Překlad měrových a peněžních jednotek představuje důležitou část překladatelské práce a je určitým indikátorem erudovanosti a zručnosti překladatele. Přitom všeobecně platí, že překlad měrových jednotek je komplikovanější kvůli jejich nejednotnosti a národní specifičnosti. Z rozboru třinácti německých překladů Gogolova Revizora vyplývá, že každá epocha od vzniku prvního překladu (1852) až po 90. léta minulého století si prosazovala svoje konvence překladu. Platí to i pro problematiku měrových a peněžních jednotek, kde můžeme mluvit všeobecně o dvou základních překladatelských postupech - na jedné straně silně naturalizující postup (překlad Alfonsa Schultze a Korfiza Holma 1933), na druhé straně konzervativní postup s transliterací těchto reálií (překlad Georga Schwarze 1973).