Number of results to display per page
Search Results
32. Nyék, letohrádek Vladislava II.
- Creator:
- anonym
- Publisher:
- Vladislav II. Jagelonský
- Type:
- architektura
- Subject:
- villa
- Description:
- Z letohrádku v královské oboře nedaleko sídelního města jsou dochovány pouze základy a fragmenty článkoví. Jednalo se o podélnou dvoupatrovou stavbu s arkádami obíhajícími okolo všech stran, nad arkádami byla terasa. Arkády byly podepírané toskánskými sloupy, mezi nimiž bylo zábradlí s kuželkovou balustrádou. Reprezentační charakter stavby dokazují znaky uherského království umístěné na pilířcích zábradlí. Stavba je současná s obdobně koncipovaným letohrádkem Vladislava II. v královské oboře ve Stromovce a obě tyto stavby mohly být jedním ze vzorů pro letohrádek Ferdinanda I. v Královské zahradě na Pražském hradě., Feld 2002#, 311-312., and Jedna z první vil ve střední Evropě.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
33. Nymburk, architektura, antikizující portál
- Publisher:
- město Nymburk
- Type:
- architektura
- Subject:
- antepagmentum and aedicula
- Description:
- Nejmladší ze skupiny portálů z huti Benedikta Rieda (souvisí s portálem Novoměstské radnice), Půlkruhový záklenek s profilovanou archivoltou v edikule tvořené korintskými polosloupy a kladím. Sloupy jsou kanelované s píšťalami. and Šamánková 1961#, s. 121, obr. 10.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
34. Písek, tholos
- Publisher:
- Schrenk, Josef, hejtman
- Type:
- architektura
- Subject:
- tholos
- Description:
- Kruhový chrámek, na osmi toskánských sloupech spočívá kupole. Uvnitř kupole nápis: Šlechetný Co Hodného Rád Eyhle Následky Koná (nápis je tajenkou, která ukrývá hejtmanovo jméno). and Kruhový chrámek, tholos, se sloupovým ochozem byl poprvé zbudován v Řecku, svatyně bohyně Athény v Delfách. Kruhové chrámy byly také typické pro římskou architekturu (Tivoli, Pantheon v Římě), později byly též oblíbeným architektonickým útvarem klasicistní architektury (gloriet). V českém království byla od 18. století vybudována řada podobných staveb: Lednice (1794), Kroměříž (1880), Strakonice (1837), Mariánské lázně (1826-1827), Karlovy Vary (1831).
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
35. Poděbrady, architektura, arkáda
- Creator:
- Aostalli, Giovanni Battista, Tirol, Hans, Wohlmut, Bonifác, and Aostalli, Ulrico
- Publisher:
- Ferdinand I.
- Type:
- architektura
- Subject:
- loggia
- Description:
- Zámek zbudoval Giovanni Battista Aostali, stavební dozor měl Hans Tirol, od roku 1557 Bonifác Wolmut. V letech 1579-1582 přestavba (Ulrico Aostali). Obdélná stavba, na dvoře původně na třech stranách arkády. Bosovaná brána z poloviny 16. stol. and Poche 1982#, s. 107-108.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
36. Praha, Belvedér, císařská vila
- Creator:
- Stella, Paolo della and Wohlmut, Bonifác
- Publisher:
- Ferdinand I.
- Type:
- architektura
- Subject:
- villa
- Description:
- Autorem návrhu byl sochař Paolo della Stella "de Mileto", kterého do císařských služeb najal Ferdinandův vyslanec v Janově Suarez de Figureoa. Stella na letohrádku pracoval od roku 1537 do své smrti v roce 1552. Přízemní část tvoří iónská sloupová kolonáda, která obíhá okolo celé stavby, jež byla vystavěna na půdorysu protáhlého obdélníku. Od roku 1555 vedl stavbu Bonifác Wolmut, který vystavěl patro v dórském stylu a kýlovou střechu záalpského typu., Bažant 2006#., and Stavba je pokusem o obnovu antické císařské vily. V množství a intenzitě odkazů na antickou řeckou a římskou kulturu nemá pražský Belvedér obdoby v celé záalpské renesanci, ale stavba je výjimečná i svými vazbami na severoevropskou kulturní tradici.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
37. Praha, Belvedér, výzdoba fasády
- Creator:
- Stella, Paolo della
- Publisher:
- Ferdinand I.
- Type:
- architektura
- Description:
- Sochařská výzdoba, která čítá přes sto reliéfů figurálních a stejně tolik dekorativních, tvoří jednotný celek. Na soklech sloupů a ve cviklech jsou mytologické výjevy, které jsou navzájem provízány. Integální součástí výzdoby jsou rovněž putti na pilířích zábradlí v přízemí, rozvilina s groteskními postavami ve vlysu a ornamentální výzdoba zábradlí patra., Bažant 2006#., and Sochařská výzdoba obsahuje celou řadu citátů slavných sochařských děl antického starověku. Zobrazení hradebních zdí, které tvoří pozadí celé řady výjevů, bylo patrně inspirováno reliéfy Traianova sloupu v Římě, na což ukazují ornamentální pruhy v horní části kvádrového zdiva. Tento model mohl být zprostředkován Ripandou, který na začátku šestnáctého století všechny reliéfy Traianova sloupu překreslil. Dochované kopie těchto kreseb vysvětlují, jak se mohla znalost této památky tak rychle rozšířit po celé Evropě.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
38. Praha, Belvedér, zahradní pavilon
- Creator:
- Stella, Paolo della and Wohlmut, Bonifác
- Publisher:
- Ferdinand I.
- Type:
- architektura
- Description:
- Autorem návrhu byl sochař Paolo della Stella "de Mileto", kterého do císařských služeb najal Ferdinandův vyslanec v Janově Suarez de Figureoa. Stella na letohrádku pracoval od roku 1537 do své smrti v roce 1552. Přízemní část tvoří iónská sloupová kolonáda, která obíhá okolo celé stavby, jež byla vystavěna na půdorysu protáhlého obdélníku. Od roku 1555 vedl stavbu Bonifác Wolmut, který vystavěl patro v dórském stylu a kýlovou střechu záalpského typu., Bažant 2006#., and Stavba navazuje na tradici antických zahradních pavilonů, jež se udržela v maurském Španělsku i osmánském Istanbulu.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
39. Praha, Bubeneč, Císařský mlýn, grotta
- Creator:
- Aostalli, Ulrico a Brocco,
- Publisher:
- Rudolf II.
- Type:
- architektura
- Subject:
- grotta and nymphaion
- Description:
- Umělá jeskyně (grotta) válcového půdorysu vyhloubená ve stráni nad mlýnem, interiér vyzděn z mohutných pískovcových kvádrů, s klenutím až do vrcholu, kde byl ponechán malý kulatý otvor s komínkem, kudy byla osvětlena. S grottou byla spojena arkádová chodba s 22 oblouky a ochozem, patrně sloužila jako výstavní galerie Rudolfových sbírek, areál byl opatřen monumentální branou., Krčálová 1976#, 12-18, and Inspirace římskou architekturou s kupolovitými klenbami a nymfaii.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
40. Praha, Hrad, královský palác
- Publisher:
- Vladislav II.
- Type:
- architektura
- Subject:
- palatium
- Description:
- Panovnický palác byl budován jako monumentální obytné královské sídlo. Původní stavba se nedochovala, podle archeologických nálezů byla vytvořena její rekonstrukce., Bažant 2000#, 75, obr. 31., and Palác má atributy antikizujících tendencí v umění 11. - 12. století. Monumentální měřítko bylo jedním z nejdůležitějších antických kulturních atributů. Zpočátku se projevil v budování církevních staveb (baziliky) a posléze i budováním panovnického sídla. Královský palác dokončený Vladislavem II. představuje syntézu fortifikačních prvků francouzských (pětiboké věžice na jižní fasádě) a italských (tři vysoké štíhlé věže). Stavba sice byla započata již Soběslavem v roce 1135, ale palácová kaple byla vysvěcena až v roce 1182 a komplex byl dokončen v roce 1185. Za Vladislava byl především zbudován hlavní sál o impozantních rozměrech 32 x 9 metrů, což je tolik, kolik měřila celá hlavní budova olomoucké kapituly dokončená roku 1141. Touto stavbou se do Prahy dostává monumentální obytná architektura. O výjimečnosti pražského paláce jednoznačně vypovídá to, že jeho hlavní sál byl větší než sály paláců německého císaře v Chebu (24,5 x 9,8) i v Bamberku (22 x 12). Zvnějšku stavby se reprezentační prostory ohlašovaly pěti trojdílnými sdruženými okny, která shlížela na Prahu pod Hradem. Jejich vyznění bylo umocněno tím, že při pohledu z města byl královský palác začleněn zhruba doprostřed dlouhého hradního opevnění, hned vedle jižní hradní brány s věží. Vladislav II. chtěl, aby se Praha vyrovnala tehdejším evropským metropolím, a do značné míry se mu to podařilo.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz