The population structure by marital status in the mid-17th century in selected manors of the Loket region (A contribution to the study of historical family formation).
Tento článek předkládá přehled výzkumných studií o rodinných hodnotách vietnamských přistěhovalců v různých částech světa. Výsledky studií ukazují proces jejich adaptace a akulturace. Současně si studie všímají změn postojů Vietnamců v závislosti na kulturním prostředí hostitelské země včetně genderové rovnosti a uvolněnějších mezigeneračních vztahů. Přistěhovalci se snaží udržet si vietnamskou kulturu, která oceňuje úctu dětí k rodičům a k starším lidem, rovněž úspěchy ve vzdělání. Studie se zaobíraly přijatelnými způsoby, jak zkoumat a vysvětlovat život Vietnamců žijících v zámoří a jeho psychologické aspekty. Výzkumy se také zaměřovaly na porovnávání tradičních rodinných hodnot Vietnamců žijících ve Vietnamu a v zahraničí s ohledem na porozumění vietnamské kultuře do detailu a přistěhovalecké kultuře obecně., This article is based on a literature review of research studies on the family values of Vietnamese immigrants living in various parts of the world. Results support evidence for the process of adaptation and acculturation among Vietnamese immigrants. At the same time, studies also support the presence of attitude change in response to the culture present in the land of immigration, including greater gender equality and more freedom in generation relationships. Immigrants seek to retain Vietnamese culture valuing filial piety, respect for the elderly and high achievement in education in the host country. Studies reviewed employed acceptable ways to survey and explain the life and the psychological features of Vietnamese living overseas. The research reviewed different focuses on comparing traditional family values of Vietnamese living in Vietnam with those that live overseas, contributing to the understanding of Vietnamese culture in detail and immigrant’s culture in general., Mai Van Hai., and Obsahuje bibliografické odkazy
Komunikace v rodině je jedním z hlavních pilířů fungování rodiny. Narušení komunikace má zásadní vliv na funkčnost rodiny jako systému i na její členy. Mezi taková narušení patří tabu, která jsou přítomna v určité míře v každé rodině. Úroveň i povaha komunikace se v jednotlivých rodinách liší a také se mění uvnitř rodiny v průběhu vývojového cyklu. Jednou takovou vývojovou změnou je období adolescence jednoho z potomků. Adolescent se chce stát dospělým, rodič je nucen na to reagovat. Předmětem našeho výzkumu je rodinná komunikace právě z pohledu adolescenta. Využíváme námi sestavenou škálu rodinné komunikace a škálu FACES II. Účastníci výzkumu – respondenti – vnímají komunikaci v rodině jako vcelku dobrou. Největší výhrady mají v oblastech soukromí a respektu jejich osoby ze strany rodičů. Naopak u rodičů oceňují podporu a důvěřují jim. Největší tabu nacházíme v oblasti komunikace citů, a to jak slovní, tak dotekem. Komunikace s matkou je hodnocena lépe než komunikace s otcem, nejvíce se liší ve vyjadřování citů. Pro dívky je vyjadřování citů důležitější než pro chlapce. Dimenze nově vzniknuvší metody souvisejí s dimenzemi škály FACES II, a tak dobře obrážejí rodinnou komunikaci, potažmo fungování rodiny. and Family communication is an important supposal for the family functioning. One of its disturbing factors is taboo. It affects both, the family system and its members. The niveau of communication varies from family to family, and also according to the phase of the family life-span. One of the important phases is the time when a child is stepping into the adult-life, adolescence. Parents are due to react to the child’s new life position and preferences. In our research, we have answered the questions concerned with the family communication in the eyes of an adolescent. For that, we used FACES II and our own method – Scale of Family Communication. The families of our respondents have been assumed to be rather good-working (both methods have implied that). The adolescents were unsatisfied with their parents’ behaviour concerned with the adolescents’ privacy and respect. They appreciated parents being supportive, and they trusted them. The biggest taboo has emerged in the area of emotion communication. In this area, we also have found the main differences between mother and father when communicating with an adolescent, and between boys and girls. The latter rank the emotion communicating higher. The dimensions of our own method – Scale of Family Communication – correlates with the FACES-dimensions, and therefore, we assume the scale as wellreflecting the family communication, actually the family functioning in whole.