Úzkost ze smrti je chápána jako multidimenzionální poznávací koncept, který vychází z postojů ke smrti. Zahrnuje myšlenky, strachy a emoce související s umíráním a smrtí, které jedinec prožívá za normálních podmínek života. Úzkost ze smrti a její prožívání ovlivňuje řada faktorů, a to jak negativně, tak pozitivně. Jednotlivé faktory se mohou překrývat nebo být ve vzájemné interakci. Patří mezi ně život ohrožující nemoc, spiritualita, životní zkušenost, kulturní normy, sociální opora, prostředí, věk a gender. Uvědomění si těchto faktorů pomáhá zdravotnickým pracovníkům lépe pochopit reakci pacienta na realitu smrti v současné technologicky vyspělé, sekularizované a multikulturní společnosti., Death anxiety is understood as a multidimensional cognitive concept arising from attitudes to the death. It includes thoughts, fears, and emotions connected with dying and death experienced by an individual under the normal life conditions. Death anxiety and its experiencing are influenced by many factors, both negatively and positively. The particular factors can overlap or can be in mutual interaction. They cover life threatening disease, spirituality, life experience, cultural norms, social support, environment, age, and gender. Realization of these factors helps medical workers to understand better the patient´s response to the reality of death in contemporary technologically developed. secularizationed and multicultural society., and Helena Kisvetrová, Jaroslava Králová.
a1_Cíle. Lokální souběžná kriteriální validizace šesti škál Hoganova osobnostního inventáře (HPI), které měří ty osobnostní charakteristiky, které jsou u lidí spojeny s vyšší, nebo naopak nižší pravděpodobností výskytu kontraproduktivního pracovního chování (KPCH). Výzkumný soubor. Kombinace příležitostného a náhodného výběru n = 74 zaměstnanců, tzv. retailerů ze soukromé bankovní instituce na Slovensku; 37 těchto zaměstnanců podle hodnocení zaměstnavatele vykazovalo prvky KPCH a 37 zaměstnanců tento typ chování nevykazovalo. Hypotéza. Skupiny zaměstnanců vykazujících a nevykazujících prvky KPCH se budou systematicky lišit v testových skórech na škálách HPI měřících ty osobnostní charakteristiky, které souvisí s mírou výskytu KPCH. Statistická analýza. K analýze dat byl primárně použit bayesovský odhad rozdílu mezi skupinami (BEST) a bayesovská jednoduchá logistická regrese. Provedeny byly rovněž klasické varianty těchto testů spolu s bodově-biseriální korelační analýzou. Výsledky. U pěti ze šesti sledovaných škál existují v testových skórech v očekávaném směru věrohodné nenulové rozdíly mezi osobami vykazujícími a nevykazujícími prvky KPCH. Napříč těmito škálami se absolutní hodnota síly efektu d v rámci 95% HDI pohybuje od 0,012 do 1,22. Při nárůstu testového skóru na sledovaných škálách o jednu směrodatnou odchylku se snížení, resp. zvýšení šance na výskyt KPCH v rámci 95% HDI pohybuje od -72 % do -3 %, resp. od 11 % do 189 %. Pět ze šesti škál statisticky významně (p < 0,05) koreluje s výskytem KPCH v rozmezí absolutních hodnot rpb od 0,241do 0,360. Omezení studie. Vzhledem k menší velikosti výzkumného souboru je odhad pozorovaných efektů relativně nepřesný., a2_Způsob zjišťování kritéria KPCH mohl snížit míru jeho spolehlivosti. Kritérium KPCH je navíc poměrně široce vymezeno. Způsob výběru výzkumného souboru spolu s nedostupností některých základních demografických údajů o probandech účastnících se výzkumu snižují možnost generalizace výsledků studie i na jiné populace osob., b1_Objectives. Local concurrent criterion validity study of six selected Hogan Personality Inventory’s (HPI) scales that measure those personality characteristics which are associated with higher or lower probability of counterproductive work behavior (CWB). Sample and setting. Combination of convenience and random sample of n = 74 employees (retailers) from one private banking company in Slovakia. 37 employees showed and 37 employees did not show CWB according to evidence available to employer. Hypotheses. Groups of employees showing/notshowing CWB will systematically differ in their test scores on HPI scales measuring personality characteristics associated with the incidence of CWB. Statistical analysis. Bayesian estimation of differences between groups (BEST) and Bayesian simple logistic regression were used as primary statistical tools for data analysis. More traditional NHST alternatives to Bayesian methods were also conducted together with point-biserial correlation analysis. Results.In the case of five out of six selected HPI scales there are credible non-zero differences in test scores between employees not/showing CWB and these differences are in expected direction. Across these scales the absolute value of effect size d within 95% HDI is in the range from .012 to 1.22. With test scores increased by one standard deviation the odds of showing CWB decrease by -72% to -3% or increase by 11% to 189 % within 95% HDI across six selected scales. In the case of five out of six scales there is statistically significant (p < .05) correlation with incidence of CWB with absolute values of point-biserial correlation coefficient ranging from .241 to .360. Study limitation. Given the smaller sample of subjects the estimation of observed effects is relatively imprecise. Method of CWB detection could reduce reliability of CWB criterion., b2_CWB criterion is also fairly widely defined. Used sampling procedure together with inaccessibility of information about some basic demographic characteristics of tested subjects reduces the possibility to generalize findings from the study to other populations., Luděk Stehlík., and Obsahuje seznam literatury