Na jižním zahradním průčelí, na atice střechy čtyři alegorické sochy, stojící postavy nahých žen: Země (rýč, roh hojnosti), Voda (džber s vodou a ryba), Vzduch (draperie vlající nad hlavou), Oheň (na zemi plameny, nádoba s hořícím ohněm, pochodeň) - Čtyři živly., Poche 1980#, 78-80., Vlček 2001#, 413., and Originály soch jsou dnes ve vstupním vestibulu zámku.
Řadový nájemní dům, na průčelí pod okny 1. patra reliéf s bohatou figurální výzdobou - putti reprezentující alegorii dálkového obchodu a stavebního průmyslu. První výjev na reliéfu zleva: putto sedící na velbloudu, sedící putto s poutnickou holí, trojice putti u koše s plody, skupina putti přivazujících k molu plachetnici s nákladem, trojice putti pohánějícíh osla s nákladem, dvojice putti se slunečníkem a navršenými předměty - štít, nádoby, svitky, jeden z puttiů drží řetěz. Druhý reliéf vpravo od vchodu: putti zabývající se různými činnostmi spojenými s kovářství a metalurgií, čtveřice putti odlévá zvon, uprostřed reliéfu putto, v ruce pochodeň a vavřín, sedí na trůně s opěradlem ve tvaru ozubeného kola, vedle na zemi leží okřídlené kolo a svitek, z každé strany putto, jeden drží kladivo, druhý svitek. Další skupinka postav provádí práce spojené s konstrukcí stavebních prvků ze železa, poslední jsou dva putti s krumpáčem a pluhem., Ráday 1998, s. 314, obr. 224, and Typická dekorace s putti, kteří jsou zcela zaměstnáni různými činnostmi, vyjadřují tak důležitost průmyslových a hospodářských odvětví pro prosperitu obyvatelů domu.
Náhrobek Jana Nepomuckého, pod rakví čtyři alegorické figury. Síla, Spravedlnost, Zdrženlivost a Moudrost. Postava sedící ženy, na krku řetěz se slunečním kotoučem, v levé ruce drží knihu, v pravici hořící pochodeň.
Černošedý onyx s řezbou -stojící okřídlená postava, v pravici drží pochodeň skloněnou k zemi, v levé ruce motýla., Benda 1989#, 18., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Figura na gemě z 2. století představuje Eróta, který drží motýla a skloněnou pochodeň, která naznačuje smrt.
Malba na stropě: oválný medailon s malbou alegorie pomíjivosti. Uprostřed se v oblacích vznáší ženská postava, v levé ruce drží přesýpací hodiny, v pravé ruce vyhaslou olejovou lampu. Pod ní na oblaku sedící lev. Po levici ženské alegorické postavy amorek s čápem, který má na pravé noze uvázaný kámen, po pravici ženy letí amorek, drží k zemi skloněnou pochodeň a v levé ruce zvonek., Poche, Preiss 1973#, 58-60, 164-165, obr. 43-46, and Vlček 1999#, 445-448.
Nástropní malba (poničeno pozdějšími přemalbami): Venuše (bílé šaty odhalující ňadra, plášť) sedí s kopím v ruce, objímá se s Adonidem (antikizující zbroj, červený plášť). Výjev je zasazen do přírodního rámce, nalevo v oblacích prázdný Venušin vůz tažený párem holubic. Napravo v pozadí dva psi, nad ním dva Amorové, jeden střílí z luku na ústřední dvojici Venuše a Adonida v obětí, druhý sklání pochodeň k zemi., Preiss 1956#., Preiss 1970#., and Vlček 1999#, 471-475.
Kresba (205 x 304 mm). Scenérie v ulicích města. Ženská postava (Mír) prochází městem, v levé ruce drží skloněnou pochodeň, kolem po zemi rozesety zbraně a brnění. Další přinášejí chlapci a kladou je před ní na hromadu. Žena gestem pravé ruky osvobozuje spoutané vězně klečící po její pravici. and Zlatohlávek 1997#, 234, č. XLI.
Olej na plátně (71 x 53 cm): pod látkou přehozenou přes větve stromu sedí polonahá Ariadna. Bakchus (věnec z vinné révy, kožešina, boty, thyros) stojí vedle Ariadny a drží jí nad hlavou hvězdnou korunu . V levém dolním rohu jsou zlaté nádoby, v pravém ležící Faun, dalšísvatebčané v průhledu vpravo. Nahoře pod závěsem dva Amorové (toulec) s pochodní., Ariadna, Bacchus, Faun, and Obraz se zachoval ve více verzích, za původní je považována verze ve Stuttgartu (Staatsgalerie, srov. Zava Boccazzi 1979 č. 187). Obraz byl do Národní galerie získán v roce 1950 ze sbírky H. Srbové v Praze, pochází z pražské thunovské sbírky.
Figurální scéna v krajině - na voze (dvojspřeží) stojí Mars (nahý, vlající plášť, kopí, meč, přilba), před ním letící žena s pochodní (Enyo). Za ním hořící město, nahé postavy mužů, truchlící ženy. V popředí skupina mužů a žen, jedna z nich drží za ruku dítě, druhé nese na rameni., Blažíčková-Horová 1998, 41, č. k. 24., and Bohyně války bořící města je zmíněna v Illiadě (Homer, Iliad 5. 590nn), kde doprovází svého bratra, boha Marta, v boji na straně Trójanů. Jako bohyně války je doprovázená Bolestí, Hladomorem a Panikou. Téma nebylo téměř zobrazováno. Budova v pozadí je patrně kolosseum,
Mědiryt (216 x 180 mm). Na pozadí hornatého terénu dvě bojující postavy a Hydra. Vlevo Herkules (lví kůže, kyj), vpravo Iolaos s pochodní, který útočí na obludu a ohněm zabraňuje vyrůst novým hlavám. Na zemi vlevo krab, který klepetem drží Herkula za nohu., Zlatohlávek 1997#, 97, č. 41., and Pochází ze sbírky v zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. V ikonografii Herkulových hrdinských činů bylo zobrazováno celkem 18 obrazů. Těchto šest výjevů jsou činy které patřily jednak mezi 12 hlavních skutků které hrdina dostal od mykénského krále (Eurystheus) a šest menších skutků, které Řekové nazývali Parerga. Souboj s Hydrou je druhý úkol, který hrdina dostal od mykénského krále.