Hluk patří v dnešní době k nejrozšířenějším škodlivinám životního prostředí a způsobuje závažná civilizační onemocnění. V současné době v ČR nejsou známy v dostatečné míře relevantní poznatky o hlučnosti jednotlivých typů povrchů vozovek a jejích změnách. Předkládaný článek se zabývá měřením povrchů vozovek metodou malé vzdálenosti (CPX) dle návrhu normy ISO 11819-2. Proto jsou podrobně diskutovány jednotlivé aspekty, jež mají v různé míře na vlastní měření v terénu vliv. Představeny jsou dílčí výsledky získané v rámci projektu TAČR č. TA01030459 – "Změna hluku povrchů vozovek v průběhu několika let používání", které mají poskytnout základní informace o hladinách akustického tlaku A styku pneumatika/vozovka různých typů i stáří povrchů vozovek používaných na území ČR. Výsledky potvrzují, že specializované "nízkohlučné povrchy" mohou přispět ke snižování nadměrné hlukové zátěže ze silniční dopravy, ovšem je velmi důležité provádět měření v souladu s doporučením nejnovějších norem a u prezentovaných výsledků sledovat, jaká je zvolena srovnávací základna pro porovnání mezi běžným a "nízkohlučným" povrchem., Nowadays, noise ranks among the most common pollutants of the environment and causes serious civilization-linked diseases. In the Czech Republic, relevant information on the noise level of individual road surfaces and their changes are currently largely unavailable. The present article deals with the measurement of road surfaces by Close ProXimity method (CPX) in accordance with the draft of standard ISO 11819-2. Therefore, individual aspects, which have different impacts on field measurement, are discussed in detail. Partial results obtained within a project of TAČR No. TA01030459 – "Change in the noise of road surfaces over several years of use" are presented. They are to provide basic information on the levels of acoustic pressure and the interface tyre/road of different road surface types and age used in the Czech Republic. The results confirm that specialized "low-noise surfaces" may help to reduce excessive noise from road transport, but it is necessary to perform measurements in compliance with recommendations from the latest standards, and to monitor the presented results regarding selected comparison bases for a comparison between common and "low-noise" surfaces., Vítězslav Křivánek, Rudolf Cholava, Karel Effenberger, and Literatura
Úvod: Popis a hodnocení úrovně a struktury individuální schopnosti vědomě monitorovat své vnitřní stavy a verbálně/kognitivně strukturovat svou emoční zkušenost představují jednu z klíčových oblastí neuropsychiatrické a neuropsychologické diagnostiky ať už v běžné klinické praxi nebo i v oblasti neurovědeckého výzkumu. Škála úrovně emočního uvědomění (Levels of Emotional Awareness Scale; LEAS) představuje jedinečný diagnostický a výzkumný nástroj, který svou formou přesahuje možnosti běžně používaných dotazníkových metod v této oblasti. Cíl: Cílem článku je referovat o prvních zkušenostech s překladem této škály v našich podmínkách, popsat psychologickou teorii, která stojí v pozadí tohoto nástroje, a prezentovat výsledky psychometrických vlastností tohoto diagnostického a výzkumného nástroje. Soubor a metodika: Škála byla přeložena metodou „forward‑backward translation“. Výběrový soubor sestával z 207 žen, které aktuálně studují na vysoké škole anebo v nedávné době toto studium dokončily (průměrný věk 22,4 ? 2,4). Výsledky: Analýza doložila velmi dobrou intratestovou homogenitu škály LEAS (Celková α = 0,87; Vlastní α = 0,76; Druzí α = 0,78) a její reliabilitu (reliabilita paralelních forem LEAS A a B: Celková 0,82; Vlastní 0,77; Druzí 0,78).Průměrné výsledné hodnoty jednotlivých subškál LEAS: Celková 61,4 ? 8,5; Vlastní 51,7 ? 9,2; Druzí 44,4 ? 10,6. Závěr: Česká verze škály měřící úroveň a strukturu emočního uvědomění LEAS představuje jedinečnou a originální metodu s velmi dobrými psychometrickými vlastnostmi, srovnatelnými s výsledky jiných autorů v této oblasti. Metoda je tedy připravená pro použití v běžné klinické praxi a stejně tak pro výzkum v oblasti afektivních neurověd., Introduction: Measurement of emotional awareness structure and its developmental level represents one of the key areas of neuropsychiatry and neuropsychology diagnostics in routine clinical practice or in affective neuroscience research. Level of Emotional Awareness Scale (LEAS) is a unique psychodiagnostic and research tool that is beyond the capabilities of commonly used questionnaires in this area. Aim: The aim of the present paper is to report the first experience with the Czech translation of the scale, to describe the psychological theory behind this tool and to present psychometric properties of the Czech LEAS adaptation. Methods: The LEAS was translated into Czech using the forward-backward translation method. Complete data were obtained from 207 Masaryk university women students (age: 22.4 ? 2.4). Results: Internal consistency analyses of the LEAS showed high intra-test homogeneity (Total α = 0.87; Self α = 0.76; Others α = 0.78). Reliability analysis of the LEAS parallel forms A and B has also shown good stability of the measure across time (Total 0.80; Self 0.77; Others 0.78). The mean values for the LEAS subscales were: Total 61.4 ? 8.5; Self 51.7 ? 9.2; Others 44.4 ? 10.6. Conclusions: The Czech adaptation of the Levels of Emotional Awareness Scale shows very good psychometric properties that support its use in clinical and scientific practice. Implications for clinical and research contexts are discussed. Key words: emotional awareness – Levels of Emotional Awareness Scale – emotion dysregulation psychosomatic disorders – functional disorders The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Světlák, T. Bernátová, E. Pavlíková, L. Winklerová
Diabetická dyslipidemie je komplexní změnou metabolizmu lipidů, které musíme věnovat při péči o diabetika velkou pozornost. Samotný diabetes mellitus 2. typu je onemocnění spojené s mnoha makrovaskulárními a mikrovaskulárními komplikacemi a od počátku onemocnění je nutné s ohledem na možnost rozvoje těchto komplikací o pacienta pečovat komplexně. Prevence kardiovaskulárních komplikací je jedním z nejdůležitějších faktorů při péči o diabetika, protože kardiovaskulární příhody jsou mezi hlavními příčinami morbidity a mortality pacientů s diabetem. Riziko vzniku aterosklerotických komplikací je u diabetiků výrazně vyšší než u nediabetické populace, což více než z poloviny podmiňuje rozdílný metabolizmus plazmatických lipoproteinů a rozvoj typické diabetické dyslipidemie s vysoce aterogenním potenciálem. Léčba diabetické dyslipidemie je založená na dodržování režimových opatření, která mají pozitivní efekt i na diabetes obecně, prakticky vždy doplněných farmakoterapií vhodně zvolenou k dosažení cílových hodnot plazmatických lipoproteinů a ovlivnění jejich kvality., Diabetic dyslipidemia is a complex disorder associated with changes in lipid metabolism, which must be considered during care of the diabetic patient. Type 2 diabetes mellitus is a disease associated with a number of macrovascular and microvascular complications and it is necessary to treat the patient with regard to the possibility of developing these disorders. Prevention of cardiovascular complications is one of the most important factors of diabetes care, because cardiovascular diseases are among the leading causes of morbidity and mortality in patients with diabetes mellitus. The risk of developing atherosclerotic changes is significantly higher in diabetics in comparison with people without diabetes, which is mostly due to the differences in the plasma lipid metabolism and development of typical diabetic dyslipidemia with high atherogenic potential. Treatment of diabetic dyslipidemia as well as prevention of cardiovascular events is based on adherence to lifestyle changes, that have a positive effect on diabetes itself, and a suitable pharmacotherapy selected to achieve target plasma lipoprotein levels while affecting their quality., and Michal Vrablík, Eva Tůmová
Alkohol patří mezi nejvýznamnější determinanty zdraví, a současně jeho konzumace v ČR je jedna z nejvyšších na světě. Měření konzumace alkoholu v epidemiologických studiích rizikových faktorů neinfekčních onemocnění je proto velmi žádoucí. V Brně aktuálně běží velký kardiovaskulární projekt organizovaný Mezinárodním centrem klinického výzkumu ICRC ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Jeho součástí je rovněž hodnocení konzumace alkoholu a jejího efektu, ve vztahu ke všem podstatným kardiovaskulárním klinickým parametrům, ale i ostatním faktorů životního stylu, jako je výživa, pohybová aktivita a kouření. Pro tyto účely byl vytvořen nový dotazníkový nástroj a v článku popisujeme příslušná východiska ve formě přehledu existujících přístupů k měření konzumace alkoholu, velmi detailně otázku obsahu alkoholu v různých nápojích, a podrobně vlastní alkoholový dotazník. Ten má pouze 7 položek, a je tedy velmi kompaktní, přitom pokrývá celkově poměrně dlouhou časovou periodu, rozdělenou na sekce dotazníku zabývající se posledním rokem, měsícem a týdnem. Týdenní recall je specifický nápojově i dle jednotlivých dnů v týdnu, kvantifikace množství je řešena převodem na alkoholové jednotky. Sekce zaměřené na delší periody by měly identifikovat nepravidelné nárazové pití, a určit celkový vzorec – charakter konzumace. V době vzniku článku již bylo tímto dotazníkem (a celým komplexem klinických i anamnestických vyšetření) otestováno více než 1000 osob náhodně vybraného vzorku brněnských obyvatel, kdy cílem je vyšetřit minimálně 2000 osob. Diskutovány jsou silné a slabé stránky různých přístupů. Náš dotazník se pro plánovaný účel osvědčil, a můžeme je doporučit i pro jiné epidemiologické studie., Alcohol is one of the most important determinants of health, while its consumption in the Czech Republic is one of the highest in the world. Measuring alcohol consumption in epidemiological studies of risk factors of non-communicable diseases is therefore highly desirable. In Brno, an extensive cardiovascular project, organized by the International Centre for Clinical Research (ICRC) in cooperation with Masaryk University, is currently in progress. It includes an assessment of alcohol consumption and its effects in relation to all significant cardiovascular clinical parameters, but also in relation to other lifestyle factors such as nutrition, physical activity and smoking. A new questionnaire tool was created for this purpose; the article describes the appropriate starting point in the form of an overview of existing approaches to measuring alcohol consumption and detailed breakdown of issues regarding the content of alcohol in different beverages and alcohol units, and the alcohol questionnaire as such. The questionnaire contains 7 items only and is very compact despite its coverage of a relatively long time-period, divided into sections covering the preceding year, month and weekly timespans. Weekly recall is beverage specific and even specific by weekdays; quantification of ingested volume is described by means of alcohol units. The section focusing on longer time-periods should identify irregular binge drinking, and determine the overall pattern of consumption. At the time of writing this article, a sample of over 1,000 randomly selected inhabitants of Brno was examined with this alcohol questionnaire and by a complex of lifestyle and clinical examinations, with the objective of involving a total of at least 2,000 subjects. Strengths and weaknesses of different approaches to the measurement of alcohol consumption are discussed. Our questionnaire fulfilled the intended purpose, and we can recommend it for use in other epidemiological studies., Jindřich Fiala, Ondřej Sochor, and Literatura
Východiska: Systematické review představuje v kontextu s přístupem a filozofií Evidence‑Based Medicine nejvýznamnější a nejhodnotnější typ studie v rámci úrovně vědeckých důkazů. Traumatické poranění mozku patří mezi závažné celosvětové zdravotní problémy u všech věkových kategorií. Traumatické poranění mozku se dle predikce WHO stane do roku 2020 třetí nejčastější příčinou úmrtí. Hyperbarická oxygenoterapie by teoreticky mohla snížit míru poškození mozkových buněk, a tím i počet úmrtí. Cíl: Hlavním cílem tohoto propedeuticky zaměřeného článku bylo poukázat na význam systematického review v rámci přístupu Evidence‑Based Medicine a přiblížit rigorózní a systematickou metodiku jeho tvorby příkladem dílčích výsledků systematického review zaměřeného na hodnocení efektu hyperbarické oxygenoterapie u pacientů po kraniotraumatu. Metodika: Nejprve jsme formulovali review otázku a specifikovali kritéria pro zařazení a vyloučení primárních studií do systematického review. Protokol systematického review jsme vypracovali pomocí softwaru vytvořeného The Joanna Briggs Institute pro tvorbu systematického review. Následovalo vytvoření systematické vyhledávací strategie a tříkrokové systematické vyhledávání publikovaných i nepublikovaných primárních studií v 17 databázích. Vyhledávali jsme experimentální a observační studie bez časového omezení a ve všech jazycích. Výsledky: Celkem jsme nalezli 8 144 studií a odstranili 2 210 duplikátů. Na základě dvoufázového hodnocení relevance a kritického hodnocení metodologické kvality studií pomocí standardizovaného hodnotícího nástroje vytvořeného The Joanna Briggs Institute bylo zařazeno 42 studií. V současné době probíhá extrakce výsledků pomocí standardizovaného nástroje a příprava dat na metaanalýzu. Závěry: Systematická review představují velmi významné pojítko mezi vědeckými důkazy a jejich implementací do klinické praxe. Evidence‑based přístup je možné použít ve všech oblastech, v nichž se tvoří kvalitní primární vědecké důkazy., Background: In the context of Evidence-Based Medicine, systematic review (SR) is perceived as the most important and valuable type of publication with respect to the level of evidence. Traumatic brain injury is a major health problem worldwide and across all ages. According to WHO, traumatic brain injury is to be the third most frequent cause of global mortality and disability by 2020. Hyperbaric oxygen therapy (HBOT) could theoretically lead to a decrease in brain cell damage and thus mortality. Aim: The main aim of this methodologically focused paper was to highlight the importance of SR and explain rigorous and systematic methods of its development on an example of a SR of the efficacy of HBOT in adults with traumatic brain injury. Methods: Firstly, we formulated the review question and specified inclusion criteria. The SR protocol was prepared using a software developed for this purpose by The Joanna Briggs Institute (JBI). A three-step systematic search of published and unpublished studies was undertaken in 17 databases. We searched experimental and observational studies of any date and in any language. Results: We retrieved 8 144 papers and removed 2 210 duplicates. Primary and secondary reviewer undertook independently two-phase paper retrieval and critical appraisal of methodological quality using standardized assessment instrument, developed by JBI. 42 relevant and high-quality papers were included in the SR. Currently, we are extracting data using a standardized instrument, and preparing them for meta-analysis. Conclusions: SR is a very important link between scientific evidence and its implementation into clinical practice. The Evidence-Based approach can be used in all areas with high-quality primary scientific evidence. Key words: craniotrauma – hyperbaric oxygen therapy – systematic review – methodology The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and J. Klugarová, M. Klugar, J. Marečková, M. Hájek
Legionářská nemoc je akutní bakteriální plicní onemocnění se závažným průběhem a vysokou mortalitou. Z epidemiologického hlediska má původ v komunitním, cestovním, nemocničním nebo pracovním prostředí. Nejvýznamnější rezervoáry legionel pro expozici osob představují chladicí věže a odpařovací kondenzátory, dále centrálně řešené vytápění a chlazení moderních budov. Autoři prezentují výsledky mikrobiologických vyšetření vody na přítomnost legionel v technologiích průmyslu plastikářského, sklářského, z chladicích věží. Ve vazbě na tyto výsledky vyhodnocují možné zdravotní dopady na exponované pracovníky. Ve všech vyšetřovaných provozech byly legionely nalezeny, a to kmeny patogenní i saprofytické. Největší potenciál možného zdravotního rizika má Legionella pneumophila séroskupina 1, podskupina A – Pontiac. Riziko expozice pracovníků je relativně nízké při běžném provozu, významně narůstá při operacích údržby a oprav. Se zjištěnou kolonizací prostředí legionelami korespondují v České republice sporadické případy hlášených profesionálních onemocnění legionelózou. Posuzování profesionality tohoto onemocnění musí vycházet z kritérií epidemiologické surveillance s využitím moderních diagnostických a identifikačních metod., Legionnaire's disease is an acute bacterial disease affecting the lungs, with severe course and high mortality rates. In epidemiological terms, the disease originates in communal, travel, hospital, or occupational environments. The most important potential reservoirs of Legionella causing human exposure are cooling towers and evaporative condensers, as well as central heating and cooling systems in modern buildings. The authors present the results of microbiological tests of water for the presence of Legionella in industrial technologies (plastic injection molding, glass and cooling towers) and their potential health effects on exposed workers. Pathogenic and saprophytic Legionella strains were found in all investigated plants. The highest potential health risks are connected to Legionella pneumophila serogroup 1, subgroup A – Pontiac. During normal operation the risk of occupational exposure is relatively low, but it significantly increases during repairs and maintenance operations. The environmental Legionella colonization found in the Czech Republic corresponds to sporadic cases of reported occupational cases of legionellosis. Assessment of whether the disease is to be defined as occupational or not has to be based on criteria of epidemiological surveillance using modern diagnostic and identification methods., Markéta Petrovová, Vladimír Drašar, Radomír Polcar, and Literatura
Cíl: Cílem této normativní studie Mini‑Mental State Examination (MMSE), neuropsychologické metody pro orientační zjištění kognitivního stavu a skríningu kognitivních poruch, je potvrdit zahraniční zjištění o závislosti výkonu v MMSE na věku a vzdělání a poskytnout normativní data české starší populace. Soubor a metodika: Soubor 540 osob ve věku 60 a více let splňujících daná kritéria zařazení, z 12 krajů České republiky, bez suspektní poruchy kognice (na základě anamnézy a výsledků neuropsychologických testů). Soubor byl rozdělen na čtyři skupiny dle věku (mladší, 60–74 let, a starší, 75 a více let) a dle vzdělání (nižší – bez maturity, vyšší – s maturitou a vyšším). Poměr pohlaví byl muži : ženy, 1 : 1. Výsledky: Byl zjištěn významný efekt věku (Pearson r = –0,308) i vzdělání (Cohenovo d = 0,43; oba p < 0,001) na získaný skór v MMSE. Nejhorších výsledků dosahovali starší, méně vzdělaní jedinci (MMSE 26,88; ? 1 SD 24,27–28,48) a nejlepších výsledků mladší vzdělanější (MMSE 28,60; ? 1 SD 26,83–29,62). Závěry: Potvrdili jsme závislost výsledků v MMSE u starších zdravých osob na jejich věku a vzdělání. Z toho vyplývá nutnost ve studiích klinické užitečnosti prověřit užívaný jednotný hraniční skór při odhadu kognitivních poruch, a to především u syndromu demence u různých neurodegenerativních onemocnění. Studie poprvé poskytuje normativní data MMSE na velkém souboru osob z české populace upravená dle věku a vzdělání., Aim: The aim of this normative study of Mini-Mental State Examination (MMSE) – a neuropsychological method to screen cognitive status and disorders - is to confirm international findings on the effects of age and education on MMSE scores and to obtain normative data for the Czech older population. Sample and methods: The sample consisted of 540 adults of 60 plus years of age meeting the inclusion criteria and without suspected cognitive disorder (based on anamnesis and neuropsychological assessment) from 12 regions of the Czech Republic. The sample was divided into four groups according to their age (younger 60–74, older 75+), and education (lower, higher). Men to women ratio in the sample was 1 : 1. Results: We found a significant effect of age (Pearson r = –0.308) and education (Cohen‘s d = 0.43; both p < 0.001) on MMSE score. The lowest scores were obtained by older, less educated individuals (MMSE 26.88; ? 1 SD 24.27–28.48), the highest scores were obtained by younger, more educated individuals (MMSE 28.60; ? 1 SD 26.83–29.62). Conclusion: We confirmed correlations between MMSE scores and age and education in older, cognitively healthy persons. These results necessitate further investigation of the MMSE clinical utility to determine the cut-off scores for dementia due to different neurodegenerative diseases. The study provides the first normative data from a large sample of the Czech population according to their age and education. Key words: ageing – cognitive functions – screening – dementia syndrome – normal values The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and H. Štěpánková, T. Nikolai, J. Lukavský, O. Bezdíček, M. Vrajová, M. Kopeček
Úvod: U osob středního a staršího věku může být nově diagnostikovaný diabetes mellitus (DM) již prvním symptomem karcinomu pankreatu (PC). Dostatečně citlivé markery PC stále chybí. MicroRNA (miRNA) hrají významnou roli v regulaci buněčné odpovědi. U karcinomů byly pozorovány významné změny v expresích jednotlivých miRNA. Cílem naší studie bylo porovnat exprese vytipovaných miRNA u pacientů s PC, DM a u kontrol. Metody: Do studie bylo zařazeno 74 pacientů s PC (42/32, s/bez DM), 29 pacientů s DM 2. typu a 17 zdravých kontrol. U 9 pacientů s PC byl následně tumor resekován. MicroRNA byla získána ze séra pacientů, u uvedených 9 pacientů s PC byla navíc doplněna kontrola 3 měsíce po operaci tumoru. V séru jsme stanovili expresi u 8 miRNA, které byly vytipovány v předchozí pilotní studii (miR-21, miR-30, miR-191, miR-192, miR-196, miR-200, miR-423, miR-454). Výsledky: Exprese všech 6 miRNA byly mezi skupinami signifikantně změněny. Nejvýznamnější rozdíl byl pozorován u miR-192, miR-21 a miR-200, které byly výrazně vyšší u pacientů s PC proti DM a kontrolám: miR-192: 1,6 (1,2–2,0) vs 0,3 (0,2–0,4) vs 0,3 (0,2–0,5), p < 0,00001; miR-21: 1,4 (1,2–1,7) vs 0,3 (0,2–0,5) vs 0,5 (0,4–0,7), p < 0,00001, miR-200: 1,6 (1,1–2,3) vs 0,3 (0,3–0,4) vs 0,3 (0,2–0,4), p < 0,00001. Mezi DM a kontrolami nebyl pozorován rozdíl, stejně tak nebylo možné odlišit uvnitř PC skupiny pacienty s diabetem a bez něho. Celkový rozdíl expresí miRNA u 9 pacientů po operaci pankreatu nebyl signifikantní v porovnání se stavem před operací. Byly však patrné významné interindividuální rozdíly. Závěr: Naše data ukazují, že miR-21, miR-192 a miR-200 by mohly být použity jako nové diagnostické markery karcinomu pankreatu. Sledování dynamiky těchto miRNA u pacientů po odstranění karcinomu by pak mohlo sloužit i jako prognostický marker. K posouzení, zda tyto markery bude možno použít jako časné markery v diagnostice karcinomu pankreatu, bude zapotřebí prospektivní studie u pacientů s nově diagnostikovaným diabetem., Introduction: Newly-onset diabetes mellitus (DM) in middle-aged and older people may be an early symptom of pancreatic cancer (PC). However, sensitive markers for PC are still missing. MicroRNAs (miRNAs) play an important role in a cell response regulation. Significant changes in miRNA expressions were observed in cancers. Our goal was to compare expressions of selected miRNAs in patients with PC, DM and controls. Methods: We enrolled 74 patients with PC (42/32, with/without DM), 29 type 2 diabetic patients and 17 controls. MicroRNA was determined in serum of all examined subjects. In 9 patients with PC the tumor was resected subsequently and after 3 months the measurements were repeated. We analyzed the expressions of 8 miRNAs that we had identified in a previous pilot study (miR-21, miR-30, miR-191, miR-192, miR-196, miR-200, miR-423, miR-454). Results: MicroRNA expressions were significantly higher in patients with PC than in DM and controls: miR-192: 1.6 (1.2 to 2.0) vs 0.3 (0.2–0.4) vs 0.3 (0.2 to 0.5), p < 0.00001; miR-21: 1.4 (1.2–1.7) vs 0.3 (0.2 to 0.5) vs 0.5 (from 0.4 to 0.7), p < 0.00001, miR-200: 1.6 (1.1 to 2.3) vs 0.3 (0.3–0.4) vs 0.3 (0.2 to 0.4), p < 0.00001. No difference was observed between DM and controls, as well as between diabetic and non-diabetic patients within the PC group. There were no significant differences in miRNA expressions in 9 patients after pancreatic surgery. But there were significant interindividual differences. Conclusion: Our data shows that miR-21, miR-192 and miR-200 could be used as new diagnostic markers for pancreatic cancer. A dynamics of these miRNAs could serve as a prognostic marker in patients after cancer removal. Futher prospective studies with newly-onset diabetic patients with no signs of malignancy will be needed to validate if suggested miRNAs could be used as early markers as well., and Pavel Škrha, Aleš Hořínek, Michal Anděl, Jan Škrha
Fibrilace síní představuje v moderní populaci stále větší medicínský i socioekonomický problém. Poslední desetiletí zaznamenalo výrazný rozmach nefarmakologické léčby fibrilace síní. Radiofrekvenční katetrová ablace získala v léčbě této arytmie významnou pozici obzvláště tam, kde selhala léčba antiarytmiky, a v určitých případech i jako léčba první volby dle preference pacienta. Neuspokojivá úspěšnost prvního ablačního výkonu, zejména u dlouhodobě perzistující formy fibrilace síní, vedla k rozvoji chirurgických miniinvazivních a především hybridních přístupů v léčbě této arytmie. Autoři v článku shrnují dosavadní literární data o těchto kombinovaných přístupech a uvádějí i vlastní zkušenosti., Atrial fibrillation represents a quickly growing medical and socio‑economic problem in the modern population. We have witnessed an enormous expansion of non‑pharmacological treatment modalities for AF over the last decade. Developments in radiofrequency catheter ablation have given it an important role in AF treatment, especially in cases where antiarrhythmic therapy has failed. In certain groups of patients, based on patient preference, it has even become a first‑line therapy. The early attempts at catheter ablation had unsatisfactory success rates, especially in patients with long‑standing persistent AF. These failures led to the development of minimally invasive surgical and hybrid procedures. The authors of this article summarize the current literature reporting on these new procedures and also discuss their own experiences., and Bulava A., Mokráček A.