Retroviry jsou jednoduché RNA viry, které se vyznačují schopností přepsat svou RNA do dvouřetězcové DNA a tu stabilně začlenit do genetické informace hostitelské buňky. Tato jejich vlastnost stojí za latencí viru HIV, která v současnosti představuje hlavní překážku v úspěšné léčbě HIV pozitivních pacientů. Na druhou stranu lze této jejich vlastnosti využít pro přenos genetické informace za účelem léčby četných chorob s využitím přístupů genové terapie. Pro tyto účely je však potřeba retroviry vybavit sekvencemi, které zajistí jejich stabilní aktivitu a ochrání je před umlčením., Retroviruses are simple RNA viruses, which exhibit an ability to convert their RNA to double-stranded DNA and introduce it into the host cell genome. This ability stands behind the HIV latency phenomenon - a major obstacle to successful therapy. On the other hand, this capability can be utilized for the transfer of genetic information in order to cure various diseases using gene therapy approaches. To achieve successful therapy, the retroviruses need to be equipped with sequences protecting them from silencing, thus stabilizing their activity., and Filip Šenigl.
Spolupráce pracovišť Akademie věd České republiky a vysokých škol vytváří nezbytné synergické efekty pro rozvoj vědy a vzdělanosti v České republice a přispívá k efektivnímu zhodnocení vložených veřejných prostředků v souladu s tezí Wilhelma von Humboldta, že “mezi univerzitami a akademiemi by mělo docházet k živé výměně a plodné konkurenci”. and The co-operation of the institutes of the Academy of Sciences of the Czech Republic and of Higher Education Institutions generates indispensible synergetic effects for the development of science and education in the Czech Republic and contributes to the effective evaluation of the public means invested in accord with the thesis of Wilhelm von Humboldt that "between universities and academies, there should be a lively exchange and fruitful competition".
Monoklonální gamapatie nejasného významu (MGUS) je prekanceróza spojená s trvale vyšším rizikem vzniku mnohočetného myelomu (MM). Jedním z cílů současného molekulárně genetického přístupu k výzkumu MGUS je identifikace vhodných genetických markerů umožňujících vymezení vysoce rizikových osob s MGUS. Cytogenetickým vyšetřením bylo prokázáno, že již v prekancerózních plazmatických buňkách se vyskytují stejné chromozomové přestavby jako u MM, a to jak strukturní chromozomové abnormality, zejména primární translokace genu IGH (14q32), nejčastěji s chromozomovými oblastmi zahrnující geny CCND1 (11q13), FGFR3 (4p16) a MAF (16q23), tak početní změny určitých chromozomů, např. trizomie chromozomů 3, 5, 7, 9 a monozomie chromozomu 13. Doposud však nebyly identifikovány specifické chromozomové změny, které by dokázaly zcela spolehlivě předvídat riziko nádorového zvratu prekancerózy do plně rozvinutého nádorového stavu. Tato práce shrnuje aktuální poznatky o významu chromozomových aberací v patogenezi MGUS a v transformaci této prekancerózy do plně rozvinutého nádoru., Monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS) is a precancerosis permanently associated with higher risk of progression into multiple myeloma (MM). One of the goals of the current molecular cytogenetic approach is identification of suitable genetic markers which distinguish high-risk MGUS patients. Cytogenetic analysis showed that the same chromosomal abnormalities found in MM, both structural and numerical, are already found in precancerous plasma cells. There are especially primary IGH (14q32) translocations, in most cases with chromosomal loci including genes CCND1 (11q13), FGFR3 (4p16) and MAF (16q23), as well as trisomies of chromosomes 3, 5, 7, 9 and monosomy of chromosome 13. However, specific chromosomal changes that could reliably predict the risk of transition from precancerosis into malignancy have not been identified. This paper summarizes the current knowledge about significance of chromosomal abnormalities in MGUS pathogenesis and in transformation from this precancerosis into tumor., Mikulášová, A., Kuglík, P., Smetana, J., Grešliková, H., Říhová, L., Klincová, M., Hájek, R., and Literatura 34
V článku je dokumentován počátek a další vývoj kauzy metanol z pohledu aktivit Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě (KHS MSK), která byla v období září – prosinec 2012 intenzivně konfrontována s případy intoxikací postižených osob. V rámci řízení rizik spočívaly základní úkoly KHS MSK v koordinování postupu zúčastněných kontrolních složek při řešení situace v kraji, komunikaci s veřejností a aplikaci opatření k omezení výskytu dalších případů otrav metanolem., In the article the onset and consequent course of the methanol case is documented. It focuses on activities in September through December 2012 of the regional public health authority which was, in comparison with other parts of the Czech Republic, intensively confronted with cases of methanol intoxication. In a risk management frame the basic steps included coordination of other services, public communication and adopting measures to prevent further methanol intoxications., Helena Šebáková, Roman Letošník, Ladislava Michálková, and Literatura