Analýza dat ze druhé vlny šetření ESS vede k těmto zjištěním: (1) V evropských státech hodnotí zdravotnictví zpravidla příznivěji muži než ženy. Tento rozdíl je patrný především ve státech, které nemají komunistickou minulost. (2) Věk vykazuje s hodnocením zdravotnictví křivku ve tvaru otevřeného J: nejpříznivěji hodnotí zdravotnictví staří lidé, nejméně příznivě lidé ve středním věku. (3) V postkomunistických státech platí, že čím jsou jedinci – zejména ženy – vzdělanější, tím nepříznivěji hodnotí zdravotnictví. V ostatních státech je tento vztah mírně kladný. (4) Ve všech státech hodnotí respondenti zdravotnictví tím příznivěji, čím jsou celkově šťastnější a spokojenější se svými životy. (5) Tato souvislost je tím slabší, čím vyšší je kvalita života na úrovni států. (6) V postkomunistických státech hodnotí respondenti v průměru zdravotnictví méně příznivě než ve státech ostatních. V těchto státech je současně nižší průměrná kvalita života. Při kontrole kvality života na úrovni států se rozdíl v hodnocení zdravotnictví mezi postkomunistickými a ostatními státy výrazně sníží. (7) V naprosté většině evropských států hodnotí pravicově orientovaní jedinci zdravotnictví příznivěji než jedinci orientovaní levicově. Tento vztah je silnější ve státech, které nemají komunistickou minulost. Nelze ho vysvětlit rozdíly v kvalitě života v různých státech., The analysis of data from the second wave of the ESS (European Social Survey) leads to these findings: (1) Men in European states evaluate the health systems in their countries more favorably than women. (2) The relationship between age and evaluation of health system has the form of an open J: Old people evaluate the health system the best, people of middle age the worst. (3) The more educated are people in the post-communist states (esp. women), the less favorably they evaluate the health systems. In the other European states, the relationship is mildly positive. (4) The better the subjective well-being of individuals, the better their evaluation of the health system. (5) This relationship is the weaker, the better is the quality of life on the state-level. (6) Respondents in the post-communist states evaluate health systems less favorably than respondents in the other European countries. At the same time, the quality of life in the post-communist countries is worse than in the other countries. When statistically controlling for the difference between the quality of life in these two categories of countries, the difference in evaluations of the health systems in these two categories of countries is remarkably reduced. (7) In the majority of European states the more are the respondents politically to the right, the more favorably they evaluate the health system in their country. This relationship is stronger in non-postcommunist than in postcommunist states. It obtains even when statistically controlling the differences in the quality of life in these states., Karel Hnilica, and Lit.: 3
V práci autor předkládá hypotézy, podle nichž mají pocity životního štěstí a spokojenosti zpětné vlivy na percepci a hodnocení objektivních podmínek života. Pro výklad těchto účinků na percepci objektivních podmínek předkládá hypotézu kognitivní konzistence (halo efektu), pro výklad účinků kvality života na interpretaci a hodnocení vstupních informací předkládá autor hypotézu kauzálních atribucí. Podle první hypotézy je při percepci podmínek života ve hře jev podobný halo efektu. Ten vede k tomu, že šťastní lidé nahlíží řadu podmínek svého života v lepším světle než lidé nešťastní. Podle druhé hypotézy používáme odlišná kauzální schémata pro výklad nespokojenosti a spokojenosti se životem.
Tyto hypotézy – především hypotézu týkající se účinku kauzálních atribucí – autor specifikoval zvlášť pro úroveň jedinců a států a testoval na datech ze tří šetření ESS (z let 2002, 2004 a 2006). Zaměřil se na účinky vzdělání, zdraví a politicko-ekonomické situace státu. Tyto tři faktory mají na pocity životního štěstí a spokojenosti významné nezávislé vlivy. Jejich účinky jsou však současně moderovány kvalitou života. U jedinců, kteří jsou v rámci státu nadprůměrně šťastní a spokojení se svými životy, neexistují téměř žádné souvislosti mezi jejich pocity životního štěstí a jejich vzděláním, subjektivním zdravím a spokojeností s politicko-ekonomickou situací. Avšak u jedinců, kteří jsou v rámci státu relativně nešťastní a jsou se svými životy nespokojení, existují mezi těmito proměnnými velmi silné souvislosti. Na úrovni států se analogicky ukázalo, že čím jsou v určitém státě jedinci v průměru šťastnější a spokojenější, tím nižší jsou v tomto státě souvislosti (korelace) mezi těmito třemi proměnnými a kvalitou života.
Ve studii jsme testovali několik hypotéz týkajících se vlivu kontextu na stereotypy. První z nich se týká explicitních stereotypů. Podle ní budou respondenti uvádět u Čechů příznivější atributy, bude-li seznam obsahovat pouze kategorie Čechů a Romů, než budou-li v něm rovněž některé kategorie, které jsou hodnoceny příznivěji než Češi. Další hypotéza se týkala vlivu kontextu na implicitní stereotypy. Podle ní bude při použití Testu implicitních asociací (IAT; Greenwald et al., 1998), kdy dochází ke srovnávání dvou kategorií, zjištěn větší rozdíl mezi postoji k Čechům a k Romům než při použití techniky afektivního primingu BFP (Fazio et al., 1995), kdy ke srovnávání nedochází. Poslední dvě hypotézy se týkají konsenzuálních stereotypů. Podle první z nich se obsahy konsenzuálních stereotypů nebudou krýt s obsahem osobního stereotypu žádného respondenta, podle druhé budou valence konsenzuálních stereotypů více polarizované než průměrné valence osobních stereotypů. Kontext bude mít na konsenzuální stereotypy obdobné účinky jako na stereotypy osobní.
Výzkumu se zúčastnily dva soubory (N1 = 86, N2 = 201) dospělých jedinců. K měření explicitních stereotypů jsme použili techniku otevřeného formátu. Jedna skupina uváděla atributy příslušníků dvou kategorií, druhá atributy příslušníků dvanácti kategorií. Konsenzuální stereotyp definujeme jako množinu deseti nejčastěji uvedených atributů. K měření implicitních postojů jsme použili Test implicitních asociací a techniku afektivního primingu BFP.
Výsledky obou šetření v souladu hypotézami ukazují, že odpovědi respondentů jsou ovlivněny v očekávaném směru kontextem a že obsahu konsenzuálního stereotypu neodpovídal obsah osobního stereotypu žádného respondenta. Kontext se prosadil při použití explicitních i implicitních technik. Současně se ukázalo, že kontext má obdobné, ale ne identické účinky na osobní i na konsenzuální stereotypy. and In the study we tested some hypotheses concerning the influence of a context on stereotypes. Our first hypothesis concerns explicit stereotypes. According to it Czech respondents will ascribe to their own category more positive attributes if a list of categories will include only Czech and Roma people than when it will include also some categories which are more positively evaluated than Czechs. The next hypothesis concerns implicit stereotypes. According to it when using IAT (Implicit Association Test; Greenwald et al., 1998), where there are compared two categories, we will ascertain a more profound difference between attitudes to Czech and Roma people than when we use BFP (Bona Fide Pipeline; Fazio et al., 1995), in which there is no such a comparison. Our next two hypotheses concern consensual stereotypes. According to one of them the content of a consensual stereotype will overlap with content of a no personal stereotype. According to the other, the valences of consensual stereotypes will be more polarized than the mean valences of personal stereotypes. The context will have similar influences on consensual and personal stereotypes.
In our two researches there took part two samples (N1 = 86, N2 = 201) of adult members. To ascertain the content of explicit stereotypes we used an open-form technique. The first sample adduced attributes of members of two categories, the second sample adduced attributes of members of twelve categories. We define the consensual stereotype as a set of ten most often cited attributes. To measure implicit stereotypes, we used IAT and BFP.
Results show that responses of the respondents were influenced by context in the directions expected. The content of no personal stereotype overlapped with the content of any consensual stereotype. The context had influence on both explicit and implicit measures. At the same time it was found that context had on personal and consensual stereotypes similar, but not identical influences.