Ischemická choroba dolních končetin je jedním z projevů aterosklerotickěho postižení organizmu ve stáří. Diagnóza ve většině případů znamená přítomnost i kardiovaskulárního postižení. U diabetiků je průkaz ischemické choroby dolních končetin spojen s 30% rizikem úmrtí během 5 let a 50% během 10 let. Terapie ischemické choroby dolních končetin představuje komplex opatření, ve kterém je na prvním místě zvážení rekonstrukčního výkonu, v první řadě ve stáří perkutánní intervence. Farmakoterapie se týká prakticky všech pacientů a ostatní způsoby léčby doplňuje, nebo se s nimi kombinujuje. Hlavní skupiny léčiv představují trombolytika, antikoagulancia, antiagregancia, vazodilatancia a vazoaktivní látky. Cílem všech opatření léčby ischemické choroby dolních končetin ve stáři je záchrana končetiny a zlepšení kvality života pacienta., Ischaemic disease of lower extremities is one of the manifestations of atherosclerotic damage in old age. In most cases the diagnosis implies the presence of cardiovascular impairment. In patients with diabetes the evidence of ischaemic disease of lower extremities is associated with a 30% risk of death within five years and/or a 50% risk within 10 years. The management of ischaemic disease of lower extremities presents a complex of measures with a reconstruction procedure considered first, using percutaneous intervention as most appropriate in elderly patients. Pharmacological therapy involves virtually all patients and complements other treatment modalities, or is combined with them. The major drug classes include thrombolitics, anticoagulants, antiaggregants, vasodilatants and vasoactive drugs. The goal of all measures taken during the treatment of ischaemic disease of lower extremities in old age if save the limb and to improve the patient's quality of life., Alena Adamíková, Lit: 12, and Souhrn: eng
Myelodysplastický syndrom (MDS) je charakterizovaná dysplastickou inefektivní hemopoézou s předčasným zánikem (apoptózou) krvetvorných buněk ve dřeni a následnou cytopenií v krvi (především refrakterní anémií). MDS je onemocnění převážně vyššího věku. Vyskytuje se ve věku nad 60 let ve frekvenci 20 až 50 nemocných na 100 000 obyvatel. MDS je řazen mezi onkohematologická onemocnění, protože skoro v 1/3 případů končí transformací do akutní myeloidní leukemic. Patogeneza je zatím nejasná, předpokládá se sumace mutagenních vlivů prostředí. Jde o heterogenní onemocnění, které se rozpadá do 5 podskupin (dle FAB-klasifikace), a to 2 typů refrakterních anémií, 2 podskupin cytopenií s přítomností leukemické populace a pridružené skupiny chronické myelomonocytární leukémie. Klinický obraz je určován cytopenií, somatický nález je necharakteristický. V laboratorním obrazu kromě periferní cytopenie určuje diagnózu nález dysplastické krvetvorby ve dřeni. Nezbytné je cytogenetické vyšetření s chromozomálními aberacemi až u 60 % nemocných. Tato vyšetření umožňují stanovit prognózu choroby. Nemocní umírají bud na akutní leukémii nebo na komplikace při těžké pancytopenii nebo na nehematologickou chorobu. Protože jde o staré osoby, je u nich častá polymorbidita. Protože patogeneza MDS není jasná, není zatím známá ani účinná terapie. Zkoušejí se různé způsoby léčby podle toho, zda jde o refrakterní cytopenie nebo už známky leukemizace choroby. Různé druhy terapie jsou vesměs účinně maximálně u 30 % nemocných, a to dočasně. Často nezbývá než udržovat nemocné pravidelným podáváním transfuzí, ovšem s následnou siderózou. Jediný způsob vyléčení je úspěšná alotransplantace kmenových buněk u mladších nemocných., Meylodysplastic syndrome (MDS) is characterized by dysplastic ineffective haematopoiesis with premature death (apoptosis) of homogenous cells in bone marrow and subsequent cytopenia in blood (mainly due to refractory anaemia). MDS is a disease in particular of older age. It occurs in the age of 60 and over in rate of 20 to 50 patients in 100 000 inhabitants. MDS belongs to oncohemalogical diseases because in almost 1/3 of all cases it is transformed into acute myeloid leukaemia. Pathogenesis is not clear yet, it is assumed to be a summation of mutagenic influences of environment. It is a heterogeneous disease which can be categorized into 5 subgroups (according to FAB classihcation) and these are 2 types of refractory anaemia, 2 subgroups of cytopenia with the presence of leukemic cell population. Clinical picture is determined by cytopenia, somatic finding is uncharacteristic. In a laboratory picture, apart from peripheral cytopenia the diagnosis is determined by the finding of dysplastic haematopoiesis in bone marrow. Cytogenetic examination with chromosomal aberrations is necessary in 60 % of patients. These examinations enable to determine the prognosis of the disease. Patients die either of acute leukaemia or of comphcations when suffering from serious pancytopenia or from non-haematological disease. Because patients are elderly persons, they very often suffer from polymorbidity. Pathogenesis o/MDS is not clear, therefore no effective therapy exists so far. Different ways of treatment are tested according to whether the patient has developed refractory cytopenia or signs of leukemization. Different types of therapy are typically efficient in at most 30 % of patients and are only temporary Often the only possibility is to keep the patients alive by regular transfusions, however that results in siderosis. The only way of cure in younger patients is successful allotransplatation of stem cells., Radana Neuwirtová, and Lit. 26
Autoři v předkládaném sdělení informují o zkušenostech z vlastního pracoviště získaných pri využíváni metody vlhkého hojení chronických ran. Přestože tato problematika byla již mnohokrát zpracována a v odborném tisku prezentována, domníváme se, že náš článek bude skromným příspěvkem k úspěšnému zvládání mnohdy tíživých situaci v této léčbě zejména u seniorů. Jsou zmíněny indikace pro metodu vlhkého hojení ran, jejich charakteristika i zastoupení v prezentovaném souboru. A konečně jsou také prezentovány konkrétní kazuistiky, důvodu zestručnění vybíráme z 62 případů 6 dle našeho názoru nejzajímavějších., In this notification the authors are trying to give some information about thein own experiences gained by by using mist festering wound healing. We suppose that our article will contribute to successful mastering of many difficult cases connected with the treatment of patiens (especialy senior), although these problems have often been raised and published in the medical press. Indications for the method of moist wound healing, their characteristics and substitutes are mentioned in this set. Particular casuaties are also presented here. To make it shrorter we have chosen 6 out of 62, in our opinion, the most interesting ones., Richard Kaňa, Alena Kočí, Jiří Podivínský, and Souhrn: eng
V úvodu se autor zabývá možnými aspekty revmatických onemocnění ve stán. Popisuje skupinu onemocnění, která má ve stáří častější výskyt než u mladších osob (příklady osteoartróza, osteoporóza), dále se věnuje nemocem, které se prakticky vyskytují pouze ve stáří (polymyalgia rheumatica a temporální arteriitida). Revmatoidní artritída a další zánětlivé revmatizmy začínají sice většinou ve středním věku, ale část až u seniorů a má pak poněkud modifikovaný obraz. Pokud RA začne v mládí či ve středním věku, vidíme pak u seniorů velmi pokročilé stavy s řadou deformit, komplikací i jatrogenních změn, které vedou ke značné disabilitě. V další části publíkače se autor věnuje třem základním a do určité míry i modelovým onemocněním pro seniory, a to osteoartró ze, revmatoidní artritidě a revmatické polymyalgii s temporální arteriítidou. U osteoartrózy autor zdůrazňuje nebezpečí redukování léčby osteoartrózy na podávání nesteroidních antirevmatik, což může u seniorů vyvolávat závažné nežádoucí účinky. Naopak podporuje nefarmakologické způsoby léčby a upozorňuje na možnosti chirurgické léčby i u vyšších věkových ročníků. U revmatoidní artritídy je zdůrazněna relativní bezpečnost tzv. chorobu modifikujících léků RA u seniorů, včetně biologické léčby. U revmatické polymyalgie jsou podrobně anályzovány různé algoritmy podávání kortikosteroidů., In the introduction the author deals with possible aspects of rheumatic diseases in the elderly. He describes 1 group of diseases with ler incidence in the elderly than in young people (e.g. osteoarthritis, osteoporosis) and also engages in diseases which practically occur only in the elderly (polymyalgia rheumatica and arteriitis temporalis). Rheumatoid arthritis (RA) and other inflammatory rheumatisms start usually in the middle age, but a part of them begins not until old age and in that case they have rather altered manifestation. If RA starts in the young or middle age, we can see very advanced stages with many deformities, complications and iatrogenic changes leading to a significant disability in the elderly. The author devotes the subsequent part of the publication to three basic and to a certain extent model diseases in the elderly - osteoarthritis, rheun jniatoid arthritis and polymyalgia rheumatica. He emphasizes a risk of reducing the treatment of osteoarthritis to administration of nonsteroid antirheumatics, which can lead to severe adverse effects. On the contrary he supports non-pharmacological treatment methods and points out possibilities of surgical treatment in older age-groups. A relative safety of so called disease-modifying rheumathoid arthritis drugs in the elderly including a biological treatment is highUghted in rheumathoid arthritis. Different algorithms of corticoids' administration are analyzed in detail in polymyalgia rheumatica., Karel Pavelka, and Lit. 25