Olej na plátně (163 x 213 cm): vousatý mladý muž (plášť přes rameno a dolní polivinu těla) sedí na posteli s miskou, z níž zjevně vypil jed. Vedle postele leží antický pancíř s nárameníky v podobě lví hlavy. Okolo lůžka tři ženy zloufale gestikulují, levá si rve vlasy. Výjev se odehrává v ložnici, vpravo okno., Togner 1999#, s. 102, č. 69, and V kroměřížské sbírce od roku 1904 (v arcibiskupské rezidenci v Olomouci patrně od roku 1895).
Olej na plátně (71,2 x 58 cm): Konstantin Veliký (antická zbroj) s bílým praporcem s nápisem IN HOC VINCES, žerď je zakončená křížem and Togner 1999#, s. 406, č. 419.
Olej na plátně (93 x 73 cm): idylická scenérie s rozpadající se antickou architekturou porostlou zelení. Pod ruinami drobné postavičky pastevců. and Togner 1999, s. 416, č. 431.
Olej na plátně (93 x 73 cm): idylická scenérie s rozpadající se antickou architekturou porostlou zelení. Pod ruinami drobné postavičky pastevců. and Togner 1999, s. 416, č. 432.
Olej na plátně (81 x 72 cm): pod stromem u vodní hladiny Latona (, v náručí dvě nemluvňata, Apollón a Diana. Vztahuje pravici na nahé lycké vesničany stojící ve vodě, které mění v žáby, v pozadí vlevo a vpravo žába. Výjev je zasazen do krajiny s horami na obzoru., Togner 1999#, s. 103-104 č. 70., and Obraz získán do kroměřížské sbírky před rokem 1691. Téměř identická verze tohoto obrazu je v NG Bratislava O 305.
Olej na plátně (230 x 187 cm): nahá Venuše upravuje plášť Martovi v brnění, za bohem kůň, jehož uzdu drží Amor, další za Venuší. Výjev je zasazen do lesa., Togner 1999#, s. 363 č. 359., and Kopie podle obrazu Veronese, který byl v roce 1659 ve Vídni, dnes je ztracený (dochovány ale dvě kopie, soukromé sbírky v Pontremoli a ve Florencii). Není vyloučeno, že Veronesův ztracený originál si objednal Rudolf II. pro svou pražskou sbírku (Zeri 1959).
Olej na plátně (102 x 125 cm): nahý Merkur sedí, za zády drží meč a hraje na flétnu, čímž uspal nahého Arga sedícího vedle něj s hlavou položenou na paži a zavřenýma očima. Za Argem Jupiterova milenka Íó proměněná v krávu, kterou měl na rozkaz Junony hlídat. Skupina je umístěna do krajiny pod strom., Togner 1999#, s. 107, č. 75, and Argus je variace na zobrazení Junonina strážce na Rubensových obrazech v Madridu a v Drážďanech.
Olej na plátně (152 x 221 cm): polonahé Nereovny plují na moři s nahou mrtvolou Leandra., Togner 1999#, s. 305-307, č. 305., and Schönfeld se inspiroval obrazem na stejné téma od Domenica Fetti (Wien, Kunsthistorisches Museum inv. no. 160), z něhož převzal základní ideu kompozice a postavu Nereovny zobrazené zezadu, kterou zrcadlově převrátil. Leandros se utopil, když v noci plaval přes rozbouřené moře ke své milence Héře. Tragická láska Leandra a Héró byla známá ze dvou Ovidiových Milostných listů (Heroides 17 a 18, nebo podle jiného číslování 18 a 19). O Leandrových hrdinných plavbách za milenkou se zmiňuje Ovidius také v Umění milovati (Ov. ars 2, 249-250) a píše o nich Vergilius ve Zpěvech rolnických (Verg. georg. 3, 258-64), ale hlavním inspiračním zdrojem barokního umění byla Músáiova báseň (5. století), která vyšla poprvé tiskem v roce 1493. V antické literatuře se s Nereovnami naříkajícími nad mrtvým Leandrem nesetkáme, tento motiv se objevuje ve výtvarném umění až okolo roku 1600 (P. Rubens, Héró a Lanadrros, 1605-6, Yale University Art Gallery, New Haven, inv. no. 1962.25).
Olej na plátně (153 x 222 cm): ve středu obrazu je nahoře socha sedící Diany na vysokém soklu, před ním je oltář s hořícím ohněm, za ohněm soška jelena. U oltáře je kněžka Diany (bílý šat přetažený přes hlavu, za oltářem ženy, jedna s flétnou. Před oltářem klečí žena s jelínkem, vedle ní dítě. V popředí vlevo muž přivádí jelena a napravo dvě ženy se psy. and Togner 1999#, s. 303-304, č.303
Olej na plátně (155 x 220 cm): na lůžku leží Cato s rozpáraným břichem, dolní část těla má zakrytou zakrvavenou pokrývkou. Okolo stojí muži a ženy, napravo voják. V pravém dolním rohu je na rohu lůžku položený Catonův meč., Togner 1999#, s. 301-2, č. 301., Stolárová, Vlnas 2010#, II.3, and Po prohrané bitvě (Thapsus, 46 př. Kr.) Marcus Porcius Cato mladší spáchal sebevraždu, obraz se těsně drží Plútarchova líčení (20, 70). Catonova sebevražda byla od 17. století poměrně častým námětem, před Schönfeldem téma neméně drasticky pojednal Mathias Stomer na obraze z roku 1640 v Castello Ursino. Vzorem mohl být Škrétovi Poussinův obraz Umučení sv. Erasma, 1628/29, Vatican inv. č. 40394 (srov. Stolárová, Vlnas 2010, s. 70).