Sekundární prevence aterotrombotických příhod je doménou protidestičkové léčby, podle rizika jedním lékem či kombinací acetylsalicylové kyseliny s blokátory ADP receptorů. Význam kombinace duální protidestičkové léčby v kombinaci s xabany či s dabigatranem prověřovalo 6 klinických studií. Pouze jedna z nich (ATLAS ACS 2-TIMI 51) ukázala, že léčba malými dávkami rivaroxabanu (2krát 2,5 mg) může být přidána ke kombinaci kyseliny acetylsalicylové s klopidogrelem. Pro několikanásobně zvýšené riziko velkých krvácivých příhod se však čistý klinický přínos pohybuje jen kolem 0,5 % ročně. Duální léčba s kombinací kyseliny acetylsalicylové s prasugrelem či s tikagrelorem je přínosnější. V druhé části přehledu je rozebírán vyšší výskyt infarktu myokardu v kontrolovaných studiích při léčbě dabigatranem v porovnání s warfarinem. Vztah není dořešen, nicméně u nemocných s vyšším rizikem koronárních příhod je při indikaci antikoagulační léčby přímými antikoagulancii vhodnější volit ze skupiny xabanů (apixaban či rivaroxaban)., Secondary prevention of atherothrombotic events is the domain of antiplatelet therapy and according to present risk is used one drug strategy or combination of acetylsalicylic acid with ADP receptor blockers. The importance of the combination of dual antiplatelet therapy together with xabans or dabigatran was investigated in 6 clinical trials. Only one of them (ATLAS ACS 2-TIMI 51) indicated that treatment with small dose of rivaroxaban (2 × 2.5 mg) may be added to dual strategy of acetylsalicylic acid and clopidogrel. The risk of major bleeding event is increased and net clinical benefit is only about 0.5 % per year. Dual therapy with aspirin and prasugrel or tikagrelor is beneficial. In the second part of the review is discussed higher incidence of myocardial infarction in controlled group in the trial comparing treatment of dabigatran with warfarin. This relationship has not been resolved, however, in patients with higher risk of coronary events and indication of anticoagulant treatment with direct oral anticoagulants it is recommended to choose from xabans (apixaban and rivaroxaban)., and Jan Bultas
Riziko trombózy významně stoupá s věkem. U osob do 40 let se předpokládá incidence žilních tromboembolismů 1 na 10 000, u osob'nad 75 let se vyskytuje s četností 1 na 100 osob. Není zcela jasné, co nejvíce způsobuje závislost žilní trombózy a věku. Nejpravděpodobněji jde o kombinaci snížení mobility, poklesu svalového napěti, zvýšení morbidity a změn stěny cévní. K žilním tromboembolismům závislým na věku můžeme počítat i ty, které vznikly při hormonální terapii u postmenopauzálních žen. S věkem také stoupá koncentrace koagulačních faktorů, především faktoru VIII, II a IX. Vyšší věk je při antikoagulační léčbě rizikový ze dvou hledisek : a) nemocní ve vyšším věku mají významnější tendenci ke krvácení b) nemocní ve vyšším věku mají jinou toleranci antikoagulační léčby pro vyšší hladinu koagulačních faktorů a zároveň polymorbiditu (nádory, větší riziko arteriálních a žilních trombóz, kombinace kardiovaskulárních a metabolických onemocnení). Léčba musí být laboratorně kontrolována. Tzv. terapeutické rozmezí INR ohraničuje meze předpokládané terapeutické účinnosti a zároveň bezpečnosti léčby. Warfarin má dlouhý poločas účinku a není třeba ho rozdělovat do více denních dávek. Na předpokládaný antikoagulační efekt warfarinu má vliv řada vnějších a vnitřních faktorů a může působit kolísání hladiny INR. Kolísání INR může paradoxně působit protromboticky, protože antagonisté vitaminu K blokují i přirozené inhibitory koagulace (protein C a protein S)., The risk of thrombosis significantly increases with age. In people under 40 years the incidence of thromboembolism is presumed in 1 of 10 000 persons, while in people above 75 years it occurs in 1 of 100 persons. It is not quite clear what is the main cause of the relation between the venous thrombosis and the age. The most probably it is a combination of the decrease of mobility, the decline of muscular tension, the increase of morbidity and the changes of vascular wall. As the age-related venous thromboembolism can be considered also the cases of thromboembolism originated during the hormonal therapy in post-menopausal women. It is also the concentration of coagulative factors, especially the VIII, II and IX factor, which increases with ageing. There are two aspects why is the senior age at risk during the coagulative treatment-. a) there is more significant tendency to bleed in the senior patients b) the senior patients have a different tolerance of the anticoagulative treatment to the higher level of coagulative factor and to the polymorbidity at the same time (the tumours, higher risk of arterial and venous thromboses, the combination of cardiovascular and metabolic diseases) The treatment should be monitored in laboratory. So-called INR therapeutic range bounds the limits of the presumed therapeutic effectiveness and at the same time the safety of the treatment. Warfarin has a long effeaiveness half - life and it does not need to be divided into several daily doses. The presumed coagulative effect of Warfarin is influenced by the series of internal and external factors, which can cause the variance of INR level. The variance of INR can paradoxically have an antithrombotic effect since the vitamin K antagonists block the natural coagularion inhibitors (C and 5 proteins)., Jaroslav Malý, Petr Dulíček, Miroslav Pecka, Lit: 9, and Souhrn: eng
Přežití kriticky ohroženého západního poddruhu antilopy Derbyho se neobejde bez zásahu člověka. Unikátní populace v záchovném oborovém chovu, který probíhá v Senegalu pod odborným vedením českých badatelů, se úspěšně rozrůstá. Náš tým zajišťuje management chovu s ohledem na individuální znalost zvířat, demografické a genetické parametry populace a vytváří dlouhodobou strategii pro zachování tohoto vzácného genofondu. and Survival of the critically endangered western subspecies of Derby eland cannot succeed without human intervention. The unique population in a conservation breeding programme running in Senegal under the professional leadership of Czech researchers is successfully increasing. Our team provides breeding management involving individual knowledge of all the animals and the demographic and genetic parameters of the population and it draws up the long-term strategy for its conservation.
Antilopa vraná (Hippotragus niger) zahrnuje 4-5 tradičních poddruhů v jižní a východní Africe. Jedním z nejméně prozkoumaných a nejvzácnějších, ale zároveň nejzajímavějších je H. n. variani z izolované populace v Angole. Diskutována její historie, morfologie, stupeň ohrožení i problematické postavení taxonu na základě molekulárně biologických studií. and The Sable Antelope (Hippotragus niger) includes four to five traditional subspecies inhabiting southern and eastern Africa. One of the least known and rarest, but at the same time the most interesting is H. n. variani from an isolated population in Angola. Its history, morphology, conservation status and rather disputable classification based on the recent studies in molecular genetics are discussed in this article.
The action of two potential anticonvulsants, CM 40907 (10-50 mg/kg i.p.) and SR 41378 (1.25-20 mg/kg i.p.) against metrazol-induced seizures was studied in rats 7, 12, 18 and 25 days old. Two types of motor seizures - minimal, clonic and major, generalized tonic-clonic - were elicited by a 100-mg/kg dose of metrazol (s.c.) and their incidence and latency were evaluated. The severity of seizures was expressed as a score on a 5-point scale. Dimethylsulfoxide, an organic solvent, exhibited anticonvulsant action only in doses far exceeding those used for dissolving the two anticonvulsants. Both drugs suppressed minimal as well as major seizures in all age groups studied in a dose-dependent manner, SR 41378 being approximately four times more potent than CM 40907. The latencies could be measured only in animals given low doses of anticonvulsants. CM 40907 did not change the latencies whereas SR 41378 prolonged them. The severity of seizures was decreased again in a dose-dependent manner. There were only minor changes in the efficacy of CM 40907 among the four age groups. On the contrary, SR 41378 exhibited an extreme efficacy in 7-day-old rat pups, where even the 1.25 mg/kg dose signifcantly decreased the incidence and severity of seizures. The efficacy in the remaining three age groups was approximately at the same level as in adult rats.
Antimicrobial peptides as future therapeutics? Rapid development of bacterial resistance to the most conventional antibiotics has resulted in an intensive search for alternative antimicrobial agents. Antimicrobial peptides which are part of the innate defense system of practically all living organisms represent promising compounds for developing drugs in the fight against resistant pathogens. Antimicrobial peptides kill bacteries by the disruption of their membrane which is substantially different mechanism from that of conventional antibiotics. We describe remarkable group of cationic helical antimicrobial peptides identified in the venom of hymenopteran insects.