Pojem spraš je sice znám i širší veřejnosti, nejen přírodovědecké, ale představy o jeho náplni většinou ani zdaleka nevystihují, co vše se pod tímto názvem skrývá. Zemědělec ví, že spraš poskytuje úrodné a dobře obdělávatelné půdy v našich nejúrodnějších oblastech, stavaři všeho druhu vědí, že spraš ve výkopech a zářezech udržuje svislé stěny navzdory tomu, že je to jen pouhá hlína, ale i to, že jako základová půda je citlivá na větší zatížení, a geolog dobře zná, že spraš tvoří rozsáhlé pokryvy a závěje, které mnohdy nepříjemně zakrývají skalní podloží, na druhé straně však představují vyhledávanou cihlářskou surovinu. To jsou ovšem skutečnosti náležící do rámce geověd, takže zbývá vysvětlit, co chceme psát o spraši v Živě. and Loess is one of the most remarkable sediments of Pleistocene glacial phases. However, its formation was considerably influenced by the biota that continuously lived on the loess surface during its accumulation. Therefore loess is not only an accumulation of eolian dust, but also a peculiar type of raw soil confined to specific conditions in a belt extending in Europe south of the ice sheet. The best information on the loess environment is provided by molluscs whose shells occur in high amounts throughout the loess deposits and reflect specific steppe habitats that have no analogy at present and repeatedly represented the starting point of biotal successions at the beginning of Quaternary warm phases including the Holocene.
Spraše byly obvykle zkoumány po stránce litologické, takže máme dostatek údajů o jejich zrnitostním a mineralogickém složení, chemismu i úložných poměrech, stejně jako o původu a přínosu horninového materiálu, z něhož se skládají. Z těchto poznatků se někteří autoři pokoušeli rekonstruovat i prostředí jejich tvorby, kdežto výpovědi sprašových fosilií se věnovala menší pozornost, i když spraše poskytly četné nálezy kostí savců a také bylo známo, že většinou obsahují četné ulity plžů. Teprve během druhé poloviny 20. stol. se podařilo odstranit nedostatky poznatků o spraši, přičemž rozhodující roli hrálo jak přesné vymezení pojmu spraš, tak řádné poznání ekologie měkkýšů. Rovněž bylo třeba vyhnout se nekritické aplikaci poznatků o glaciálu severozápadní Evropy v našem prostoru, který představuje odlišný region. V jeho nížinách a pahorkatinách nepřevládaly tundrovité formace, nýbrž sprašová step, kde sice roční průměry teploty se pohybovaly několik stupňů pod bodem mrazu, ale vrchol léta mohl být stejně teplý jako dnes – podobně jako tomu je v jihosibiřských pustinách. Poznání sprašové stepi je tak základním východiskem nejen k rekonstrukci glaciálního prostředí v našich teplých oblastech, ale i k správnému pochopení procesů, které utvářely naši přírodu a krajinu od vrcholného glaciálu do současné podoby. and Although loess has been generally regarded as a glacial or periglacial phenomenon, its specific fabric and sedimentary environments have been repeatedly discussed. Incorporated mammalian bones have suggested steppe grassland since the 19th century, but rich molluscan fossils have only been fully appreciated during the last 5–6 decades. Molluscan evidence was often obscured by records from non-loessic intercalations within the loess series that reflected conditions differing from those of typical loess but only recent analysis of the loess malacocoenoses has provided evidence that the loess forms in pecular environments of the loess steppe whose snail communities have present-day analogues in Central Asia (and not in the subpolar belt!) and whose severe continental climate with warm summers sharply distinguishes the loess steppe from the glacial tundra-like grasslands of oceanic W and NW Europe.
Stať předkládá Principy správy a řízení veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení inspirované Směrnicemi pro správu a řízení státních podniků OECD. Smyslem Principů je poskytnout neziskovým nemocnicím rámec pravidel, která by jim umožňovala nalézat rovnovážná a efektivní řešení všech složitých situací, v nichž se bude nezisková nemocnice pohybovat. Stať analyzuje současné postavení neziskových nemocnic, jak je upraveno zákonem č. 245/2000 Sb. o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených nálezem Ústavního soudu č.483/2006 Sb. Analýza je založena na porovnání současného postavení neziskových nemocnic jako příspěvkových organizací, státních i nestátních, s Principy správy a řízení veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení. Z analýzy vyplynulo zejména, že: současná právní podoba neziskové nemocnice, ať už státní či nestátní, jako příspěvkové organizace, je historicky přežilá. Historická přežilost je spojena s úlohou, kterou ve financování neziskových nemocnic jako příspěvkových organizací hrají veřejné rozpočty. Projevuje se v celé řadě závažných ekonomických perverzí; neziskové nemocnice by měly mít jako svůj nejvyšší orgán představenstvo složené z neexekutivních, členů resp. správní radu, jak je to obvyklé v zemích EU i v USA, nikoli exekutivního ředitele. Členové nejvyššího orgánu by měli být jmenováni z řad všeobecně vážených osob, které veškerou svou minulou činností mnohokrát prokázaly svou nestrannost a ochotu věnovat své síly zájmu řádného chodu nemocnice., Corporate Governance Principles of Non-Profit Hospitals inspired by OECD Guidelines on Corporate Governance of State-Owned Eenterprises are suggested. The analysis of actual legal and financial position of non-profit hospitals as budget contributions receiving organizations displays several economic distorsions calling for a new legal design of non-profit hospitals. Instead of an executive director a non executive board is to be on the top of a non-profit hospital., Tomáš Ježek, and Lit.: 5