This work presents an analysis of the analogy between scientific and ethical theories with respect to their testability, explanatory potential and the causal relevance of the entities they postulate. Critics of ethical theories often claim that ethical theories are in fundamental contrast to scientific theories as they cannot be tested by empirical methods. While scientific facts are objective and open to empirical investigation, moral facts are mere expressions of subjective attitudes towards objective facts, and thus fall out of the scope of legitimate, scientific knowledge. We believe that this picture of such a deep contrast between science and ethics is based on a naïve conception of both types of theories. If we accept a more sophisticated view of scientific activity, interesting anal- ogies begin to turn up. This paper attempts to assess critically some of the analogies., Tato práce představuje analýzu analogie mezi vědeckými a etickými teoriemi s ohledem na jejich testovatelnost, vysvětlující potenciál a příčinnou relevanci subjektů, které postulují. Kritici etických teorií často prohlašují, že etické teorie jsou v základním kontrastu k vědeckým teoriím, zatímco oni nemohou být testováni empirickými metodami. Zatímco vědecká fakta jsou objektivní a otevřená empirickému zkoumání, morální fakta jsou pouhým vyjádřením subjektivních postojů k objektivním skutečnostem, a proto nespadají do rozsahu legitimních vědeckých poznatků. Věříme, že tento obraz tak hlubokého kontrastu mezi vědou a etikou je založen na naivní koncepci obou typů teorií. Pokud přijmeme sofistikovanější pohled na vědeckou činnost, začnou se objevovat zajímavé analýzy., and Radim Bělohrad ; Zdeňka Jastrzembská
In the current discussions about emergent entities there is a new topic in the problem of diachronic and synchronic conception of emergence. The diachronic conception emphasizes the emergence of new phenomena over time, the synchronic conception coexistence of new ''high-level'' objects or properties of existing objects or properties on a lower level. There is a general belief that these two concepts are conceptually different and yet they cannot find a unifying framework that would allow unifying them in a more general sense. I believe and I try to show that both concepts diverge and it is possible to create a unifying framework for them., V současných diskusích o vznikajících subjektech je nové téma v problematice diachronní a synchronické koncepce vzniku. Diachronické pojetí zdůrazňuje vznik nových jevů v čase, synchronické pojetí koexistence nových ,,objektů na vysoké úrovni'' nebo vlastností existujících objektů nebo vlastností na nižší úrovni. Existuje všeobecná víra, že tyto dva koncepty jsou koncepčně odlišné a přesto nemohou najít sjednocující rámec, který by je umožnil sjednotit je v obecnějším smyslu. Věřím a snažím se ukázat, že oba koncepty se liší a je možné pro ně vytvořit sjednocující rámec., and Vladimír Havlík
The Thomistic proof of the immateriality of human reason consists in the argument from the fact that intellection has as its object not empirical particulars but abstract universals. A standard objection against dualism plays up the problem with the causal influence of the soul on the body (psychophysical problem). The Thomistic solution depends on the hylemorphic conception of the soul as substantial form of body, i.e. on the view that the human soul is (also) that in virtue of which a human body has those essential properties which it has., Thomistický důkaz o nevýznamnosti lidského rozumu spočívá v argumentu ze skutečnosti, že inteligence nemá za cíl empirické údaje, ale abstraktní univerzály. Standardní námitka proti dualismu hraje problém s kauzálním vlivem duše na tělo (psychofyzický problém). Thomistické řešení závisí na hylemorfním pojetí duše jako podstatné formy těla, tj. Na názoru, že lidská duše je (také) to, na jejímž základě má lidské tělo ty základní vlastnosti, které má., and David Peroutka