Nájemní dům, v přízemí nesou tíhu průčelí čtyři nahé mužské figury, kolem těla drapérie., Sedlák, J., Černá, I., Černoušková, D., Slavné Brněnské vily, 2006., and Sochař na výzdobě průčelí pracoval podle modelů vídeňského sochaře Luxe.
Dvoupatrový objekt bývalého Besedního domu, na atice šest alegorických plastik, postavy z antické mytologie. V koncertním sále v úrovni druhého poschodí polofigury Atlantů. and Benešová 1984#, s. 163, obr. 112.
Na obou stranách portálu, na diagonálních podstavcích, umístěny sochy atlantů, držících břevna, na nichž spočívají krátké pilastry; na nich byla deska balkónu s balustrádou a se dvěma alegorickými ženskými postavami na nárožích. Architektura portálu je dílem Jana Oldřicha Mannesa, plastiky vytvořil v l. 1700 – 1702 zákupský sochař Ondřej Dubek. Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Praha 2005 and Wirth 1907, 8, obr. 7.
Vstupní portál zdobí pod balkonem stojící dva Atlanti. Mezi nimi lví hlava s kůží, která přechází na plece obou nahých mužských postav., Jacob 2011#, 15., and Atlanti jsou čistě dekorativním motivem, neplní tektonickou funkci opory nad nimi umístěného balkonu.
Secesní budova s bohatou šochařskou výzdobou: atlanti u vchodu a štukový reliéf na štítě hlavního průčelí figurální skupina - nahý muž, kolem těla drapérie, u nohou úl, vedle skupina postav s pracovními nástroji: alegorie píle a spořivosti.
Na zahradním průčelí sochařská výzdoba v přízemí, před vstupem do centrální oválné grotty: šest nahých mužských figur., Poche 1980#, 78-80., Vlček 2001#, 413., and Řecký sochařský prvek v architektuře, motiv muže nebo ženy s rukama nad hlavou, zpravidla držící zátěž (hlavici sloupu, kladí, balkon) byl nazýván karyatida, telamon, nebo Atlas a byl záhy převzat již ve středověkém evropském umění, více v renesanci (Vitruvius, De Architectura, 6.7.6), ale nejvíce se uplatnil v manýristické a barokní architektuře.
Na severní straně hlavní budovy, klenutý podjezd, vstupní vestibul, v jeho interiéru dvouramenné schodiště vedoucí do hlavního sálu v prvním patře. Při vstupu na obě schodiště štukové dvojice nahých mužských figur., Poche 1980#, 78-80., Vlček 2001#, 413., and Řecký sochařský prvek v architektuře, motiv muže nebo ženy s rukama nad hlavou, zpravidla držící zátěž (hlavici sloupu, kladí, balkon) byl nazýván karyatida, telamon, nebo Atlas a byl záhy převzat již ve středověkém evropském umění, více v renesanci (Vitruvius, De Architectura, 6.7.6), ale nejvíce se uplatnil v manýristické a barokní architektuře. Nejčastěji na průčelí budov. Podobně jako v Ploskovicích byly tyto figury uplatněny v interiéru v paláci Daun-Kinských ve Vídni (1715-1719) a v sala terreně letní rezidence Evžena Savojského ve Vídni (1723).
Portál s balkónem neseným dvěmi polopostavami Atlantů., Poche, Preiss 1973#, 57, obr. 42., Vlček 1996#, 375., and Stavebník byl presidentem české komory. Výzdoba průčelí snad pod vlivem Domenica Martinelliho.