Metafora čtyř živlů je pojímána jako metafora popisu osobnosti. Výzkum sleduje to, jakým způsobem lidé takto pojaté metafoře živlů rozumějí, tj. jaké významy s živly spojují na osobnostní rovině a jaká je míra shody v těchto významech. Teoreticky se autor opírá o teorii konceptuální metafory, teorii prototypů a o koncepci folkového modelu. Princip metaforického uvažování je spatřován zejména v metaforické projekci pojmů ze zdrojové oblasti založených na raných prekonceptuálních senzo-motorických zkušenostech do oblasti cílové, kterou představují pojmy abstraktnější povahy. Výzkum osobnostních významů připisovaných jednotlivým živlům a jejich shody byl realizován pomocí sémantického diferenciálu a seznamu osobnostních deskriptorů (rysových adjektiv). Velikost souboru byla 82 respondentů pro sémantický diferenciál a 54 respondentů pro seznam adjektiv. Výsledky ukázaly statisticky významnou shodu v přiřazování živlů u většiny adjektiv. Nejsilněji rozlišovaný byl člověk-oheň, jako silný a aktivní, energický, emotivní a také člověk-země, vnímaný jako rozvážný, rigidní, bezpečný. Menší shoda se ukázala u člověkavody, viděného jako jedince slabého, přizpůsobivého, vnímavého, a u člověka-vzduchu jako osoby optimistické, aktivní, bezstarostné. and Elements as a metaphorical personality description
The metaphor of four elements is dealt with as a metaphor of personality description. The study pursues how people understand this conception of metaphor of elements, i.e. which meanings they connect with elements on the personality level and what is the measure of correspondence of these meanings. The author starts from the theory of conceptual metaphor, prototypes theory, and the concept of folk model. The principle of metaphoric thinking is seen namely in metaphoric projection of concepts from the source area based on early pre-conceptual sensual- motoric experience to the goal area that is represented by more abstract concepts. The study of personality meanings attributed to particular elements and their correspondence was realized by the means of semantic differential and the list of personality descriptors (trait adjectives). The sample size was 82 for semantic differential and 54 for the list of adjectives. The results showed statistically significant correspondence in attributing elements in the majority of adjectives. The most powerfully differentiated was the human-fire, as strong, active, energetic, and emotive and also human-earth, perceived as judicious, rigid, and safe. The smaller correspondence was shown in humanwater, seen as an weak individual, adaptable, and sensitive and in human-air, as an optimistic, active, and carefree person.
The article describes experience and results of international projects
of EU, where SHM played a significant role. and V článku jsou popsány zkušenosti a výsledky z mezinárodních projektů EU, ve kterých se významným způsobem účastnila společnost SHM, s. r. o.
Featured in this issue is the Council for Sciences’ summary of experience of the Evaluation of Academic institutes 2005–2009 carried out for the Academy of Sciences of the Czech Republic under the supervision of foreign evaluators. Through this evaluation, the Academy Council provided a full report of the research effectiveness of Academy Institutes. and Vědecká rada Akademie věd ČR.
Prezentovaný článek popisuje proces hodnocení zdravotních rizik (HRA) a posouzení vlivů na veřejné zdraví (PVZ) expozice hluku ze silniční dopravy. Hodnoceno bylo několik odlišných dopravních situací v odlišných lokalitách. Pro hodnocení byly použity doporučené metodiky WHO. Tyto pracovní materiály popisují vztahy mezi venkovní hlučností (hodnoty deskriptorů hluku) a souvisejícími zdravotními účinky. Žádná pracovní metodika však neuvádí požadavky na charakter vstupních dat celého procesu, které by zahrnovaly kvalitativní a kvantitativní popis úrovně expozice posuzované populace a rozložení expoziční zátěže v posuzovaném území. Požadavky na strukturu vstupních informací jsou proto v současnosti formulovány na základě odborných zkušeností a osobního přístupu daného zpracovatele HRA. Práce předkládá poznatky a praktické zkušenosti autorů se zpracováním HRA. Přestože cíl HRA je obecný a doporučené metodiky hodnocení jsou ze strany WHO publikovány, a tudíž jsou obecně známy, ukazuje se, že k dosažení cílů je vhodné použít odlišné přístupy ke každému konkrétnímu HRA expozice hluku ze silniční dopravy, a to již ve fázi pořizování vstupních dat, jejich zpracování a následné interpretaci výsledků. Cílem práce je seznámit s praktickými zkušenostmi zpracovatelů těchto expertiz, popsat a shrnout možné problémy, včetně získávání vstupních údajů pro HRA a jejich zpracování., This article describes the health risk assessment (HRA) process and evaluation of effects following exposure to noise from road traffic on public health. Several different traffic situations in different locations were assessed. Methods recommended by WHO were applied in this assessment. Working materials describe the relationships between outside noise (noise descriptor values) and associated health effects. However, no available work methodology has presented requirements for input data of the whole process which would involve quantitative and qualitative descriptions of exposure levels in the studied population and spread of load exposure in the monitored territory. The requirements on the structure of input information are currently formulated on the basis of professional experience and individual approach of a particular expert’s HRA. The study presents the authors’ practical experience and know-how of HRA processing. Although the aim of HRA is generalised and the assessment methods recommended by WHO are published and well-known, it is appropriate to use different approaches to individual HRA for road traffic noise exposure namely in the phase of collecting input data, their processing and consequent interpretation of results. The aim of the study is to demonstrate practical experience of specialised reports, and to describe and summarize potential problems, including collecting input data for HRA and their subsequent processing., Dana Potužníková, Tomáš Hellmuth, Peter Bednarčík, Zdeněk Fiala, and Literatura 13