für die Linienbandkeramik durch die Entdeckung einer ganzen Reihe von Siedlungsbestattungen und eines Gräberfeldes gewonnen werden. Für das Mittelneolithikum gelang der erstmalige Nachweis einer Gräbergruppe, dem frühen Jungneolithikum konnten mehrere Einzelbestattungen innerhalb unterschiedlicher Siedlungsgruben hinzugefügt werden. Die in einem geografischen Ausschnitt des ostbayerischen Donauraumes erforschten Grabfunde besitzen in ihrer Gesamtheit überregionale Bedeutung. and FUNERALS OF THE 6TH AND 5TH MILLENNIUM B.C. AT LANDKREIS DEGGENDORF (LOWER BAVARIA): PERCEPTIONS OF 20 YEARS LOCAL HERITAGE MANAGEMENT. The intensive archaeological heritage management in the Landkreis Deggendorf let to new results concerning funerals in the Early, Middle and early Late Neolithic periods. The most important results were obtained for the Linearbandkeramik by the excavation of many graves in the context of settlements and of one cemetery. For the first time it was possible to excavate a group of graves, dated to the Middle Neolithic period and several single graves inside settlement pits from the Younger Neolithic period. These results are of importance not only for the eastern Bavarian region but for a wider range.
The neolithisation of Northern Europe was neither synchronous nor uniform and it cannot be defined in simple terms. The early Neolithic populations of Northern Europe – known in the archaeological literature since the beginning of this century under the name of the TRB culture – are a consequence of a long period of contact and of mutual influences between communities with two contrasting life–styles: the Linearbandkeramik and its derivatives settled on the central European loess, and the immensely varied hunter– –gatherers roaming in the sandy and forested habitats of the North European Plain. The current significant issues, as seen through the prism of theoretical and methodological considerations, revolve around the models of transition most appropriate to circumstances in Northern Europe, the conceptual as well as real understanding of the complexity of late hunter-gatherers, the contribution of the Danubian tradition, and the dichotomy between regional diversity (a direct response to local conditions and specific requirements of individual human groups) and cultural unity (as demonstrated in the homogeneity of the process) which interlocked different cultural, economic and social phenomena into a web of dynamic relationships which lead to the emergence of such an extensive cultural complex in Northern Europe. and Neolitizace severní Evropy nebyla ani synchronní, ani jednotná, a nemůže být definována v jednoduchých termínech. Raně neolitické populace v severní Evropě – známé v archeologické literatuře od počátku tohoto století jako kultura nálevkovitých pohárů – jsou výsledkem dlouhodobých kontaktů a vzájemných vlivů mezi komunitami se dvěma odlišnými způsoby života: kulturou s lineární keramikou a jejími deriváty usídlenými ve střední Evropě a velice rozmanitými lovci–sběrači z písčitých a lesnatých severoevropských nížin. Významné otázky, viděno prizmatem teoretických a metodologických úvah, se soustřeďují kolem modelů přechodu, nejpřiměřenějšího podmínkám severní Evropy, pojmového, ale i reálného pochopení rozmanitosti pozdních lovců–sběračů, spolupůsobení dunajské tradice a dichotomie mezi regionální diverzitou (přímá odezva na lokální podmínky a specifické požadavky jednotlivých lidských skupin) a kulturní jednotou (demonstrovanou homogenitou procesu), která propojila různé kulturní, ekonomické a sociální fenomény do sítě dynamických vztahů, jež vedly k výskytu tohoto kulturního komplexu v severní Evropě.
Zevrubná revize hromadného nálezu lidských pozůstatků z ústředního gravettienského (pavlovienského) sídliště v Předmostí u Přerova prokázala, že nešlo o masový hrob s úplnými skelety, ale pravděpodobně o sekundární depozici nejreprezentativnějších a nejkoherentnějších částí těl zesnulých, pohřbených původně na zemi či nad zemí. Takový způsob pohřbívání lze v mladém paleolitu pokládat za dominatní. V duchu evropské kulturní tradice byly až dosud za pohřby považovány vesměs jen inhumace celých lidských těl. Nálezy jednotlivých kostí se interpretovaly jako důsledek "nerituálního“ zacházení s pozůstatky, nebo naopak jako zbytky rozrušených zahloubených hrobů. and THE MYTH OF THE MASS GRAVE AT PŘEDMOSTÍ U PŘEROVA. ON THE BURIAL CUSTOMS OF THE MORAVIAN GRAVETTIAN. A detailed revision of the mass find of human remains from the Central Gravettian (Pavlovian) settlement at Předmostí u Přerova revealed that it was not a mass grave with complete skeletons, but probably a secondary deposit of the most representative and most coherent body parts of the deceased, who would originally have been interred on or above the ground surface. This mode of burial seems in the Upper Palaeolithic to have been dominant. Hitherto, in accordance with European cultural traditions, a burial has generally only been regarded as the inhumation of a whole human body; finds of individual bones have been interpreted as the result of the „non–ritual“ ill–treatment of remains, or alternatively as the remains of disturbed grave pits.
Bei der Analyse von zwei Gräbern, die in die späthallstättische und an das Ende der frühlatènezeitlichen Periode datiert wurden und der Beigaben, die im nordöstlichen Böhmen ungewöhnlich (im ersten Grab einer für Böhmen exotischen Fusszierfibel, im zweiten Grab eines deformierten Schwertes der Stufe LT A) sind, wird die Problematik des damaligen Kommunikationsweges, der in historischer Zeit als sog. polnischer Weg bekannt ist, behandelt. Er verband zum Ende der älteren und zum Beginn der jüngeren Eisenzeit nicht nur den mittleren und nordöstlichen Teil des Landes, sondern war auch ein Bestandteil des gesamten Kommunikationssystems, das Südeuropa mit dem europäischen Norden verband, vielleicht als ein Zweig der sog. Bernsteinstrasse. and TWO HA D3 AND LT A CREMATION BURIALS FROM LOCHENICE (HRADEC KRÁLOVÉ DISTRICT). Through the analysis of two burials, one dated to the Late Hallstatt and the other to the close of the Early Tène periods – both of which contained inventories unusual for North–East Bohemia (a fibula in one grave, and the other a deformed LT A sword) – problems associated with the lines of contemporary communication are considered. These linked not only the central and north–eastern regions of this country, but were also part of an overall system of communications that linked southern to northern Europe, perhaps as a branch of the so–called „Amber Route“.