Součástí zasedání Vědeckého výboru pro životní prostředí (Scientific Committee on Problems of Environment - SCOPE) byla ve dnech 29. až 30. března 2014 i mezinárodní konference, která se uskutečnila v Praze. Komise životního prostředí AV ČR a Centrum pro otázky životního prostředí UK pro tuto příležitost připravily sympozium na téma Kvalita ovzduší - stav, trendy a dopady na zdraví obyvatel. S ohledem na globální působnost SCOPE je důležité, že ochrana ovzduší představuje prioritu environmentální politiky většiny států světa; pro domácí organizátory má přímou relevanci k udržitelnému rozvoji českých měst, krajů i celé země. Akce se zúčastnilo na 60 odborníků z celého světa. and Vlasta Švecová, Tomáš Hák.
Výzkumná studie vychází z problému nezaměstnanosti. Obzvláště obtížná je situace u osob dlouhodobě nezaměstnaných se zdravotním postižením. Jde o osoby, na něž je třeba se zaměřovat především s důrazem na uplatnitelnost na trhu práce. Výzkumný soubor tvořilo 240 dlouhodobě nezaměstnaných osob se zdravotním postiţením (minimálně 12 měsíců od registrace na úřadě práce, 120 mužů a 120 žen, průměrný věk 45 let). Data byla zjišťována prostřednictvím metody Sparo. Na základě této metody bylo hlavním cílem výzkumu zjistit podobné osobnostní vlastnosti u této skupiny osob v porovnání s populační normou. Z podstatných zjištění vyplývajících z osobnostních vlastností v závěru předpokládáme, že je u těchto osob reálně spíše nemožné očekávat samostatnou zvýšenou aktivitu při vyhledávání zaměstnání, a proto se jeví jako velmi nutná potřebná zvýšená pomoc ve formě pracovně profesního a psychologického poradenství. and The research study focuses on the issue of unemployment. Particularly difficult is the situation of the long-term unemployed people with disabilities. These are the people we mainly need to focus on, regarding their employability. The research study is based on a sample of 240 respondents who were unemployed and disabled (at least 12 months registered at the Labour Office, 120 men and 120 women, average age 45). The data were obtained through the method called Sparo. Using this method, the main task was to identify similar personality traits of the disabled long-term unemployed compared to the population norms.
Based on the final findings derived from personal traits we assume, that with these people it is almost impossible to expect increased activity from their side while looking for a job and that is why the need for increased help in the form of professional and psychological counseling is needed. For this group we find as very helpful high assistance in professional and psychological counseling.
V posledních desetiletích narůstá počet empirických dokladů o významných souvislostech mezi religiozitou/spiritualitou (R/S) a zdravím. Empirické nálezy rozpoznaly jak religiozitu, tak spiritualitu jako možné zdroje zdraví a podnítily zájem psychologů o zkoumání významu těchto jevů pro tělesné i duševní zdraví. Tato studie poskytuje podrobný přehled o této oblasti výzkumu a zaměřuje se na některé související metodologické a pojmové otázky. Zvláštní pozornost je věnována definicím a vývoji dvou pojmů (religiozita/spiritualita), vývoji měření, epidemiologickým dokladům o souvislostech R/S s morbiditou, mortalitou a duševním zdravím a otázce kauzality a možných psychologických mediátorů či moderátorů R/S na zdraví. Zvláště se tato studie zaměřuje na otázku, jak specifické faktory ovlivňují zdraví. Ačkoli většina studií udává pozitivní souvislost mezi mírami religiozity/spirituality a celkovým zdravím prostřednictvím fyziologických, psychologických, sociálních a behaviorálních mechanismů, jsou běžné protikladné nálezy a nejsou řídké ani dva nebo více vzájemně si odporujících závěrů. Vztah mezi proměnnými je zřejmě mnohem složitější. To, které specifické R/S faktory posilují zdraví a pohodu, zůstává nejasné. Autoři diskutují o tom, jaké možné mechanismy by mohly vysvětlit tento vztah a jak se v těchto souvislostech mohou lišit členové různých demografických, kulturních a náboženských skupin. Zabývají se pojmem spirituality jako užitečným a v lékařském prostředí klinicky relevantním přístupem. Pro další výzkum trvá nutnost zkvalitnit výzkumné plány a měření, právě tak jako ujasnit chápání religiózních a spirituálních faktorů., In last decades, there is increasing empirical evidence on the significant links between religiosity/ spirituality (R/S) and health. Empirical findings have identified both religiosity and spirituality as a potential health resources and have stimulated interest within psychology on the role of these fenomena in physical and mental health. The present review provides examination of this field of research and adresses some related methodological and conceptual issues. Special attention is paid to the definitions and development of the two concepts (religiosity/ spirituality), the development of measurement, epidemiological evidence linking R/S to morbidity, mortality and mental health and issue of causality and possible psychological mediators or moderators of R/S on health outcomes. Particular focus of this review concerns with the issue how specific factors influence health outcomes. Although the majority of studies report positive association between measures of religiosity/spirituality and overall health via physiological, psychological, social and behavioral mechanisms, contradicting findings are common and two or more opposing conclusion are not rare. The relation between variables appears far more complex. Which specific R/S factors enhance health and well-being remains unclear. The study discusses what mechanisms might explain a relation and what might be possible diference in these associations between members of various demografical, cultural and religious groups. Last it concerns with construct spirituality as usefull and clinically relevant approach in medical settings. For the future research the need to improve research designs and measurement as well as to clarify conceptualizations of religious and spiritual factors remains., Renata Hacklová, Vladimír Kebza., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Internet zastává stále významnější roli v životě člověka a ovlivňuje jeho chování, prožívání i vnímání světa. Jeho význam roste i v oblasti lidského zdraví. Množství uživatelů, kteří vyhledávají informace související s fyzickým, i duševním zdravím každoročně stoupá. Tento příspěvek podává přehled možných přínosů a rizik využívání internetu v této oblasti. Za přínosy lze pokládat hlavně dostupnost informací o zdraví a s tím spojenou možnost porozumění symptomům, diagnostice a léčbě; získání emocionální podpory ze strany pacientů s podobnou zkušeností; snížení míry pocitu izolace; osvojení si dovedností a způsobů chování, které jsou zdraví prospěšné a další. K možným problémům patří například riziko činění nevhodných rozhodnutí na základě zkreslených informací nebo podpora chování, které je zdraví škodlivé. Lékaři, psychologové a další pracovníci v pomáhajících profesích by si měli být těchto aspektů vědomi a hovořit o nich se svými klienty. and The Internet plays an increasing role in human life and it may influence his behavior, feelings and the way how he perceives the world. Its impact is also increasing in the area of human health. Number of people searching for information related to physical or mental health increases every year. This contribution brings an overview of benefits and risks of using the internet in this area. Among benefits there is understanding of symptoms, diagnostics and cure; getting emotional support and sympathy from patients with similar experience; reduction of feeling of isolation; and gaining new skills and behaviors supporting health, and others. Among possible problems there is, for example, risk of making bad decisions about the treatment on the basis of misleading information, or stimulation of unhealthy behaviors. The internet may be beneficial for patients but its using also bears risks. Physicians, psychologists and other people working in helping professions should be aware of them and talk about them with their clients.