Oranžově červený chalcedon s řezbou, postava muže v helmici, v levé ruce štít, v pravé kopí, vstupuje na žebřík, opřený o hradbu., Benda 1989#, 18, obr. 22., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Námětem gemy z 2. - 1. stol. př. Kr. je dobývání městských hradeb.
Černošedý onyx se zoomorfní řezbou., Benda 1989#, 19, obr. 31., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Řezba na gemě, z 1. století, zobrazuje zajíce držícího v tlapkách vinný hrozen.
Slonovinová destička s řezaným reliéfem, Plochu zabírá trůn, na něm sedí postava sv. Petra v drapérii, v levé ruce drží klíč, v pravici svitek, ve vlasech tonzura a nad hlavou svatozář., Bažant 2003#, 46-47., and Mezi středověkými importy se v Čechách objevuje i drobné antické umění a lze předpokládat, že zde bylo i sbíráno. Dokladem toho je tato polovina slonovinového diptychu (kolem roku 480). Diptychon - dvojitá sklapovací destička na psaní, na vnější straně zdobené portrétem konzula, který je v letech 406 - 541 při příležitosti nástupu do funkce rozdával významným osobnostem. Na Svatovítském diptychu byl původně zobrazen konsul pod tribunou při zahájení her, což byla prakticky jediná z veřejných funkcí, která konsulům zbyla v římském císařském systému. V levici držel žezlo, v pravici mappu, šátek, kterou vhozením do arény zahajoval hry. Později byl konzul přeřezán na sv. Petra, ze žezla se stal klíč, z mappy svitek, ve vlasech se objevila tonzura a byla přidána svatozář, drapérie byla upravena a pozadí bylo zcela přeřezáno. K obratné úpravě došlo patrně v Čechách, v 11., ale spíše ve 12. století. Po roce 1365 byla slonovina zasazena do dřevěné desky plenáře, která tvoří čelní desku evangeliáře karolinského z poslední třetiny 9. století, jak dokazuje vyříznutý obdélník, byla do zadní desky původně zasazena i druhá polovina diptychu. Výzdoba evangeliáře evidentně imitovala nějaký pozdně antický vzor (krabice na svitky), ale perspektivní iluzi karolinský malíř nezvládl.
Průhled do sloupové architektury, mezi sloupy stojí sochy v antických řízách, na konci sálu podstavec se sedící sochou boha., Varcl 1978, 427-428., and Autor studoval skutečné archeologické památky, dochovány jsou jeho studie římských hlavic, ornamentálních detailů apod. Autor však nezobrazuje skutečnou architekturu, stavby jsou fiktivní rekonstrukcí, i když v některých případech je výjev připomínkou známé stavby. Vzhledem k řadě archeologických nesrovnalostí nelze obraz ztotožnit se skutečností.