Leaf chlorophyll (Chl) concentration can be an indicator of plant health, including photosynthetic potential and nutrient status. In some cases, this measure can indicate the degree to which plants are water-stressed. Traditional methods of measuring Chl concentration have involved a destructive sampling technique: extraction and spectrophotometric analysis. A compatible nondestructive method to measure leaf Chl concentration exists and applies transmittance spectroscopy to plants with a Minolta SPAD-502 meter. These techniques were evaluated by comparing leaf Chl concentration in big bluestem (Andropogon gerardii). Leaves were sampled from plants representing three ecotypes (originating from Central Kansas, Eastern Kansas, and Illinois, USA) and two cultivars of A. gerardii growing in Hays, Kansas, USA. Leaf Chl concentration was measured using nondestructive and destructive techniques. We documented a saturating relationship between destructively measured leaf Chl concentration and SPAD index resulting from a decelerating change in SPAD index as Chl concentration increased. The comparison of A. gerardii ecotypes and cultivars demonstrated highest Chl concentration in the ecotype and cultivar from areas with historically low precipitation, Central Kansas and A. gerardii var. hallii, respectively. A high ratio of Chl a to Chl b is an index of drought adaptation and was also manifested in A. gerardii from drier regions. Thus, drought-adapted ecotypes and cultivars might be able to maintain high photosynthetic productivity and protect photosystem II during dry periods. Conversely, the ecotypes and cultivar originating from areas with higher precipitation had lower leaf Chl and a lower Chl a/b ratio., K. L. Caudle, L. C. Johnson, S. G. Baer, B. R. Maricle., and Obsahuje bibliografii
Water availability is one of the most important limiting factors in agriculture worldwide, particularly in arid and semiarid regions. Six spring wheat genotypes, i.e. three UK cultivars Cadenza, Paragon, and Xi-19 and three synthetic-derived lines L-22, L-24, and L-38, were grown in a phytotron under well-watered (until 40 days after sowing) and drought conditions. The aim of the study was to evaluate the traits related to photosynthetic capacity (net photosynthesis rate, stomatal conductance, internal CO2 concentration, transpiration rate, carboxylation capacity, instantaneous and intrinsic water-use efficiency) and plant biomass production in the cultivars and synthetic derivatives of wheat genotypes under well-watered and water-limited conditions. Genotypic variations in gas-exchange traits including net photosynthetic rate, carboxylation capacity, instantaneous water-use efficiency, and biomass yield were found amongst genotypes. Drought significantly reduced the total dry matter per plant. The synthetic derivatives L-22 and L-24 showed higher performance of stomata for most of the stomatal aperture characteristics. Total dry matter was positively related to net photosynthetic rate and to instantaneous and intrinsic water-use efficiencies. Finally, net photosynthetic rate was also positively related to stomatal conductance and transpiration rate under both the well-watered and water-limited drought conditions., S. Sikder, J. Foulkes, H. West, J. De Silva, O. Gaju, A. Greenland, P. Howell., and Obsahuje bibliografii
In the phytotron experiment, the effect of elevated atmospheric CO2 (EC, 750 μmol mol-1) on the drought tolerance was studied in two winter varieties (Mv Mambo, tolerant; Mv Regiment, moderately tolerant) and in one spring variety of wheat (Lona, sensitive to drought). Changes in net photosynthetic rate (P N), stomatal conductance, transpiration, wateruse efficiency, effective quantum yield of photosystem II, and activities of glutathione reductase (GR), glutathione-Stransferase (GST), guaiacol peroxidase (POD), catalase (CAT), and ascorbate peroxidase (APX) were monitored during water withdrawal. Drought caused a faster decline of PN at EC, leading to the lower assimilation rates under severe drought compared with ambient CO2 (NC). In the sensitive variety, PN remained high for a longer period at EC. The growth at EC resulted in a more relaxed activation level of the antioxidant enzyme system in all three varieties, with very low activities of GR, GST, APX, and POD. The similar, low values were due to decreases in the varieties which had higher ambient values. A parallel increase of CAT was, however, recorded in two varieties. As the decline in PN was faster at EC under drought but there was no change in the rate of electron transport compared to NC values, a higher level of oxidative stress was induced. This triggered a more pronounced, general response in the antioxidant enzyme system at EC, leading to very high activities of APX, CAT, and GST in all three varieties. The results indicated that EC had generally favourable effects on the development and stress tolerance of plants, although bigger foliage made the plants more prone to the water loss. The relaxation of the defence mechanisms increased potentially the risk of damage due to the higher level of oxidative stress at EC under severe drought compared with NC., S. Bencze, Z. Bamberger, T. Janda, K. Balla, B. Varga, Z. Bedõ, O. Veisz., and Obsahuje bibliografii
V současné době čelí naše planeta - Evropu nevyjímaje - rostoucí četnosti extrémních klimatických jevů. Tyto změny jsou monitorovány, dokumentovány a diskutovány jak na úrovni jednotlivých evropských zemí, tak na mezinárodních fórech, jakým je např. Mezinárodní klimatický panel. Problémy, které tyto jevy přinášejí, vyžadují řešení. To není zvládnutelné v rámci jediného oboru - např. vodního hospodářství či ekologie. Musíme se zabývat různorodými ekosystémovými procesy, ekonomickými a sociálními interakcemi, správními, legislativními i politickými aspekty. Máme-li zmíněným rizikům lépe rozumět, čelit jim a předcházet, musíme k nim přistupovat bez ohledu na hranice tradičně pojatých oborů. V článku se zaměříme na segment krajiny, který je spoluvytvářen vodními toky - na říční krajinu. V koloběhu vody má jistě své specifické místo. Děje v krajině při hydrologických extrémech závisejí také (možná převážně) na skutečnosti, co se dělo na zorněných svazích nebo svazích lesů a luk předtím, než se voda dostala do řek. Nicméně stále existuje škála možností, co se s vodou může dít při různých scénářích využití a správy vodních toků a říční krajiny., Due to the increasing occurrence of extreme hydrological events, water management is forced to develop both adaptive and prevention strategies. Purely technical solutions are often contradictory. Thus restoring the water cycle must involve restoration of the alluvial and river ecosystems. Three main regulatory ecosystem services - flood and drought protection, and nutrient retention - are discussed in terms of their relevance in water management and dependency on the ecological state of ecosystems. Ecosystems should be used as an effective tool in water and landscape management., and David Pithart.
Vodní retenční kapacita půd závisí na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější jsou textura, struktura, obsah a kvalita organické hmoty, aktivita a diverzita půdních organismů, pórovitost a hloubka půdního profilu. Článek je zaměřen na roli půdní organické hmoty a půdních organismů. Ukazuje, že v České republice jsou zemědělské půdy ochuzeny o organickou hmotu v průměru o 50%. Půdy z horských a podhorských oblastí jsou na ochuzení náchylnější než půdy v nižších nadmořských výškách. Diskutuje opatření vedoucí ke zvýšení kvality půd., Water retention capacity depends on many factors, of which soil texture, structure, organic matter content and quality, functioning of soil fauna and microflora, pore size and distribution, soil depth and properties of subsurface horizons are of the highest importance. We discuss the importance of soil organic matter and the key role played by soil microflora and fauna. We also document a reduction in organic matter and microbial biomass contents in the arable soils of the Czech Republic. On average, soil organic matter in arable soils is depleted by 50 %. The possibilities of improving the quality of arable soils are discussed., and Hana Šantrůčková, Stanislav Malý, Emil Cienciala.
Interakce mezi půdou a vodou má významné dopady na vlastnosti půd i na kvalitu a množství povrchových vod. Pro zvýšení úrodnosti půd se tento vztah upravuje pomocí vodohospodářských meliorací. Dopady těchto významných technických úprav hydrologie půdy sebou přináší řadu přínosů, ale i negativních dopadů na půdu i krajinu jako celek., Soil and water relationship has significant impact on soil properties and water quality as well as the amount of surface water. To increase crop yields, special management (irrigation or drainage) has been applied to correct this soil-water relationship. Management decisions concerning changes in soil moisture may have positive or negative impact on soil properties and in fact on landscape as a whole., and Jan Vopravil, Petra Kulířová, Zbyněk Kulhavý.
Půdní vlhkost má velký vliv na biodiverzitu lesní vegetace a extrémní situace jako povodně nebo sucho mohou biodiverzitu významně měnit. K těmto přirozeným faktorům se přidává působení člověka, které v dlouhodobém měřítku vedlo k vysoušení krajiny. Lesní mokřady byly odvodňovány kvůli hospodářským výnosům a teprve v současné době se lesní mokřady postupně snažíme obnovovat., Soil moisture has a strong influence on the biodiversity of forest vegetation. Extreme situations such as flooding or drought can significantly change biodiversity. In addition to these natural factors, the human impact has led to long-term desiccation on the landscape scale. Forest wetlands were drained to promote management production. Only recently can efforts to restore forest wetlands be observed., and Radim Hédl.
Řada příspěvků letošního ročníku Živy byla věnována různým tématům krajiny (2015, 1: 21-24 a XI; 2: 69-72 a XXXV-XXXVII; 3: 116-119 a XLV-XLVIII; 4: 169-172 a 173-178). Podnětem pro jejich uveřejnění se staly semináře Povodně a sucho: krajina jako základ řešení, organizované Komisí pro životní prostředí Akademie věd ČR ve dnech 8. října 2013 a 5. června 2014 (viz Živa 2015, 1:XII-XIII). Tyto příspěvky ukázaly problematiku krajiny z různých hledisek. Autoři se zabývali vodou v zemědělských půdách, ekosystémy říční krajiny, lesem jako jednou z jejích nejdůležitějších strukturních složek, biologickou rozmanitostí krajiny a dalšími dílčími tématy. Konečným cílem výzkumu krajiny je ale poznání krajiny jako celku - komplexu přírodních, kulturních a sociálně-ekonomických souvislostí a vztahů. Krajina není staveniště developerského projektu ani výrobní hala zemědělské akciové společnosti. Jde o veřejný prostor, v němž společnost žije a realizuje nejen své ekonomické, ale i kulturní, přírodní a sociální zájmy. Je proto na místě, aby se stala trvalou součástí národní politické agendy - stejně jako je tomu v jiných případech veřejného zájmu. and Josef Fanta.
Povodně a sucho se v posledních letech skloňují ve všech pádech. Často se v tomto kontextu zmiňuje potřeba budování přehrad a dalších nákladných děl, která však řeší jen důsledek mnohdy špatné péče o krajinu. Ne každý si totiž uvědomuje, jak důležitou roli hraje v koloběhu vody půda a stav krajiny. Kvalitní a nedegradovaná půda dokáže poutat značné množství vody, čímž reguluje dopady obou klimatických extrémů. Pestrá krajina s přirozenými mokřady a dalšími krajinnými prvky s vodou hospodaří lépe než krajina plná velkých půdních bloků s monokulturami zemědělských plodin a regulovanými vodními toky. and Jiří Hladík, Jan Vopravil, Marek Batysta.