Článek, opřený o solidní znalost nejnovějších pramenů, zaměřuje pozornost na moderní koncepce modality, které vedle tradiční psychologické motivace této kategorie berou v úvahu výsledky moderní logiky, pragmatické lingvistiky i filozofické teorie mluvních aktů. Starším pojetím modality autorka vytýká příliš široký, fragmentárni a nejednotný výklad této tematické kategorie. Sama se v zájmu jednotného pojetí kategorie modality, které se ve světové lingvistické literatuře prosazuje v posledních desetiletích, přidržuje spíš modálni logiky a radikálně odmítá tradiční koncepce psychologické. Za svou bere interpretaci rozlišující modalitu epistemickou, deontickou, dynamickou a aletickou, jejichž pojetí vykládá na španělském jazykovém materiálu.