V práci autor předkládá hypotézy, podle nichž mají pocity životního štěstí a spokojenosti zpětné vlivy na percepci a hodnocení objektivních podmínek života. Pro výklad těchto účinků na percepci objektivních podmínek předkládá hypotézu kognitivní konzistence (halo efektu), pro výklad účinků kvality života na interpretaci a hodnocení vstupních informací předkládá autor hypotézu kauzálních atribucí. Podle první hypotézy je při percepci podmínek života ve hře jev podobný halo efektu. Ten vede k tomu, že šťastní lidé nahlíží řadu podmínek svého života v lepším světle než lidé nešťastní. Podle druhé hypotézy používáme odlišná kauzální schémata pro výklad nespokojenosti a spokojenosti se životem.
Tyto hypotézy – především hypotézu týkající se účinku kauzálních atribucí – autor specifikoval zvlášť pro úroveň jedinců a států a testoval na datech ze tří šetření ESS (z let 2002, 2004 a 2006). Zaměřil se na účinky vzdělání, zdraví a politicko-ekonomické situace státu. Tyto tři faktory mají na pocity životního štěstí a spokojenosti významné nezávislé vlivy. Jejich účinky jsou však současně moderovány kvalitou života. U jedinců, kteří jsou v rámci státu nadprůměrně šťastní a spokojení se svými životy, neexistují téměř žádné souvislosti mezi jejich pocity životního štěstí a jejich vzděláním, subjektivním zdravím a spokojeností s politicko-ekonomickou situací. Avšak u jedinců, kteří jsou v rámci státu relativně nešťastní a jsou se svými životy nespokojení, existují mezi těmito proměnnými velmi silné souvislosti. Na úrovni států se analogicky ukázalo, že čím jsou v určitém státě jedinci v průměru šťastnější a spokojenější, tím nižší jsou v tomto státě souvislosti (korelace) mezi těmito třemi proměnnými a kvalitou života.
Social Origin, Education, Career Strategy and Motivation of Manorial Officials at the Schwarzenberg Domain Hluboká nad Vltavou in the 17th and 18th Centuries.