Článek přináší současné pohledy na koncept emoční komplexity. Cílem je představit tento pojem a jeho aplikační potenciál s důrazem na kognitivní souvislosti. V důsledku rozporů v definicích emoční komplexity (a emocí obecně) jsou prezentovány následující aspekty emoční komplexity: 1) dialektičnost, 2) relativní nezávislost mezi prožívanými emocemi, 3) emoční granularita, 4) úroveň emočního uvědomování. Je také diskutován vztah mezi emoční a kognitivní komplexitou. Kromě toho jsou uvedeny nejpoužívanější metodologické postupy spolu se svými nedostatky - deskripce minulé zkušenosti, způsoby zachycování aktuálního emočního prožívání, monitorování vlastních emocí a narativní přístupy. Článek se nakonec věnuje vývoji emoční komplexity a příbuzným psychologickým konstruktům (např. regulaci emocí) a na příkladech z klinické populace poukazuje na důležitost emoční komplexity u mnohých psychických poruch a na užitečnost tohoto konceptu v terapeutické praxi., The paper brings together current views on emotional complexity. Its aim is to introduce this term and its potential application with emphasis on cognitive aspects. Due to relatively high inconsistency in definitions of emotional complexity (and emotion in general), the following aspects of emotional complexity are presented: 1) dialecticism, 2) independence between experienced emotions, 3) emotional granularity, 4) level of emotional awareness. The relationship between emotional and cognitive complexity is discussed. Moreover, the methodologies employed most frequently - description of past experience, experience sampling measures, emotion self-monitoring, and narrative approaches - are debated with respect to their limitations.Lastly, the authors address the development of emotional complexity and related psychological constructs (e.g. emotion regulation). Examples from clinical populations are provided to illustrate an importance of emotional complexity in various psychological disorders and the usefulness of the concept in psychotherapy., Kristína Czekóová, Zuzana Pokorná, Tomáš Urbánek., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
a1_Předložená studie srovnává emocionalitu u souboru českých a slovenských vysokoškolských studentů: zaměřuje se na četnost prožívání vybraných emocí a na preferovaný způsob exprese těchto emocí. Primárním cílem šetření bylo ověřit stereotyp, zda jsou Slováci „emočnější“ než Češi a zjistit, zda stereotyp nevystihuje především odlišnou emoční expresivitu. Autoři předpokládali, že se soubory českých a slovenských vysokoškoláků nebudou lišit z hlediska četnosti prožívaných emocí, ale že se budou významně lišit z hlediska regulačních strategií, a to ve směru k otevřenějšímu projevu u slovenského souboru a k umírněnému projevu emocí u českého souboru. Čeští (N = 107) a slovenští (N = 144) vysokoškolští studenti zaznamenali do inventáře (seznam emocí získaný v předešlých šetřeních) emoční valenci, četnost emočního prožitku a preferovanou expresivní regulaci emoce. Získaná frekvenční data byla zpracována v podobě průměrných četností odpovědí pro jednotlivé položky. Pro porovnávání českého a slovenského souboru z hlediska četností prožívaných emocí autoři použili t-test pro dva nezávislé výběry a pro porovnání regulačních strategií chí-kvadrát test pro srovnání pozorovaných a očekávaných hodnot. Při korelaci jednotlivých emocí autoři použili neparametrický korelační koeficient Spearmanovo rho a emoce byly korelovány z hlediska četnosti jejich prožitku. Výsledky ukázaly, že emoční valence a konotace jsou u obou souborů podobné. Konotace se významněji liší u emoce hrdosti, která v českém souboru koreluje silněji s negativními emocemi než s pozitivními. Studenti ve slovenském souboru prožívají emoce mírně častěji než čeští respondenti., a2_Soubory se významně liší především z hlediska regulace emocí: slovenští respondenti projevují emoce signifikantně otevřeněji (projevím přesně to, co cítím) oproti českému souboru, který častěji uvádí mírně potlačený projev emocí (projevím méně, než cítím). Omezeními studie jsou skutečnosti, že soubory nebyly reprezentativní a že se na tvorbě původního seznamu srovnávaných emocí nepodíleli slovenští studenti., b1_Objectives. The primary objective of the study was to verify the stereotype that Slovaks are “more emotional” than Czechs. In the present paper authors compared the emotionality of Czech and Slovak undergraduates: study focused on the frequency of experienced emotions and on the preferred strategy of emotional expression. Authors assumed that the samples of Czech and Slovak undergraduates would not differ in terms of frequency of emotions but that they would differ in terms of their regulatory strategies. Sample and settings. The Czech (N = 107) and Slovak (N = 144) undergraduates recorded emotional valence, frequency of their emotional experience and their preferred expression of the emotion into a specific questionnaire (an inventory of 80 emotions obtained in previous investigations). Statistical analysis. The collected data was processed based on the average frequency of responses for each emotion. For the comparison of Czech and Slovak frequency of experienced emotion, authors used the t-test for two independent samples and to compare the expressive strategies the chi-square test for comparing the observed and expected values. For the correlation of emotions, authors used the nonparametric Spearman rho correlation coefficient., b2_Results. The results have shown that the emotional connotations are predominantly similar in both samples; however analyses found different connotations for the emotion of pride, which correlated more strongly with negative emotions rather than positive in the Czech sample. Students in the Slovak sample experienced emotions slightly more often than Czech respondents. The samples differ significantly in terms of emotion regulation: the Slovak undergraduates express emotions more openly as compared to Czech students who often deamplify their emotional expressions. Study limitations. The limitations of this study are the facts that the samples were not representative and that the Slovak undergraduates were not involved in the construction of the used inventory of emotions., and Iva Poláčková Šolcová, Peter Tavel, Peter Kolarčik.
Cílem této pilotní studie bylo vytvořit a validizovat českou verzi krátké formy Škály potíží v regulaci emocí (DERS-SF-CZ) a prověřit její psychometrické vlastnosti. DERS-SF byla nejprve s využitím postupu zpětného překladu přeložena do češtiny a následně byla administrována prostřednictvím webového rozhraní. 364 respondentů (70 mužů, 294 žen) vyplnilo DERS-SF-CZ, GAD-2 a PHQ-2. Konfirmační faktorová analýza potvrdila šestifaktorovou strukturu DERS-SF-CZ (χ2/df=1,84, SRMR=0,050, RMSEA=0,048, CFI=0,963, TLI=0,953, GFI=0,935). Potvrzen byl i model s jedním společným faktorem druhého řádu (χ2/df=2,06, SRMR=0,064, RMSEA=0,054, CFI=0,951, TLI=0,942, GFI=0,923). Faktor uvědomování nicméně neměl v tomto hierarchickém modelu na faktor druhého řádu žádný vliv (βaw=0,03 R2aw=0,001). Hodnoty Cronbachových koeficientů alfa byly u DERS-SF-CZ a jednotlivých subškál následující: DERS-SF-CZ (α=0,86), uvědomování (α=0,65), porozumění (α=0,72), neakceptování (α=0,83), cíle (α=0,84), impulzivita (α=0,88), strategie (α=0,80). Podle očekávání byly zjištěny významné pozitivní korelace DERS-SF-CZ s dotazníky měřícími příznaky úzkosti a deprese. Výsledky podporují další využití DERS-SF-CZ v klinické praxi i výzkumu. and The purpose of this study was to develop and validate the Czech Version of the Difficulties in Emotion Regulation Scale Short Form (DERS-SF-CZ) and to examine its psychometric properties. The DERS-SF was translated into Czech with a back-translation procedure and then administered through an on-line survey. 364 participants (70 men, 294 women) completed the SCS-CZ, GAD-2 and PHQ-2. The confirmatory factor analysis confirmed the six-factor structure of the DERS-SF-CZ (χ2/df=1,84, SRMR=0.050, RMSEA=0.048, CFI=0.963, TLI=0.953, GFI=0.935). A single higher-order factor model was also confirmed (χ2/df=2,06, SRMR=0.064, RMSEA=0.054, CFI=0.951, TLI=0.942, GFI=0.923). Nevertheless, the awareness factor did not have any effect on the second order factor in this hierarchical model (βaw=0,03 R2aw=0,001). The Cronbach’s alpha coefficients for total DERS-SF-CZ and subscales were as follows: DERS-SF-CZ (α=0,86), awareness (α=0,65), clarity (α=0,72), non-acceptance (α=0,83), goals (α=0,84), impulse (α=0,88), strategies (α=0,80). As expected, the DERS-SF-CZ demonstrated a significant positive correlation with anxiety and depressive symptoms questionnaires. The results support further use of the DERS-SF-CZ in clinical practice and research.