Desenzitizace a zpracování pomocí očních pohybů (EMDR) představuje terapeutickou metodu pro léčbu posttraumatické stresové poruchy s empiricky ověřovanou účinností. Výzkumy ukázaly, že EMDR snižuje živost a emocionalitu autobiografických vzpomínek a redukuje psychofyziologické nabuzení vlivem na autonomní nervový systém. Hypotézy o mechanismu účinku EMDR předpokládají aktivaci orientační reakce, procesů duální pozornosti a procesy analogické REM fázi spánku. Předpokládá se, že EMDR vyvolává funkční neurobiologické změny, které zefektivňují zpracování informací v centrální nervové soustavě, především u jedinců s posttraumatickou stresovou poruchou., Eye Movement Desensitization and Reprocessing (EMDR) represents a promising approach to treatment of posttraumatic stress disorder. The empirical findings provide evidence for the effect of EMDR on decreasing of subjectively perceived vividness and emotional burden of autobiographic memories and on reducing arousal of the autonomic nervous system by shifting the balance towards parasympathetic activation. Recent hypotheses suggest that the effects of EMDR rely on neurobiological mechanisms employed in dual focus attention, orienting reflex and REM sleep. This reprocessing seems to provoke a specific neurobiological response that makes the information processing in central nervous system more efficient, particularly in individuals with PTSD., Hana Vojtová, Petr Bob, Radek Ptáček., and Obsahuje seznam literatury
Existují doklady, že při sociální a prostorové izolaci dochází u participantů k významným psychickým změnám. V rámci projektu Mars- 500, což byla pozemská simulace letu k Marsu o délce 520 dní, jsme měli možnost sledovat u šesti účastníků projektu změny ve vnímání prostoru a citlivosti a paměti na lidské tváře a objekty. Experimentální sada byla účastníkům počítačově administrována celkem v deseti měřeních. Sledovali jsme výkon v percepčních a paměťových testech a jeho proměny v průběhu izolace a výsledky jsme dále porovnávali s kontrolní skupinou. Navzdory očekávání nebyly v průběhu izolace žádné podstatné změny shledány. Změny ve 3D vnímání, jež jsou popisovány ve výzkumech probíhajících v prostředí mikrogravitace, jsou pravděpodobně vázány na absenci gravitační vertikály. Případné jemné změny ve vnímání a paměti u účastníků projektu Mars-500 mohly být překryty limity vztaženými k samotné izolační studii (malý počet respondentů, jejich zásadní nepodobnost s kontrolním souborem, různorodé kulturní zázemí)., The subjects of the experimental research were participants of Mars-500 project, who spent nearly a year and a half isolated from the outside world on a simulated mission on Mars. They were presented with a battery of psychophysical tests examining the performance in various visual space perception and face and object recognition tasks. The primary focus was on monitoring changes in the crewmembers’ perceptual performance throughout the confinement and interpreting their performance in relation to the control group. Contrary to the expectations, no serious effect of the confinement on the crewmembers’ perception was observed in any of the experiments. Several interpretations of such findings are discussed, including the possibility that potential changes might have been masked by inappropriate experimental conditions and the specific group sample., Michal Šimeček, Radovan Šikl., and Obsahuje seznam literatury
S nárastom počtu nástrojov na meranie kvality života sa pre výskumníkov aj klinikov stáva problémom vybrať ten najvhodnejší. Prehľadové štúdie nástrojov na zisťovanie kvality života (ďalej QoL nástrojov) kladú dôraz na informácie o základných vlastnostiach nástrojov – informácie o ich doménach a psychometrických vlastnostiach – veľmi často bez uvedenia definície meraného znaku, resp. jeho teórie. Táto štúdia sa snaží ohodnotiť teoretické východiská QoL nástrojov. Realizovaný bol systematický prehľad QoL nástrojov a porovnané teórie a definície kvality života, z ktorých vychádzajú. Pozornosť bola venovaná aj doménam kvality života, ktoré daný nástroj obsahuje. Do prehľadu bolo zahrnutých 57 QoL nástrojov, z toho 21 generických a 36 špecifických. Len päť zo skúmaných nástrojov bolo skonštruovaných na základe teórie, z toho dva nástroje na základe jednej a tej istej teórie. Najdôležitejším zistením je rozmanitosť v chápaní kvality života, čo poukazuje na nedostatočnú ujasnenosť teoretických východísk diagnostických nástrojov., The increase of number of instruments for measuring the quality of life brings the problem for both the researchers and the clinicians to choose the most proper one. The overview studies of instruments for assessing the quality of life (QoL instruments) are stressing the information concerning their basic characteristics - information about its domains and psychometric characteristics, quite often without mentioning the definition of the measured trait, and its theory respectively. This study tries to evaluate the theoretical starting points of QoL instruments by presenting the systematical overview of QoL instruments and comparing the theories and definitions of quality of life from which these instruments come out. The attention was also paid to the domains of quality of life covered by the given instrument. The overview contents 57 QoL instruments, 21 of which are generic and 36 are specific. Only few of studied instruments were constructed on the basis of a theory, two of them on the basis of the same theory. The most important finding is the variety in understanding the quality of life what points to insufficient clarification of staring points of the diagnostic instruments., Nikoleta Izdencyová., and Obsahuje seznam literatury
a1_Cieľom príspevku je zmapovať stav merania kvality života na základe analýzy prehľadových štúdií zaradených do publikačných databáz EBSCO a Proquest. Analyzované štúdie boli vybrané podľa týchto kritérií: a) autori prehľaPředběžná sdělení / 371 dových štúdií realizovali systematickú rešerš literatúry z publikačných databáz; b) pojem kvalita života bol deklarovaný názvom alebo abstraktom; c) v štúdii bolo uvedené hodnotenie psychometrických alebo klinimetrických parametrov merania. Zo 64 identifikovaných štúdií bolo 17 vybraných pre samotnú analýzu, ktorá bola zameraná na štyri vlastnosti analyzovaných postupov a nástrojov: a) aké sú teoretické východiská merania kvality života, b) ako boli zaradené hodnotené nástroje do kategórií, c) aké sú ich psychometrické/ klinimetrické vlastnosti a d) aké sú odporúčania autorov prehľadových štúdií týkajúce sa merania kvality života. Čo sa týka teoretických východísk jednotlivých nástrojov, bola zaznamenaná relatívna zhoda v definovaní konštruktu kvality života, ale veľké odlišnosti v používaní tohto konštruktu pri meraní a identifikovaná bola konfúzia pojmov kvalita života a „na zdravie sa vzťahujúca“ kvalita života. Čo sa týka toho, k akému typu používaný nástroj patrí, typickým je rozlíšenie na špecifické a generické nástroje, kde špecifické sú citlivejšie k zmene a odlišnostiam medzi skupinami, ale neumožňujú širšie porovnanie medzi rôznymi kategóriami respondentov. Čo sa týka psychometrických ukazovateľov hodnotených nástrojov, zistená bola absencia overovania test-retest reliability a neadekvátne postupy, resp. chýbanie obsahovej a konštruktovej validity nástroja., a2_K najpoužívanejším klinimetrickým parametrom patril ukazovateľ responsiveness, jeho absencia patrila k často konštatovaným nedostatkom. Pre odporúčania autorov prehľadových štúdií platí, že sú rôznorodé a upozorňujú na mnohé problémy, ktoré je v prípade merania kvality života potrebné riešiť., b1_The paper conducts a survey of the state of quality of life measurement on the basis of analysis of overview studies included in EBSCO and Proquest publication data-bases. The analyzed studies were selected according to these criteria: a) authors of overview studies accomplished a systematic research of literature from publication data-bases; b) concept of quality of life was declared by the title or abstract; c) the evaluation of psychometric or clinimetric parameters of measurement was included in the study. From 64 identified studies, 17 were selected for analysis focused on four characteristics of analyzed procedures and instruments: a) what are the theoretical starting points for quality of life measurement, b) how were the evaluated instruments classified into the categories, c) what are their psychometric/clinimetric parameters, and d) what are the recommendations of authors of overview studies concerning quality of life measurement. In theoretical starting points of particular instruments the relative agreement in defining the construct of quality of life was found but big differences in using this construct in measuring, and the confusion of quality of life and „health-related quality of life“ concepts was identified. Concerning the type of the used instrument the typical differentiation is specific and generic instruments. The specific ones are more sensitive to change and differences between groups but they do not make possible the wider comparison between different categories of respondents. In psychometric parameters of evaluated instruments the absence of verifying the test-retest reliability and nonadequate procedures were found, missing the content and construct validity of the instrument respectively. The responsiveness indicator was the most used clinimetric parameter, its absence was one of often stated deficiencies., b2_Concerning the recommendations of authors of overview studies they are diverse and they alert to numerous problems that must be solved in measuring the quality of life., Peter Babinčák., and Obsahuje seznam literatury
V súlade s aktuálnymi teoretickými i výskumnými zisteniami považujeme agresívne správanie v cestnej doprave za komplexný jav, čo sa týka jeho príčin aj dôsledkov. V štúdii vymedzujeme relevantnú terminológiu – agresivita, agresívne správanie, rizikové správanie a „road rage“ v doprave. Cieľom prezentovaného výskumu bolo zistiť súvislosti medzi agresivitou ako osobnostnou črtou (verbálna agresia, fyzická agresia, zlosť, hostilita) a sebaposúdeným agresívnym správaním v doprave (narušenie plynulosti premávky, bezohľadná jazda, priama hostilita), pričom sme do tohto vzťahu zakomponovali ďalšie individuálne premenné - celkový počet najazdených kilometrov a sociodemografické faktory – pohlavie, vek. Výsledky regresných analýz i „path“ modely ukázali, že agresívne správanie v doprave predikujú odlišné komponenty agresivity (s odlišným vplyvom) pri ženách a pri mužoch, a taktiež pri jednotlivých druhoch agresívneho správania. Zistili sme významný (negatívny) vplyv sociodemografickej premennej vek na agresívne správanie, predpokladaná kovariancia medzi vekom a počtom najazdených kilometrov sa potvrdila pri narušení plynulosti premávky a bezohľadnej jazde u mužov aj u žien., According to contemporary theoretical and research findings the authors regard the aggressive behavior in road transport as a complex phenomenon which is concerning both its causes and its consequences. The relevant terminology is defined in the study - aggressiveness, aggressive behavior, risk-taking behavior, and “road rage” in transport. The goal of the presented study was to assess the relations between aggressiveness as a personality trait (verbal aggressiveness, physical aggressiveness, anger, hostility) and self-rated aggressive driving behavior (progress impeded, reckless driving, direct hostility) , where further individual variables (total number of kilometers done) and socio-demographic factors (sex, age) were incorporated into this relation. The results of regression analyses and path models showed that aggressive behavior in road transport is predicted by different components of aggressiveness (with different influence) in women and men as well as in particular kinds of aggressive driving behavior. The significant (negative) influence of socio-demographic variable age on aggressive behavior was found, the expected covariance between the age and the total number of kilometers done was confirmed in disturbing the traffic fluency and regardless driving both in men and women., Eva Rošková, Natália Kovácsová., and Obsahuje seznam literatury
Dnešní podmínky na trhu vyžadují, aby vedoucí pracovníci neziskových organizací jednali stále více obchodním způsobem. Studie zjišťuje, zda vedoucí pracovníci neziskových organizací mají podobné dispozice k podnikatelskému jednání jako podnikatelé, ale jsou jinak motivováni. Při výzkumu byly pomocí standardních osobnostních testů a rozhovorů porovnány osobnostní rysy a vyjádřené motivy 72 vedoucích pracovníků neziskových organizací s 117 podnikateli. Obě skupiny vykazují podobné obecné a specificky podnikatelské osobnostní rysy, ale významně se liší, pokud jde o jejich motivaci. Zatímco motivace vedoucích pracovníků neziskových organizací pramení především ze smyslu jejich práce, podnikatelé jsou motivováni především nezávislostí a příjmem, které jim jejich práce poskytuje. Článek umožňuje lépe pochopit, kdo jsou vedoucí pracovníci neziskových organizací., Today's market conditions require nonprofit leaders to act in an increasingly business-like fashion. This study asks whether NPO leaders have a similar disposition to act entrepreneurially as for-profit entrepreneurs, but hold different underlying motives. For this purpose, the study contrasts a sample of 72 leaders of nonprofit organizations with 117 entrepreneurs on their personality traits and explicit motives using standard personality tests and interviews. Both groups exhibit similar general and entrepreneurship-specific personality traits but differ significantly regarding their motivation. While nonprofit leaders motivation stems primarily from the meaningfulness of their work; entrepreneurs are mainly motivated by the independence as well as by the income and profit provided by their work. This paper helps us understand who leaders of nonprofit organizations are., Martin Lukeš, Ute Stephan., and Obsahuje seznam literatury
Štúdia podáva prehľad o osobnostných faktoroch, ako aj kumulačných a aditívnych efektoch osobnostných faktorov v súvislosti so správaním súvisiacim so zdravím. Príspevok ponúka možnosti praktických aplikácií poznatkov o osobnosti vo vzťahu k správaniu súvisiacemu so zdravím., The study gives an overview of personality factors as well as of cumulative and additive effects of personality factors in the connection with health related behavior. The paper offers possibilities of practical applications of knowledge concerning personality in the relation to health related behavior., Beata Gajdošová., and Obsahuje seznam literatury
Pracovná flexibilita je považovaná za efektívny nástroj zvyšovania rovnováhy pracovného a privátneho života. Miera, do akej pracovná flexibilita prináša výhody, však súvisí so sebaorganizáciou zamestnanca. Tento predpoklad bol skúmaný v dvoch separátnych štúdiách. Výskumný súbor v Štúdii 1 tvorili osoby pracujúce na flexibilnom pracovnom mieste, výskumný súbor v Štúdii 2 osoby pracujúce na štruktúrovanom pracovnom mieste. V podmienkach flexibilného pracovného miesta dosahovali osoby s vysokou tendenciou k prokrastinácii (t.j. zlyhanie v sebaorganizácii) nízku mieru rovnováhy životných oblastí. V podmienkach štruktúrovaného pracovného miesta sa osoby s vysokou a nízkou tendenciou k prokrastinácii v úrovni rovnováhy nelíšili. Pracovná flexibilita je tak vhodná len pre osoby s nízkou tendenciou k prokrastinácii., Job flexibility has been found to support balance between work and personal life. Its effectiveness, however, is expected to depend on individual self-control. Procrastination (i.e., self-control failure) was therefore hypothesized to moderate the relationship between job flexibility and work-life balance. Employees with either flexible (Study I) or non-flexible (Study 2) job reported on their procrastination and work-life balance. Under flexible job condition, non-procrastinators benefited whereas procrastinators lost their balance. Under non-flexible job condition, however, no difference was found. The results suggest that job flexibility may support work-life balance but only by individuals who do not procrastinate., Peter Gröpel, Klaudia Dovičovičová., and Obsahuje seznam literatury
a1_Cieľom príspevku je informovať o procese a vybraných výsledkoch slovenskej adaptácie testovej batérie D-KEFS. Základnú štandardizačnú vzorku tvorilo 250 detí s priemerným vekom 9,7 roka, navštevujúcich štvrté ročníky bežných tried východoslovenských základných škôl. Pre zistenie doplnkových informácií týkajúcich sa reliability a validity vybraných testov D-KEFS boli použité ďalšie dva súbory detí (n = 200) vo vekovom rozpätí 10–15 rokov. Okrem testov D-KEFS boli vo validizačných štúdiách použité subtesty Woodcock – Johnsonovej batérie, vybrané subtesty WISC III, Porteusové bludiská a ukazovatele školského prospechu., a2_ Výsledky štandardizácie ukázali, že prakticky všetky primárne ukazovatele D-KEFS mali zošikmené distribúcie. Tieto ukazovatele tak pravdepodobne jemnejšie rozlišujú medzi deťmi s nízkymi výkonmi, než medzi deťmi s priemernými alebo nadpriemernými výkonmi. Zároveň sa ukázalo, že slovenské normy sú v porovnaní s normami pre americké deti mierne prísnejšie. Orientačné štúdie reliability a validity testov D-KEFS naznačujú vhodnosť použitia testovej batérie v diagnostickej, b1_The objective of the paper is to inform about the process and some results obtained in Slovak adaptation of Delis-Kaplan Executive Functions System. Basal standardization sample consisted of 250 children attending fourth year of elementary school with mean age 9,7 yrs. To get additional information regarding reliability and validity of D-KEFS selected tests, another two samples were studied (n = 200) with age ranging 10 – 15 years. For validation study – besides D-KEFS – Woodcock-Johnson test battery, some subtests selected from WISC-III, Porteus labyrinths and indicators of school achievement were used, too., b2_Results showed that distributions of raw score in almost all D-KEFS indicators were significantly skewed which implies that these indicators discriminate probably better in children with low achievements than those with average and high achievements. Norms obtained for Slovak children are, comparing to American, slightly harder because of generally higher achievements in Slovak children. Reliability and validity of Slovak D-KEFS adaptation suggest usability of these tests in psychological assessment in clinical and consulting praxis., Ján Ferjenčík, Monika Bobáková, Iveta Kovalčíková, Ivan Ropovik, Miriam Slavkovská., and Obsahuje seznam literatury
Tématem příspěvku jsou předběžné výsledky české části česko-francouzsko-kanadského výzkumu. Z důvodu rozsahu výzkumu byly v této studii představeny pouze výsledky dětí z 1. a 2. tříd. Výzkum je zaměřen na domácí přípravu na školu. Mezi sledovaná hlediska lze zařadit postoje dětí k domácí přípravě na školu, vnímanou úspěšnost školáků, jejich míru autoregulace a také dětmi vnímanou pomoc při domácí přípravě ze strany rodiče. Předmětem výzkumu také bylo, jak se ve zkoumaných proměnných liší chlapci a dívky. Pro lepší porozumění vztahů mezi proměnnými byla provedena regresní analýza, která ukázala, že rozdíly v tom, do jaké míry se dítě cítí úspěšné ve škole, jsou určovány hlavně tím, jaké behaviorální strategie si dítě v souvislosti s domácími úkoly (DÚ) v prvních letech školní docházky osvojuje. Dále bylo zjištěno, že rozdíly v autoregulaci dítěte jsou určovány hlavně tím, jak se dítě v souvislosti s DÚ cítí, a dále vnímaným úspěchem dítěte., The paper deals with preliminary results of Czech part of Czech-French-Canadian research. In this study, only results of children from the first and second grades are presented. The research is focusing on the home preparation for the school. The children,s attitudes to home preparation for the school, pupils, perceived self-efficacy, self-regulation rate, and also the perceived help from the parent during the home preparation are followed-up. The authors were also interested in differences in assessed variables between boys and girls. In order to understand better the relations among the variables the regression analyses was carried out. It showed that the differences in children,s feeling to be successful in school are determined mostly by the behavioral strategies for carrying out the homework adopted by children during the first two years of school attendance. Further it was found that the differences in children self-regulation are determined mainly by the children,s feeling about the homework, and by children,s perceived self-efficacy., Lenka Šulová, Michaela Škrábová., and Obsahuje seznam literatury