Gotická brána byla vyzdobena groteskními tvářemi, mezi něž byl začleněn autoportrét Antona Pilgrama a patrně též jeho pomocníka. Na atice brány byly po stranách dvě nahé postavy, nalevo byl Herkules charakterizovaný kyjem., Chamonikola 1999#, 71-73., and Nejstarší doklad umístění sochy Herkula na městskou bránu v českých zemích, jedny z nejstarších sochařských autoportrétů.
Klenutý sál se zbytky nástěnných maleb. V čele sálu, na severní straně, je zobrazeno zasedání zemského soudu, jehož členové jsou zastoupeni erby v iluzivně namalovaných nikách, uprostřed sedí na trůně Ferdinand I. a pod ním je portrét předsedy soudu, Jana z Lobkovic. Po straně trůnu jsou vždy dvě niky s antickými sochami zobrazujícími patrně božstva, v první nice je Minerva se štítem, ve čtvrté nice Merkur s okřídlenou přilbou. Na západní stěne je iluzivní malba písařské tribuny s písaři a portrétem nejvyššího písaře, Wolfa z Vřesoviště. Na východní stěně je zobrazen Poslední soud. and Výzdoba hlavního sálu oslavuje stavebníka tím, že jej zobrazuje, jak předsedá zemskému soudu království českého. Význam tohoto politického výjevu je podtržen konfrontací se zobrazením Posledního soudu. Výjev je významný také tím, jakým způsobem zobrazuje zemský soud. Vedle skutečných portrétů hlavních aktérů, císaře, předsedy soudu a hlavního písaře jsou zobrazeni erby ostatních členů soudu. Ke zvýšení prestiže této instituce je použito motivu nik s antickými sochami, které charakterizují císaře. Tento motiv je symbolický, na Pražském hradě pokud víme žádný sál s antickými sochami neexistoval.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Edikulu tvoří pilastry na soklu s vyžlabenými těly, před něž jsou vloženy štíhlé polosloupy s korintskými hlavicemi na soklech. Předsunuté části nad hlavicemi jsou vybrané, jakoby v jejich zrcadlech pokračovalo vyžlabení pilastrů. Na kladí je nápis, nad kladím je profilovaná zalomená římsa nad níž je trojúhelníkový štít. V tympanonu je uprostřed kruhový medailon s bustou muže v profilu, po stranách jsou ornamentální draci. Nad vrcholem štítu je frontálně zobrazený obličej, po stranách jsou kruhové medailony s čtyřlisty. Stavba kostela je z let 1534-1540 (stavitel H. Kopp za účasti políra W. Müllera z Ostrova a kameníka Jiřího z Bamberka), zachovalo se z ní pět portálů a pravoúhle zalamovaná trnož obíhající okolo celého kostela., Šamánková 1961#, s. 23, obr. 29; Poche 1977#, s. 564., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako další portály na kostele sv. Jáchyma a ve městě, jež bylo založeno roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útými sloupky a kladím bez architrávu. Tyto portály byly patrně inspirovány saskou renesancí.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Portál má pravoúhlý rám s vyžlabeným profilem, ve cviklech jsou medailony s hlavami v profilu. Edikulu tvoří štíhlé polosloupy odsazenými baňkami v dolní části, mají korintské hlavice a jsou na soklech. Sloupy nesou zalamovanou římsu, na níž je nástavec s dvoudílným okénkem Po stranách okénka jsou pilastry s vyžlabeným tělem a listovými hlavicemi, nesou zalamovanou římsu, nad níž je oblý štít zakončený na obou stranách volutami s rozetami uprostřed. Voluty jsou rovněž na vnější straně, ve volutách jsou nahoře akantové obličeje, dole groteskní hlavy se třemi obličeji., Šamánková 1961#, s. 23, obr. 30; Poche 1977-1982, 1, s. 564., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako další portály na kostele sv. Jáchyma a ve městě, jež bylo založeno roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útlými sloupky a kladím bez architrávu. Podle Šamánkové byly tyto portály inspirovány saskou renesancí.
V horní části desky reliéf s objednatelem klečícím před Janem Křtitelem v edikule, dole nápis antikvou., Chamonikola 1999# (Opava), č. 151., and První doklad pronikání renesance do moravského Slezska
Na obou stranách portálu niky se sádrovými sochami žen (Victoria), jsou prostovlasé a bosé, v jednoduchém oděvu. Jakoby přicházely (oděv přilepený na tělo, vzdutá draperie), obě mají ruce před sebou, takže se lze domnívat, že v nich držely dnes ztracené atributy, levou ruku mají pozdviženou (držely v ní věnce?) a pravou ruku spuštěnou. Na zalamovaném kladí nad sloupy tympanony s hlavami, nalevo holohlavý muž s vousem (Adam II. z Hradce ?), napravo žena ? (manželka Adama II. z Hradce?). Uprostřed archivolta s aliančním znaky Adama II. z hradce a jeho manželky ve věncích (nahoře uprostřed hrozen vína). Ve vlysu nad sloupy lví hlava s kruhem v tlamě, na soklech sloupů lví hlavy. and Postavy bezesporu zobrazovaly bohyně, na což ukazuje jednoduchý oděv, rozevláté vlasy, bosé nohy. Sochy lze rekonstruovat jako Victorie s palmovou ratolestí ve spuštěné pravé ruce a s věncem v pozdvižené levici, v tradici antických řeckých soch bohyně vítězsví mají rozevlátou draperii a jednu nohu předkročenou, jakoby právě přilétaly z nebes, jejichž řada začíná Paióniovou Níké z Olympie z doby kolem reoku 420 př. Kr.. Victorie po stranách vchodu do Nového stavení lze chápat jako bohyně vítězství Adama II. z Hradce, což měly patrně naznačovat portréty objednavatele a jeho manželky umístěné nad Victoriemi. Na vyobrazení z roku 1885 (Sedláček 1885, s. 28) se zdá, že sochy byly dochovány v horším stavu, než jak by se mohlo zdát z dnešní situace. Domněnka, že sochy byly doplněny až v 17. století (Novák 1901, 70), není pravděpodobná, neboť kamenný portál byl od počátku vybaven nikami pro sochy a Victorie jsou významově propojeny s portrétními hlavami nad nimi a s aliančním znakem v archivoltě.
Zesnulý v brnění stojí s praporcem, levici na meči., Homolka 1985#, obr. s. 215., and Obličej je výrazně individualizován fyziognomickými rysy i pohrdavým výrazem.
Na vstupním průčelí je velký edikulový portál tvořený iónskými polosloupy s píšťalami v kanelování (nahoře i dole).Sloupy jsou na soklech, mezi jejich hlavice a kladí jsou vloženy konzoly. Na kladí je ornamentální vlys přerušený třemi vysutými konzolami nesoucími balkón. Archivolta ostění je zdobena rozetami v kazetách, ve vrcholu volutový klenák. Další dva portály jsou v interiéru, na jednom z nich portrétní medailony, patrně stavebník a jeho žena., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 85, obr. s. 171., and Stejný kameník vytvořil další portály, viz Bílá Lhota, portál domu Václava Haugvice a Dlouhá Loučka, portál.
Jako portrét Jana z Pernštejna sekundárně použit portrét Johanna von Epstein, medaile individualizována pouze pernštejnským znakem a nápisem na rubu. and Hrubý 2003#, 179.