Tapiserie (363 x 177 cm). Scéna v krajině, v popředí dva bojující muži - Telemachus a Iphiklés, syn krále Adrasta klesá zraněn k zemi. V oblacích nad Telemachem Minerva, přilbice, kopí. V průhledu vojenský tábor se stany., Blažková 1969#, 48, 54., and Kartony vytvořil patrně Jan van Orley a Augustin Coppens, tato série byla utkána v bruselské dílně Jodoca Vose. V Bruselu však byla v 18. století utkána několikrát (Auwercx). Tkané výjevy jsou ilustrací francouzské didaktické novely o Telemachových dobrodružstvích sepsané na námět Homérovy Odyssey francouzským teologem, básníkem a spisovatelem F. Fénelonem pro svého svěřence, vnuka Ludvíka XIV., burgundského vévodu Ludvíka v letech 1693-1694 (François de Salignac de la Motte Fenelon, Les Aventures de Télémaque Fils D'Ulysse). Dílo bylo vydáno poprvé roku 1699 (pak roku 1717, s ilustracemi (G. Volpato) roku 1762 v Lausane, 1768 v Benátkách). Odysseův syn Telemachus doprovázený moudrým rádcem Mentorem, ve skutečnosti Minervou v podobě Mentora, se vydal hledat svého otce a cestou prožívá různá dobrodružství. Kniha XIII.
Nástropní freska, střední část: v oblacích postava Jupitera, orel u nohou, v levé ruce drží blesky, na hlavě má korunu, kolem těla vlající drapérie. Nalevo od něj sedí nahá Juno, bozi se na sebe dívají a mohutně gestikulují, zjevně jsou ve sporu. Pod Jupiterem sedí Diana v oděvu s odhalenými ňadry, ve vlasech půlměsíc v pravé ruce luk, je obklopená družkami a putti s loveckými atributy (luk, kopí na kance, trubka). Nymfa sedící u Dianiných nohou ukazuje doleva, na jih, kde sedí na oblaku Amor v jedné ruce má luk a ve druhé šíp, který se chystá vystřelit. Nad Amorem je Apollón s lyrou, který na bůžka lásky shlíží, okolo Apollóna jsou putti. Na západní straně je dvojice žen s motýlími křídly, jedna má v levé ruce štít, v pravici kopí, a je bojovně obrácena směrem k Amorovi, který je zjevně předmětem sporu mezi Juno a Jupiterem. and Ve středu kompozice je Juno a Jupiter, kteří se přou o Amora. Na boha lásky ukazuje Dianina družka, Apollón se na něj dívá a vyráží na něj postava se štítem a kopím, která zjevně personifikuje Cudnost (Castitas). Malíř pro její postoj použil Marta z Francheschiniho obrazu v lichtenštenském paláci v Rossau-Vídni z let 1692-1700.
In this fresco monochromatic medallion Andromeda is represented, half lying on the seashore, with legs and hands outstretched and chained to the rock. She is naked but for a drapery covering her lap and turns her head backward, towards Perseus fighting the dragon. The dragon swims towards Andromeda and opens its mouth wide full of teeth to devour her. It is evidently unaware of Perseus on Pegasus' back immediately above him. The hero in full armory (breastplate, helmet, round shield in his left hand) has stopped the horse and is raising his right hand with a sword to kill the dragon, his cloak flying above him to suggest the swiftness of his action., Bushart 1986#, 245-246 (Bärbel Hamacher a Ralph Paschke)., and In the ceiling fresco of the main hall of the monastery's prelature featuring the miracle of the Blessed Guntherus, Perseus' myth is included. The ceiling painting proclaims that the Iustitia of the Břevnov monks firmly rests on a triad of moral virtues, Sapientia, Fortitudo and Temperantia. Into this ideological program the story of Perseus was embedded, the pagan hero being presented as a forerunner and alter ego of Blessed Guntherus. The old story celebrated the antiquity of the Břevnov monastery and its classical aura tied it with Rome and its imperial tradition.
V kapli Nanebevzetí P. Marie, v gotické věži, v kruhovém medailonu na stropě kaple, figurální kompozice: sedící žena se zavázanýma očima, v pravé ruce drží váhy, v levici meč. Vedle Spravedlnosti sedí Minerva (přilba, meč, štít)., Preiss 1966#, 204-215., Poche, Preiss 1973#, s. 137., and Baťková 1998#, 185-188.
Hlavní průčelí, nádvorní portál. Po stranách dvě pískovcové sochy sedících ženských postav. Žena na levé straně drží v pravé ruce kopí, v levici štít, na hlavě má helmu - Belona?. Napravo sedí nahá žena, přes hlavu a na zádech jí súplývá lví kůže, v levé ruce drží kyj? (socha je poškozená)., Poche 1980#, s. 254., Vlček 2001#, 438., and Římská bohyně války Bellona byla v antice zobrazována jako ozbrojená žena - přilba, meč, brnění, pochoděň a kopí, též se štítem. Žena se lví kůží, Herkulovým atributem, nemůže být nikdo jiný, než Omfalé. Alegorický váznam soch je nejasný, dvojice by však mohla vyjadřovat protiklad války a míru.
Pískovcové sousoší: hrabě Špork (soudobý oděv, kniha v ruce) s hlavou obrácenou k nebesům jede do oblak na dvoukolovém voze, který tlačí putti. Nad hrabětem stojí Minerva (přilba), drží ho za ruku a v levici pozdvihuje k nebesům svůj štít., Poche 1965#, 116-117, and Socha vznikla jako dar majiteli Valče, Janu Ferdinandovi Kagerovi hraběti z Globen, a jeho dceři.