Cílem práce je hodnocení vývoje úhrad nemocniční péče v ČR po roce 1998 ve vztahu k alokační efektivitě finančních zdrojů, rozdělených mezi různé typy českých nemocnic podle jejich velikosti, funkcí a rozsahu poskytovaných služeb s využitím statistických dat o činnosti a hospodaření těchto nemocnic. Vývoj úhrad je hodnocen v kontextu tržně zaměřených reforem zdravotnictví v ČR. Malé a střední nemocnice se v ČR staly v posledních dvou letech cílem další redukce jejich činnosti (lůžka, pracovníci, oddělení, rušení celých nemocnic) v rámci aktivit veřejných zdravotních pojišťoven (nástrojem jsou smlouvy pojišťoven s nemocnicemi). Předchozí restrukturalizace lůžkové péče v 90. letech byla v souladu s platnou právní úpravou řízena veřejnou správou. Současný reformní proces probíhá bez výchozích analýz a hodnocení ze strany veřejné správy na centrální a regionální úrovni. Veřejná a odborná komunikace tohoto procesu jsou nedostačující, vede k různým protestům ze strany dotče - ných subjektů. Není naplněn zákonem stanovený postup. U velkých nemocnic, zajišťujících poskytování zdravotní péče, výzkum a výuku byl zjištěn rozdíl mezi jejich výnosy a náklady na lůžkovou péči, uvedených v jejich výkazech. Jde o poměrně vysoké finanční částky (ročně v mld Kč). Tento rozdíl je zapotřebí objasnit cestou nezávislé veřejné kontroly. Práce upozorňuje na potřebu rozšířit současnou technokratickou argumentaci organizačních změn nemocniční péče, založenou na primárním neoliberálně směrovaném záměru inančních úspor a omezení produkce ve veřejném sektoru služeb. Doporučeným východiskem je obnova demokratických mechanismů se zohledněním funkcí a cílů zdravotnického systému v souladu s veřejnými zájmy a lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of the work is to assess the development of hospital payment in the Czech Republic after 1998 in relation to the allocative efficiency of financial resources distributed among different types of Czech hospitals according to their size, function, and scope of services, using statistical data of their activities. Small and medium-sized hospitals in the Czech Republic were during the last two years challenged to further reduction of their activities (beds, staff, departments, hospitals complete interference) in the framework of their contracts with public health insurance. Previous restructuring of inpatient care in the 90s, was in accordance with the valid legislation. The current process takes place without cooperative baseline analysis and evaluation of the public administration at central and regional level. Public communication of this process in 2011-2012 was insufficient and lead to various protests by the actors concerned in hospital care., Petr Háva, and Literatura
This year's Science and Technology Week, organized for the public by the Academy of Sciences of the Czech Republic, took place November 1-15 in Prague, Brno, České Budějovice, Olomouc, Ostrava and other places. Science and Technology Week is one of the largest science communication efforts in the Czech Republic, presenting the latest scientific achievements and results of current research to an increasing number of Czech citizens. Scientists from research workplaces of the ASCR presented a cross section of lectures, presentations, panel discussions, seminars, excursions, exhibitions and discussion evenings. This gave attendees insights into their research projects, scientific apparatuses and an outline on the latest trends in the areas of science in the Czech Republic and the world. The festival has a main theme each year. This year theme was the Science Energy. and Luděk Svoboda.
By studying how a layer of moleculs grows into and ordered layer from the edge of a rectangular silicon wafer, the team of Prof. Jan Genzer from the USA has established the time evolution of self-propagating, self-assembly fronts. The team is the first to confirm the phenomenon in a real physical system. and Marina Hužvárová.
The study “A Lullaby in a Space – the Space in the Lullaby. Miloslav Kabeláč’s Six Lullabies (1956)” is a follow-up to an earlier one (published in the previous issue). The author focuses in particular on the accompaniment structure (flute, bass clarinet, strings and small female choir), which is completely extracted from material in the solo vocal line. There is a wide range of variation, from the use of only one tone to the expansion of melodic cells from the original vocal line. The composer creates different sound textures ranging from a rhythmic pedal on a single tone to different polyphonic combinations. Sound textures trace two principal planes: one of reciprocal stratification of the sounds layers which are more or less independent and the other, where all layers are in a harmony. They exist, not in isolation from each other, but grow organically from one another.