Duševní onemocnění představují významný problém současné společnosti. Klinické výzkumy psychedelik přinášejí rostoucí množství evidence o jejich terapeutickém potenciálu. Zajímavá pro tuto skupinu látek je skutečnost, že stejné substance se ukazují jako účinné v léčbě různých psychických symptomů a duševních onemocnění napříč diagnostickými kategoriemi. Psychedelika se tak ukazují mít univerzálnější využití než tradiční psychofarmaka, která působí zejména na konkrétní symptomy. Jejich terapeutické podání předpokládá přítomnost zkušeného odborníka během akutní fáze účinku a širší rámec zahrnující přípravná a následná sezení. Psychedelická terapie může ovlivňovat vybrané psychologické fenomény a charakteristiky i u zdravých dobrovolníků – např. zvyšovat jejich well-being, otevřenost, kapacitu všímavosti nebo mentální flexibilitu. Tyto fenomény jsou zároveň významnými koreláty duševního zdraví., Na základě dostupné evidence se lze domnívat, že klíčovým mechanismem účinku psychedelik je jejich působení na psychologickou flexibilitu, která by mohla představovat základní sjednocující faktor pro vysvětlení terapeutického účinku psychedelik na různé duševní obtíže z psychologické perspektivy. Na základě transdiagnostické povahy tohoto mechanismu by psychedelická terapie mohla najít uplatnění nejen v léčbě nejrůznějších poruch, ale potenciálně sloužit i v rámci širší péče o duševní zdraví, popř. prevence duševních onemocnění u zdravých lidí. Psychedelická terapie poutá pozornost autorů směrem k multifaktoriální etiologii duševních onemocnění, transdiagnostickým procesům, významu psychoterapie při jejich léčbě i extrafarmakologickým proměnným. V tomto článku je reflektován význam, který by mohlo mít využití psychedelik v péči o duševní zdraví, jejich mechanismus účinku a potenciální rizika i způsoby, jakými by bylo možné jim předcházet., Mental health problems constitute a major issue in contemporary society. Meanwhile, the evidence of the therapeutic potential of psychedelics obtained in clinical trials is continuing to grow. One of the remarkable characteristics of this class of substances is the fact that they appear to be effective in the treatment of a variety of psychological symptoms and mental illnesses across diagnostic categories. Psychedelics thus seem to have a wider range of usefulness than traditional psychopharmaceuticals, which generally tend to target specific symptoms. The administration of psychedelics includes the presence of an experienced professional until the acute effects subside. Moreover, these substances should be administered as part of a broader, more comprehensive programme, including preparatory and follow-up sessions. Psychedelic therapy can also have an effect on certain psychological phenomena and processes even in healthy volunteers, e.g. increase their well-being, openness, mindfulness capacities and mental flexibility. These phenomena are important correlates of mental health., and The available evidence seems to indicate that the key psychological mechanism of the therapeutic effect of psychedelics is their impact on psychological flexibility. This could be the common underlying factor explaining the therapeutic efficacy of psychedelics in the treatment of various mental health disorders across diagnostic categories. The transdiagnostic nature of this mechanism suggests that psychedelic therapy could potentially prove useful, apart from the treatment of various pathologies, also as a tool for general mental health promotion and prevention of mental illness in healthy people. Psychedelic therapy brings the attention to the multifactorial etiology of mental disorders, the importance of the psychotherapy component in healthcare, and the role of transdiagnostic processes and non-pharmacological variables. In this review article, the potential of psychedelics in mental health care, their mechanisms of action, and possible risks as well as risk-prevention strategies is discussed.
Introduction. With growing interest in hallucinogens, majority of psychedelic research focus mostly on the therapeutic potential and benefits. The objective of this paper is to explore how users of psychedelics verbalize their experience and perceived risks of using such substances. Methods. The authors used a questionnaire with open-ended and multiple-choice items. The sample included persons with at least one phenomenological experience with psychedelics (N = 422, age M=27.78; SD=7.84; SE=0.38; 35.1% women). Qualitative data were analyzed using concepts of The Grounded Theory using the Atlas.ti suite. Results. The target group uses terms taken from the English language (“bad trip”, “set and setting”, “sitter”, or the grammatically localized version of the word „psychedelic“), with shared and well-understood semantic meaning within the community. The central domain “inappropriate set and setting” and its inadequate preparation is linked to the negative experience of “bad trip” which can lead to difficult “integration of experience” or even “psychotic disorders”. Users of psychedelics report various harm reduction strategies which are consistent with relevant literature. Conclusion. This study illustrates that Slovak users of psychedelics seem to understand and use the established terminology of international discourse related to these substances. At the same time, the authors suggest that users seem to use various relevant strategies to lower risks associated with the use of psychedelics. and Úvod. Záujem o halucinogény rastie, pričom do-terajšie štúdie sa orientujú prevažne na terape-utický potenciál a benefity. Cieľom štúdie bolo objasniť, akými slovami verbalizujú užívatelia psychedelík svoje skúsenosti a v čom vidia naj-väčšie riziká užívania týchto látok. Metóda. Autori použili dotazník s uzavretými aj otvorenými otázkami. Výskumu sa zúčastnili ľudia s prinajmenšom jednou fenomenologic-kou skúsenosťou so psychedelikami (N = 422, vek M = 27,78; SD = 7,84; SE = 0,38; 35,1 % žien). Kvalitatívne dáta boli analyzované po-mocou konceptov zakotvenej teórie za pomoci softwaru Atlas.ti. Výsledky. Cieľová skupina používa cudzoja-zyčné pojmy („bad trip“, „set and setting“, „sitter“, „psychedelický“), ktoré sú sémanticky adekvátne etablované v rámci komunity uží-vateľov. Najviac vnímanými rizikami sú nea-dekvátne prípravy intrapsychických aspektov („set“) a externých i interpersonálnych aspektov („setting“). Centrálna doména „Nevhodný set and setting“ môže viesť k negatívnemu zážitku tzv. „bad trip“, čo môže ďalej vyvolať náročné „integrácie skúsenosti“ a následne „psychické poruchy“. Užívatelia psychedelík reportujú roz-manité stratégie znižujúce poškodenia („harm reduction“), ktoré sú v súlade s odbornou lite-ratúrou.Záver. Výskum ilustruje, že užívatelia psychede-lík na Slovensku adekvátne používajú etablova-né pojmy drogového cudzojazyčného diskurzu. Zároveň naznačuje, že užívatelia sú oboznámení s rôznymi stratégiami znižujúcimi nimi vnímané riziká súvisiace s užívaním psychedelík.