Existuji věkové rozdíly jak v experimentální, tak v akutní a chronické bolesti. Charakteristikami bolesti ve stáři je zvýšení prahu bolesti, nižší tolerance bolestivých podnětů a poškozená schopnost diskriminovat mezi nadprahovými bolestivými podněty. Víme také, že starší pacienti mají menší schopnost reagovat na akutní bolest, zeména je nižší percepce pooperační bolesú. Intenzita vnímání chronické bolesti vrcholí ve středním věku, později klesá; přesto mnoho starých lidí vnímá chronickou bolest velmi intenzivně. Při vnímání bolesti ve stáří hrají velikou roli kognitivní komponenty. Rozdíl spočívá i v tom, že starší lidé reagují mnohem hůře na somatické bolesti, což u nich může zastírat některé patologické fenomény. V následujícím článku se pokusíme rozebrat některé patofyziologickě problémy bolestí ve stáří včetně léčebných výstupů., There exist age differences both in experimental and in acute and chronic pain. The features of pain in elder age are the pain threshold increase, lower tolerance of painful stimuli and damaged ability of discrimination between the painful stimuli. It is also known that elder patients have lower ability to react to the acute pain, especially there is a lower perception of postoperation pain. The intensity of chronic pain perception culminates in middle age, later it decreases; nevertheless many elder people perceive chronic pain very intensively. The cognitive components play an important role in pain perception in elder age. The difference lies in the fact that elder people react much worse to somatic pain which may conceal some pathological phenomena in some of them. In the following article we will attempt to analyse some pathophysiological problems of the pain in elder age including the therapeutical outputs., Richard Rokyta, Lit: 26, and Souhrn: eng
Umírání představuje klinickou situaci charakterizovanou některými typickými symptomy a syndromy. Předpokladem dobré péče je správné rozpoznání, že pacient umírá, jasné stanovení cílů léčby, pravidelné hodnocení pacientova komfortu a intenzívni léčba tělesných a duševních symptomů. Důležitá je otevřená a empatická komunikace s umírajícím i jeho blízkými s respektem k jejich autonomii, ale současně k jejich velké křehkosti a zranitelnosti. Péče o umírající staré pacienty v LDN má velké nedostatky a vyžaduje zásadní zlepšení, Dying is usually characterized by some typical clinical symptoms and syndromes. The principal points of appropriate care of the dying are correct „diagnosis" of dying, clarity of goals of care, regular assessment of patient's comfort, aggressive management of physical and psychical symptoms and open communication with patient and his family respecting their autonomy but also their frailty and vulnerability. Care of the dying in Czech long term care hospitals has many shortcomings and requires wide improvement., Ondřej Sláma, Lit: 5, and Souhrn: eng
Práce se zabývá diagnostickými a léčebnými postupy v léčbě komunitní pneumonie (CAP) u seniorů. Shrnuje aktuální dostupné údaje o CAP a specifikuje věkové modifikace tohoto onemocnění. Věk je posuzován jako rizikový faktor vzniku nemoci, výskytu komplikací a mortality. Pozornost je věnována způsobu léčby a jejím specifickým aspektům ve stáři. Je diskutován výskyt etiopatogenetických agens ve starším věku a volba optimální empirické léčby antibiotiky. Jsou zdůrazněny postupy podloženě důkazy, které jsou součástí klinických doporučeni (konsenzu) a jejichž praktická aplikace může příznivě ovlivnit prognózu nemocných., The paper deals with diagnostic and therapeutical methods in the treatment of community pneumonia (CAP) in elderly people. It summarizes current available data about CAP and specifies age modifications of the disease. The age is considered as a risk factor for the disease development, complications occurrence and mortality. Attention is paid to a therapeutical method and its specific aspects in the elderly. A presence of etiopathogenetic agents in the elderly and a choice of an optimal empirical antibiotics treatment is discussed. Evidence based methods included in clinical guidelines (consensus), practical use of which can beneficially influence patients' prognosis, are highlighted., Vítězslav Kolek, and Lit. 30
Přibližně třetina starších lidí trpí aspoň občas nespavostí. Často se pod stížností na nespavost skrývá somatické onemocnění vedoucí k bolestem (kloubní nemoci, vředová choroba trávicího systému), dusnost (onemocnění srdce a cév, chronické onemocnění průdušek a plic), svěděni (kožní nemoci, diabetes) a snad nejčastěji starosti, strach a úzkost. Spánek narušuje častě noční nutkání na močení při hypertrofii prostaty u muže a gynekologická onemocnění u ženy. K poruchám spánku patří také chrápání spojené s episodami apnoe časté zvláště u lidí obézních s hypertensí (Pickwickův syndrom). Specifickou léčbu dopaminergnímí léky vyžaduje syndrom neklidných nohou (restless legs). U starých lidí bývá nespavost signálem narušení cyklu bdění a spánku, který je součástí důležitých biologických rytmů, na jejichž regulaci se podílejí geny, hormony a neurotransmitéry. Typickou poruchou je oplošténi amplitudy rytmu bdění a spánku: starý člověk je během dne málo bdělý a už proto je spánek povrchní a přerušovaný. Kvalita spánku bývá zrcadlovým obrazem kvality bdělosti. Oploštění rytmu je vážným risikovým faktorem vzniku poruch paměti a rychlejší progrese Alzheimerovy nemoci. Vyšší psychická a fyzická aktivita ve dne a zlepšení oxidativního a glukózového metabolismu mozku nootropními léky (napr. piracetamem) podávanými ráno a v poledne zlepší předpoklady pro zdravý spánek v noci. Při volbě hypnotik dáváme zvláště u starších osob přednost takovým, která nejméně narušují architekturu spánkových rytmů (střídání REM a non-REM episod na EEC), poněvadž jejich narušení vede k poruchám paměti. K těmto hypnotikům patří především zopiclon,. zolpidem a zaleplon., Approximately one third of the population suffer at lest sometimes from insomnia. The complaint of insomnia covers often somatic conditions connected with pain (arthralgia, ulcers of the digestive systém), dyspnea (cardiovascular and obstructive bronchopulmonal diseases), itch (skin disorders, diabetes) and perhaps most frequently sorrow, fear and anxiety. Sleep is disturbed also by the necessity of frequent nocturnal urination (prostate hyper tropy in man, gynaecological abnormities in woman). Snoring is also a sleep disturbance agravated by apnoe and becomes serious risk factor in obese hypertensive patiens (Pickwick" s syndrome) The syndrome of resdess legs requires a specific dopaminergic drug treatment. Insomnia in the old is a signal of a disturbance of the diurnal cycle of vigilance and sleep which is part of biogical rythms regulated by genes, hormones and neurotransmitters. Flattened ampUtude of the cycle is typical for many old people: vigilance is insufficient during the day and sleep is superficial during the night. The quality of sleep might mirror the quai¬ ity of vigilance. The flatness of the diurnal cycle is a serious risk factor for memory disorders and may accelerate the progress of Alzheimer s disease. Higher mental and physical activity during the day and improvement )f oxidative and glucose metaboUsm induced by nootropic drugs (e.g. piracetam) used in the morning and at noon ameliorate the sleep during the night. When choosing a hypnotic for an old person, drugs have to be prefered which do not disturb the physiological EEG architecture of the sequence of REM and non-REM episoCodes. Zopiclone, Zolpidem and zaleplon represent drugs of preference in this respect., Oldřich Vinař, Lit: 5, and Souhrn: eng
Prevalence kognitivních poruch stoupá s věkem. Je proto nesmírně důležité odlišovat mezi závažnými poruchami, které mohou v budoucnu vést k demencím, od těch, které jsou svou podstatou benigní a jejichž incidence přechodu do demence je stejná jako u normálních jedinců bez kognitivních problémů. Rozpoznání stavů, které nazýváme predemencemi, je tedy velmi prospěšně jak pro postiženě, pro jejich rodiny i pro společnost. Toto sdělení je pokusem o klasifikaci predementních stavů a zároveň poukazem na závažnost možného vývoje demencí. Definice nového medicínského oboru dementologie by mohla vyřešit problém, kdo má pečovat o jedince s kognitivními poruchami i o efektivní poskytování služeb dementním pacientům., With advancing age complaints about cognitive decline are more and more common. It is therefore essential to distinguish between significant problems leading towards emergence of dementias and those which are benign in its origine and normally accompany ageing process. Effective identification of so called pre-dementias and following interventions will have substantial benefit to affected persons, their families and society as well. Presented is an attempt to classify different stages of cognitive decline with reference to their importance for future development into dementias. The emergence of the specialty of Dementology will help to resolve long running disputes over which medical specialty should take charge of pre-dementias and dementia patients as well., Jan Reban, and Lit. 5