a1_Ciele. Štúdia poukazuje na negatívne zmeny v prežívaní jednotlivcov so sclerosis multiplex (SM). Zisťuje mieru a charakter distresu; objasňuje vplyv fyzického postihnutia a potenciálnych psychosociálnych prediktorov – neistoty, sebaúčinnosti, sociálnej opory a zmyslu života. Cieľom je vytvorenie modelu, ktorý poskytne komplexnejší obraz o vzťahoch medzi skúmanými premennými. Súbor a metóda. Výskumný výber tvorí 356 pacientov z USA, Slovenska a Českej republiky, ktorí boli oslovení prostredníctvom internetu. Respondentom bola administrovaná séria dotazníkov v troch jazykových verziách – Hospital Anxiety and Depression Scale, sebahodnotiaca verzia Kurtzkeho škály EDSS, Škála spokojnosti so životom, Škála neistoty v chorobe, Škála sebaúčinnosti pre SM pacientov, Škála životnej zmysluplnosti a Multidimenzionálna škála vnímanej sociálnej opory. Štatistická analýza. V súlade s cieľom bola zvolená postupnosť od komparačnej a korelačnej analýzy, cez hľadanie potenciálnych mediátorov až po navrhnutie a testovanie modelov metódou štrukturálneho modelovania. Záver. Výsledky potvrdzujú, že ochorenie sclerosis multiplex je spojené so zvýšeným rizikom vzniku psychického distresu. Pri tom bol poukázaný signifikantný vzťah so závažnosťou postihnutia, ako aj so zvolenými psychosociálnymi premennými. Konečným výsledkom je model, v ktorom sebaúčinnosť predstavuje mediátor vplyvu neistoty a zmyslu života na distres, zatiaľ čo sociálna opora vystupuje ako nezávislý prediktor. Poznatky o ochrannej funkcii psychosociálnych premenných vytvárajú základ pre plánovanie terapeutických intervencií s dôrazom na kognitívno – behaviorálne postupy a využitie podporných skupín. Obmedzenia. Internetový výskum je spojený s určitými rizikami v dôsledku absencie priameho kontaktu s respondentom., a2_Nedostatkom je tiež použitie sebaposudzujúcej škály pri hodnotení zdravotného stavu. Zapojenie ďalších prediktorov, najmä osobnostných čŕt a vlastností prostredia, môže prispieť k spresneniu vytvoreného modelu., b1_Objectives. Study provides a view of negative emotional changes experienced by individuals with multiple sclerosis (MS). After exploring degree and character of distress it clarifies the influence of physical impairment and potential psychosocial predictors – uncertainty, self–efficacy, social support and life meaning. The aim is to identify a model offering more complex view of relationships between the variables. Subjects and setting. Sample consists of 356 MS patients from USA, Slovakia and Czech Republic, recruited via internet suffering from various forms of MS. The set of questionnaires in three language versions were administrated – Hospital Anxiety and Depression Scale, self– assessment version of Kurtzke Scale, Satisfaction with Life Scale, Uncertainty in Illness Scale, Self–efficacy scale for MS patients, Life Meaningfulness Scale and Multidimensional Scale of Perceived Social Support. Statistical analysis. Following the aim of study multi–step analysis was proposed starting with comparative and correlation analysis and continues through potential mediators search up to construction and testing of certain models using structural equation modeling. Results. The results confirm that MS patients are at higher risk of psychological distress. Statistically significant relationships with the degree of impairment as well as the psychosocial variables were observed. In the best–fitting model self–efficacy mediates the influence of uncertainty and meaning of life, while social support is an independent predictor of distress. The knowledge of protective function of psychosocial variables creates theoretical basis for therapeutic interventions planning, underlining the CBT approaches and utilization of support groups. Study limitation. Certain disadvantages of internet research are connected with absence of direct contact with respondent., b2_Limitations of self–assessment of health status are also considered. Further specification of model may be obtained by adding more predictors, especially personality and environmental variables., Jana Vindišová., and Obsahuje seznam literatury
Cíle. V předkládané studii bylo cílem identifikovat skupiny respondentů odlišující se pravděpodobností úspěšnosti řešení jednotlivých položek testu prostorové představivosti s ohledem na povahu položek z hlediska nároků na verbálně- analytické či vizuálně-analogové mentální operace. Soubor a sběr dat. Výzkumný soubor tvořilo 1540 osob, které se zúčastnily Testu studijních předpokladů v rámci přijímacího řízení na Masarykovu univerzitu. Analyzována byla data ze subtestu prostorová představivost. Hypotézy. Celkový skór subtestu prostorové představivosti odráží nejen úroveň prostorové představivosti, ale také úroveň verbálně-analytického myšlení. Statistická analýza. Ve studii byla použita analýza latentních tříd pro identifikaci latentních tříd respondentů v kombinaci s dalšími standardními statistickými postupy. Výsledky. Byly identifikovány tři latentní třídy respondentů odlišené pravděpodobností úspěšného řešení položek. Latentní třídy byly interpretovány s ohledem na úroveň schopnosti řešit úlohu za pomoci mentální manipulace s představou či analytickým postupem založeným na rozložení obrazové úlohy do sledu jednoznačných výroků. Omezení. Interpretace výsledků jsou založeny na práci s velkým datovým souborem, obsahujícím údaje z reálné testové situace přijímacího řízení na univerzitu. V navazujícím výzkumu se autoři plánují zaměřit na analýzu mentálních procesů uplatňovaných při řešení položek testu prostorové představivosti za pomoci metody introspekce., Objectives. The goal of the presented study was to identify groups of respondents which differ in the probability of successful solving individual items comprising test of spatial abilities. Sample and setting. The size of the research sample was 1540 test-takers, who attended the admission procedure to Masaryk University. Data from the Spatial Abilities subtest were analyzed. Hypotheses. The total score of the Spatial Abilities test reflects not only the level of spatial abilities but also the level of verbal-analytic thinking. Statistical analysis. The Latent Class Analysis was used to identify the latent classes of respondents and also other common statistical procedures were applied. Results. Three latent classes of respondents were identified. These classes were interpreted considering the ability to solve the item using manipulations with mental images or analytical technique based on decomposing the item image into sequence of propositions. Study limitation. The interpretations are based on a large research sample collected in a real testing situation during university’s admission procedure. In a follow-up research the authors plan to use the introspection method to analyze mental processes applied when solving items from a test of spatial abilities., Martin Jelínek, Petr Květon, Dalibor Vobořil., and Obsahuje seznam literatury
Studie se zabývá informovaností, percipovanými změnami ve vztahu s rodiči, problémovým chováním a kvalitou života sourozenců onkologicky nemocných dětí a adolescentů. Výzkum byl proveden s 34 sourozenci ve věku 7 až 16 let (průměrný věk 11,3 let; 19 dívek) v době od 3 do 9 měsíců od stanovení diagnózy sourozenci (průměrná doba 6,6 měsíce). Pro zjištění informovanosti a vztahu s rodiči byl použit dotazník vnímání sourozence (Sibling Perception Questionnaire), problémové chování bylo zjišťováno pomocí dotazníku poruch chování dítěte (Child Behavior Checklist) a kvalita života pomocí Minneapolis-Manchesterského dotazníku kvality života (Minneapolis-Manchester Quality of Life Instrument). Z výsledků vyplývá, že sourozenci jsou poměrně dobře informováni o nemoci a léčbě nemocného sourozence a nemají problémy s chováním. Děti si však přejí, aby s nimi rodiče trávili více času, a adolescenti uvádějí nižší životní spokojenost. Zaznamenali jsme i přítomnost mýtických přesvědčení o nemoci. Limitací studie je efekt samovýběru, z oslovených rodin se výzkumu zúčastnilo pouze 31 %., Objectives. The aim of the study was to explore siblings´ knowledge about cancer, perceived changes in relationship with parents, problem behavior and quality of life of siblings of pediatric oncology patients. Subjects and settings. Subjects were 34 siblings age 7 to 16 (average aged 11.3 years, 19 girls) three to nine months after diagnosis average time from diagnoses 6,6 months). Hypothesis. We expected lower quality of life and higher problem behavior in study sample in comparison to healthy population. Instruments and statistical analyses. Sibling Perception Questionnaire was used for assessing information about disease and relationship with parents, Child Behavior Checklist to assess problem behavior, and Minneapolis-Manchester Quality of Life Instrument to evaluate quality of life. Differences between groups were analyzed using Kruskal-Wallis and Mann-Whitney tests. Results. The results showed that siblings are relatively well informed about the disease and treatment of sick child and that they are not experiencing behavioral problems. However, younger siblings reported the wish to spend more time with their parents and adolescents have lower life satisfaction than comparison groups. Results also showed presence of myths about the disease. Study limitations. The main limitation of the study is effect of self-selection of participants as only 31 % addressed families entered the research., Šárka Kárová [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Objectives. The present study investigated the relative importance of multiple aspects of personal resiliency for the development of externalising and internalising adjustment problems in adolescence. Subjects and setting. The sample comprised 805 adolescents (45.2% boys and 54.8% girls) from seven high schools in Kraljevo, Serbia. The mean age of the adolescents was 16.71 (SD = 1.05; range 15-18 years). The participants filled out questionnaires concerning their personal resiliency and adjustment problems during school hours. Hypotheses. It was hypothesised that sense of mastery and sense of relatedness would be negatively associated with adjustment problems, whereas emotional reactivity would be positively related to externalising and internalising problems. Statistical analyses. Descriptive statistics and correlational and regression analyses were used. Results. The findings indicated that lower levels of sense of mastery and sense of relatedness and higher levels of emotional reactivity were related to antisocial behaviour, anger control problems, emotional distress and negative sense of self. Personal resiliency accounted for a significant amount of the variance (21-37%) in all types of adjustment problems. Further analyses revealed unique relationships between separate qualities of personal resilience and each type of adjustment problem. Study limitations. The present study is limited to one cultural setting and age group. The results were based on cross-sectional and self-reported data., Cíle. Studie zkoumá relativní důležitost aspektů osobní resilience pro vývoj externalizování a internalizování při vyrovnávání se s problémy v adolescenci. Soubor. Soubor zahrnoval 805 adolescentů (45,2 % chlapců a 54,8 % děvčat) ze sedmi středních škol v Kraljevu v Srbsku. Průměrný věk adolescentů byl 16,71 (směrodatná odchylka 1,05, rozpětí 15 až 18 let). Účastníci vyplnili dotazníky zjišťující jejich osobní resilienci a vyrovnávání se s problémy během školních hodin. Hypotézy. Autoři předpokládali, že úroveň dovedností a úroveň vztahů budou negativně asociovány s vyrovnáváním se s problémy, zatímco emoční reaktivita bude v pozitivním vztahu k externalizování a internalizování problémů. Statistická analýza. Byly použity metody deskriptivní statistiky a korelační a regresní analýza. Výsledky. Nižší úroveň dovedností a nižší úroveň vztahů a vyšší úroveň emoční reaktivity jsou ve vztahu k antisociálnímu chování, problémy se zvládáním hněvu, emočním distresem a negativním sebepojetím. Osobní resilience vysvětlila značnou část variance (21-37 %) ve všech typech problémů. Další analýzy ukázaly jedinečné vztahy mezi jednotlivými složkami osobní resilience a všemi typy problémů. Omezení studie. Studie je omezena danou kulturou a věkovou skupinou. Výsledky jsou založeny na transverzální metodě a datech ze subjektivních výpovědí., Vesna Žunić-Pavlović [et al.]., and Obsahuje seznam literatury