Search

Start Over Subject totalitarismus Date Unknown

52. Ozvěny totality a systémy hodnot

Creator:
Srnec, Jan
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
totalitarismus, hodnoty, normalizace (1969-1989 : Československo), totalitarianism, values, "normalization" (1969-1989 : Czechoslovakia), demokratický despotismus, strach v politice, 17, and 159.9
Language:
Czech and English
Description:
Podstatná první část článku se zabývá totalitou v jejích aspektech filozofických, sociologických a psychologických. Ve druhé části článku je demonstrován cíl a průběh tzv. normalizace na příkladu pražské filozofické fakulty UK.V článku se věnuje zvýšená pozornost fenoménu strachu jako základnímu předpokladu fungování totalitních systémů. Dále se upozorňuje na skutečnost, že prvky totalitarismu mají v sobě také režimy demokratické. Toho si všiml už před 90 lety Alexis de Tocqueville, francouzský historik a politik, když v polovině 19. století pobýval ve Spojených státech a studoval tamní právě se rodící demokratické zřízení. K jeho zásluhám patří mj. první pokusy o vymezení povahy demokratického despotismu. Ten je blíže vymezen jako destrukce lidské psychiky, rezignace člověka na výkon jeho svobodné vůle a další povahové vlastnosti, jako je sklon ke kvietizmu. Následující poměrně rozsáhlá část textu se týká problematiky hodnot. Výklad je přednostně založen na publikaci od brněnského právníka Vladimíra Čermáka. Logicky se věnuje prvořadá pozornost hodnotám svoboda, rovnost a spravedlnost. Filosofické hledisko je v článku zastoupeno pohledem filozofa Ladislava Tondla. Poslední část prvního dílu článku obsahuje přehled metod, užívaných psychology a sociology k empirickému zkoumání hodnotových orientací.Celá druhá část článku se opírá o důkladnou sociálněkulturní analýzu období tzv. "norma-lizace" (1969-89). Analýzu uskutečnili mladí historici FF UK v knize Náměstí Krasnoarmějců 2. Z této knihy o 400 stranách v tomto Souhrnu pokládá autor za velmi žádoucí přiblížit čtenářům následující text, který byl nazván (pouze pro účel tohoto článku) jako Poučení: Nežádoucím výsledkem normalizace je oslabení "zcela základní dovednosti intelektuálů, a to schopnosti formulovat obecnější stanoviska, která by mohla působit jako protipól přirozeně technokratického diskurzu větší části politických elit... Normalizace tak skutečně uspěla v jednom ze svých hlavních cílů, totiž nejen diskreditovat, ale zároveň zevnitř poddolovat stav kritického veřejného intelektuála. Politická proměna, kterou přinesl rok 1989, na tomto úspěchu normalizace nic nezměnila. I díky tomu vykazují dominantní myšlenkové vzorce v české společnosti dvacet let po sametové revoluci tak významnou kontinuitu s obdobím, které jí před-cházelo." (s. 375-376)., Totalitarianism and its philosophical, sociological and psychological aspects are a subject matter of a substantial first part of the article. The second part of the article is more specific, as it demonstrates the goals and the course of the so-called "normalization" on the example of the Faculty of Arts of the Charles University, Prague. A great deal of attention is devoted to the phenomenon of fear, which is a fundamental prerequisite of totalitarian systems. Further, it is pointed out that even democratic regimes possess some totalitarian elements, which has been pointed out already by Alexis de Tocqueville, the French historian who personally studied the nascent democratic regime in the 19th century United States. Among de Tocqueville’s merits are the first attempts to define the nature of democratic despotism. Democratic despotism is defined in terms of destruction of the human psyche, resignation to the exercise of one’s free will and such additional character traits, as the tendency to quietism (calm acceptance of things as they come). The following, relatively extensive part, is devoted to values. The explanation of values is based primarily on a publication by the Brno lawyer Vladimír Čermák. Logically, the values of freedom, equality, and justice receive the main attention. The philosophical perspective of the article is represented by views of the philosopher Ladislav Tondl. The first part of the article is concluded by an overview of methods which psychologists and sociologists use to empirically assess value orientations. The second part of the article deals with a thorough socio-cultural analysis of the so-called "normalization" period (1969-1989). Its analy-sis has been recently carried out by young historians of the Faculty of Arts of the Charles University and it resulted in a book listed in the References. In this Summary, the author considers it important to share the main message resulting from the analysis: Normalization resulted in the debilitation of "the fundamental ability of the intellectuals, i.e., of the ability to form generalized views, which could act as a counterpoint to the naturally (technocratic) discourse of the majority of political elites." Thus, normalization succeeded in one of its main goals, i.e., not only to discredit, but also to undermine the public intellectuals. The political change, brought about by the revolutionary year of 1989, did not take away fromnormalization accomplishment. That is one of the reasons why even two decades after the democratic Velvet Revolution, the dominant thought patterns in the Czech society still manifest a significant continuity with the preceding totalitarian period.”, Jan Srnec., and Obsahuje bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

54. Podnětná Placákova kniha o třetí republice

Creator:
Ivo T Budil
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Placák, Petr, 1964-, Komunistická strana Československa, 1945-1948, politické dějiny, totalitarismus, fašismus, political history, totalitarianism, fascism, Československo, Czechoslovakia, 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
Historik, spisovatel a publicista Petr Placák v knize razí kontroverzní tezi, že v Československu v letech 1945 až 1948 vládl fašistický režim, který navazoval na nacistický režim z let německé okupace (1939-1945) a předjímal komunistický totalitní režim po únoru 1948. Fašismus přitom pojímá jako širší kategorii, než je obvyklé, když jej definuje především aktivistickým politickým stylem. Autor situuje Placákův přístup na teoretickém poli bádání o nedemokratických režimech do blízkosti mladších, postklasických stoupenců teorie totalitarismu. Oceňuje spíše druhou část jeho práce, analyzující politické poměry v poválečném Československu do roku 1948. Podle Budila jde o legitimní a v mnoha směrech přesvědčivý obraz, který logicky vysvětluje příčiny zhroucení československé demokracie, a paralela mezi Československem v roce 1945 a Itálií v roce 1922 působí věrohodně. Jako méně přínosnou hodnotí první část knihy, obsahující rozsáhlý exkurz do teorie a historie totalitních, fašistických a autoritářských hnutí dvacátého století. Placákova skepse ke schopnosti společenských věd podat jejich adekvátní vysvětlení není dost zdůvodněná a jeho geneze fašismu by měla být zasazena do širších souvislostí., In his book Gottwaldovo Československo jako fašistický stát (Gottwald´s Czechoslovakia as a fascist state), the historian, novelist, and journalist Petr Placák (b. 1964) puts forth the controversial view that from the end of the Second World War, in May 1945, to the Communist take-over, in February 1948, Czechoslovakia was ruled by a fascist regime, which was a kind of continuation of the Nazi regime during the German occupation of Bohemian and Moravia from mid-March 1930 to early May 1945, aticipating the Communist totalitarian regime beginning with the takeover in late February 1948. Placák thus conceives of fascism as a broader category that is generally considered to be, and he defines the regime by its activist political style. The author locates Placák´s theoretical approach to researching undemocratic regimes close to later, "post-classic" adherents to the theory of totalitarianism. More than the first part of the book, it is the second part that the reviewer appreciates. This part, which analyses the political situation in Czechoslovakia before the February takeover, presents, according to the author of the article, a legitimate and in many respects convincing picture, logically explaining the causes for the collaps of Czechoslovak democracy; indeed, the parallels Placák draws between Czechoslovakia after May 1945 and Italy in 1922 are credible. By contrast, the first part of the book, consisting of a long excursus into the theory and history of the totalitarian, fascist, and authoritarian movements of the twentieth century, is, in his view, weaker: Placák´s scepticism about the ability of the social sciences to provide satisfactory explanations for these movements is not well founded, and his explanations for the genesis of fascism lack context., [autor recenze] Ivo Budil., První ze 3 příspěvků v oddíle Tři hlasy k jedné knize: Konfrontace - kontrasty - kontexty, and Obsahuje bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

59. Průnik StB do struktur římskokatolické církve :

Creator:
Plachý, Jiří,
Type:
text and studie
Subject:
Křesťanství. Křesťanská církev všeobecně. Eklesiologie, církev katolická, politika církevní, Státní bezpečnost, totalitarismus, kněží katoličtí, Československo 1945-1992, církve, sekty, and perzekuce, politická emigrace
Language:
Czech
Description:
Penetration of State Security (StB) into the Structures of the Roman Catholic Church Possibilities and Limitations of Historical Knowledge.
Rights:
unknown