Search

Start Over Subject psychologie

342. Validita merania: hľadanie dôvodov absencie konsenzu

Creator:
Ropovik, Ivan
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, předběžná sdělení, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, kauzalita, causality, validita, konsenzus, meranie, validity, consensus, measurement, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Príspevok sa zaoberá analýzou konceptu validity a hľadaním dôvodov absencie konsenzu v jej definovaní a vnímaní. Najvýznamnejšie koncepcie validity sú konfrontované z diachronického hľadiska s dôrazom na konceptuálne a epistemologické otázky. Táto analýza naznačuje, že rozdiely medzi jednotlivými koncepciami validity nie sú terminologickými hrami, ale majú vecné dôsledky. Zároveň je demonštrované, že význam aj tej najužšej a najčastejšie uvádzanej definície (test je validný, ak meria to, čo má merať) závisí na niekoľkých voľbách, ktoré sú v zásade arbitrárne. Tie následne implikujú empirické postupy potrebné pre atribúciu prívlastku „validný“ a v konečnom dôsledku aj to, či by mala byť validita považovaná za relačný alebo kauzálny koncept., The article discusses the concept of validity and explores the reasons for the absence of a widespread consensus in its definition and perception. Applying a diachronic perspective, the most influential conceptions of validity are being confronted with an emphasis on both conceptual and epistemological issues. Based on that analysis, it is argued that differences between several conceptions of validity are not just a terminological quibble. Furthermore, it is demonstrated that the meaning of even the simplest and mostly cited definition (a test is valid if it measures what it purports to measure) depends on some choices that are in fact arbitrary. These choices made further imply the epistemological procedures needed for the attribution of the "validity" label and whether validity should be considered a relational or a causal concept., Ivan Ropovik., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

343. Vědomé strategie zvládání tinnitu

Creator:
Veldová, Karolina and Roman Procházka
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, tinnitus, stres (fyziologie), psychology, autoplastický obraz onemocnění, coping, illness representations, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Tinnitus je symptom, který se vyskytuje stále častěji kvůli všudypřítomnému hluku a zvyšujícímu se životnímu tempu. Poslední výzkumy poukazují na to, že v adaptaci na tinnitus a v jeho zpracování hrají ústřední roli psychologické a psychofyziologické mechanismy. Cílem této práce bylo popsat subjektivní prožívání tinnitu a způsoby jeho zvládání. Teoretická část se zabývá faktory a procesy ovlivňujícími patogenezi tinnitu jako je např. stres a habituace, autoplastickým obrazem onemocnění, psychosociálními důsledky tinnitu, zvládacími strategiemi a léčebnými metodami. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní přístup. Jedná se o případovou studii skupiny. Celkem 25 pacientů se subjektivním tinnitem se zúčastnilo polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumu popisují pasivní, efektivní a maladaptivní copingové strategie, podporují nálezy o významu vlivu stresu jak na příčinu, tak důsledky tinnitu a význam psychických problémů spojených s tinnitem. Výsledky také naznačují rozdíly v prožívání a zvládání tinnitu mezi muži a ženami. Tyto poznatky poukazují na vážnost psychických problémů spojených s tinnitem a potřebu komplexní léčby pro tyto pacienty., Tinnitus is a symptom, which occurs increasingly nowadays, mostly because of omnipresent noise and accelerating pace of live. The latest studies have shown that tinnitus adaptation and treatment depend especially on psychological and psychophysiological mechanisms. The aim of this study was to describe a subjective experience and ways of coping with tinnitus. Its theoretical part is focused on factors and processes influencing the pathogenesis of tinnitus, such as stress and habituation, illness representations, psychosocial consequences of tinnitus, coping strategies and tinnitus treatment. For the research of this study was chosen qualitative approach, a case study of a group. 25 patients with subjective tinnitus participated in semi-structured interview. The results describe passive, effective and maladaptive coping strategies. They confirm an impact of stress on cause and consequences of tinnitus, and the importance of psychological problems in tinnitus patients. The results also describe differences in illness representations and coping with tinnitus between men and women. These findings highlight the severity of psychological problems associated with tinnitus and the need for comprehensive treatment., Karolina Veldová, Roman Procházka., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

346. Vídeň na přelomu století /

Creator:
Schorske, Carl E.,
Type:
text and monografie
Subject:
Sociologie kultury. Kulturní život, Schnitzler, Arthur,, Hofmannsthal, Hugo von,, Schönerer, Georg von,, Lueger, Karl,, Herzl, Theodor,, Freud, Sigmund,, Klimt, Gustav,, Stifter, Adalbert,, Kokoschka, Oskar,, Schönberg, Arnold,, život společenský, život kulturní, hudba, psychologie, dějiny umění, literatura, architektura, malířství, umění výtvarné, světové dějiny 1789-1918, Habsburská monarchie, and dějiny vědy, umění, kultury a techniky, kulturní vztahy
Language:
Czech
Rights:
unknown

347. Viera v spravodlivý svet a jej ochranná funkcia vo vzťahu k subjektívnej pohode: výskum špecifických kopingových reakcií

Creator:
Jozef Džuka, Dalbert, Claudia, and Schmitt, Manfred
Format:
print
Type:
article, předběžná sdělení, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, belief in a just world, subjective well-being, measuring the coping reactions, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Problém. V doterajších výskumoch bolo potvrdené, že viera v spravodlivý svet má pozitívny vzťah k subjektívnej pohode obetí nespravodlivosti ale aj iných osôb. Doposiaľ však nie je dostatočne objasnené, aké konkrétne procesy za tým stoja. Je možné predpokladať, že osoby ochraňujú svoju vieru v spravodlivý svet a tým aj svoju subjektívnu pohodu pomocou nasledovných kopingových reakcií: 1) sebaobviňovaním, 2) minimalizovaním intencionality (napr. úmyslu ublížiť), 3) vyhýbaním sa ruminácii (napr. sebaľutovaniu: „prečo sa to stálo práve mne?“), 4) minimalizovaním dôsledkov (napr. z aspektu ubližujúceho konania), 5) odpustením a 6) vyhýbaním sa pomste. Metóda. Bol skonštruovaný nástroj na meranie konkrétnych kopingových reakcií na prežitú nespravodlivosť v piatich odlišných životných situáciách a na súbore 150 žiakov gymnázia vo veku 15–19 rokov boli tieto reakcie merané spolu s premennými subjektívnej pohody. Výsledky a diskusia. Bolo zistené, že štyri kopingové reakcie tvoria jeden faktor, ktorý bol nazvaný asimilatívne kopingové reagovanie na prežitú nespravodlivosť, a že tento faktor významne koreluje v troch z piatich životných situácií s vierou v spravodlivý svet, avšak nekoreluje s premennými subjektívnej pohody. To znamená, že viera v spravodlivý svet síce dokáže v súlade s predpokladom objasniť kopingové reakcie opytovaných osôb, avšak asimilatívne kopingové reagovanie nesprostredkovalo efekt viery v spravodlivý svet vo vzťahu k subjektívnej pohode. Toto neočakávané zistenie je diskutované z aspektu vhodnosti zvoleného spôsobu merania skúmaných premenných., Problem. It was confirmed in previous studies that belief in a just world is positively related to subjective well-being of victims of injustice but also of other persons. Up to now it is not sufficiently clarified which particular processes are in the background. It is possible to suppose that people protect their belief in a just world and thus their subjective well-being by the means of the following coping reactions: 1. self-accusation, 2. intentionality minimizing (e.g. intention to harm), 3. rumination avoiding (e.g. selfregretting: „why this happened just to me?”), 4. consequences minimizing (e.g. of harming activity), 5. forgetting, 6. revenge avoiding. Method. An instrument for measuring the particular coping reactions to the experienced injustice in five different life situations was constructed and these reactions were measured at the same time with variables of subjective wellbeing in the sample of 150 high school students aging 15 to 19 years. Results and discussion. It was found that four coping reactions form one factor entitled assimilative coping reacting on experienced injustice and that this factor is significantly correlated to belief in a just world in three of five life situations but is not correlated to variables of subjective well-being. Although the belief in a just world is able to clarify the coping reactions of studied persons according the assumption the assimilative coping reacting did not mediate the effect of belief in a just world in relation to subjective well-being. This unexpected finding is discussed from the aspect of a suitability of the chosen way of measuring the studied variables., Josef Džuka, Claudia Dalbert, Manfred Schmitt., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

348. Virtuální realita jako možnost léčby úzkostných poruch =: Virtual reality as alternative for anxiety disorders treatment

Creator:
Jan Šmahaj and Roman Procházka
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, text, předběžná sdělení, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, virtuální realita, kognitivně-behaviorální terapie, kyberprostor, úzkostné poruchy, virtual reality, cognitive-behavioral therapy, cyberspace, anxiety disorders, expoziční terapie virtuální realitou, virtual reality exposure therapy, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Studie uvádí přehled studií zaměřených na využití expoziční terapie virtuální realitou (VRET) v rámci léčby úzkostných poruch. Autoři vymezují základní pojmy z oblasti úzkostných poruch, kyberprostoru, virtuální reality a VRET. Jejich cílem bylo zmapování výzkumných studií, jejich rozbor a interpretace výsledků. Příspěvek se zaměřuje na efekt účinnosti VRET v léčbě strachu z létání, strachu z výšek a sociální fobie. Z analýzy výzkumných studií vyplývá, že VRET má prokazatelný efekt při léčbě anxiózních poruch., The study provides an overview of articles about the use of virtual reality exposure therapy (VRET) in the treatment of anxiety disorders. Authors defined the basic concepts as anxiety disorders, cyberspace, virtual reality and VRET. The aim of article is to map the specific research studies, their analysis and interpretation. Authors focused on the effect size of VRET in the fear of flying, acrophobia and social phobia treatment. They close that VRET has demonstrable effect on effectiveness of anxious disorders treatment., Jan Šmahaj, Roman Procházka., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 1771 to 2023

View larger »