Portál se sloupovou edikulou, korintské sloupy jsou baňaté, dolní část tvoří koule a válcová část s kanelami. Na dříku sloupu je bohatá výzdoba tvořená volně visícími vegetabilními motivy a vojenskými trofejemi. Na zalamovaném kladí bohatá reliéfní výzdoba, nad kladím bohatě profilovaná římsa. Pozadí edikuly tvoří dva vodorovné ornamentální pásy vně sloup s kandelábrovou ornamentikou a ornamentální pás v nadpraží, uprostřed s destičkou s nápisem 1564. Střední část je konvexně prohnutá, na zešikmených stranách rozety spojené stuhou, archivolta portálu s profilovaným ostěním, na vrcholu voluta s listem, v podhledu kazety s rozetami. Na portále je datum 1564, které se však vztahuje na dvouramenné schodiště s lodžií. Portál vznikl v souvislosti s přestavbou radnice v roce 1526., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 110, obr. s. 196., and Patrně dílo italského kameník z Lombardie. Analogie: Prostějov, portál staré radnoce; Vídeň, portál kostela sv. Salvátora (1520-1530); Pardubice, portál zámku; Doubravník, portál kostela
Titul byl získán do knihovny olomoucké kapituly v době Augustina Olomouckého, Bistřický, Drkal, Kouřil 1961#, s. 62, and Nejstarší doložený tisk s Vitruviovým dílem v českých zemích. Jediný exemplář tohoto díla, o němž víme, že byl v 16. století v místních církevních knihovnách, což svědčí o zcela mimořádných poměrech v olomoucké kapitule za Augustina Olomouckého.
Německy psaná kniha věšteb; k roku 1650 vlastnický připisek: Christoph Adam Franberger. Fol. 2r: podoby učenců a vladařů. and Kotalík 1982#, s. 82, č. k. 48.
Humanista a pozdější olomoucký biskup, Jan Dubravius, vydal tiskem spis Martiana Capelly (po 410) pod názvem: "De Nuptiis Mercurii et Philologiae, cum adnotationibus Ioannis Dubravii." Předmluva, kterou k dílu připojil, dokládá recepci antických (Plinius) a renesančních teoretiků umění (Alberti, Della Pittura; Poliziano, Panepistemon) v českých zemích., Hlobil, Perůtka 1999#, 78-79., and Nejstarší doklad humanistické výtvarné teorie a kritiky v českých zemích.
Malovaný talíř (průměr 29,5 cm). Ve skalnatém terénu trojice stojících nahých žen (Juno, Venuše, Minerva) s malým Amorem (luk, toulec). Na zemi vedle Minervy položená zbroj. Vlevo před skálou sedí Paris (pastýřská hůl), podává Venuši jablko, za ním sedí pes a v pozadí před skálou stojí Merkur (okřídlená čapka, caduceus)., Přibyl 2006#, 90, č. 27., and Talíř muzeu daroval kníže Jan z Lichtensteinu roku 1910. Autor doslova převzal kompozici podle rytiny Marcantonia Raimondiho (podle Raffaela), podle níž vznikl talíř z Fitzwilliam Museum, Cambridge C.59-1927 (Durantino ?, 1545-1550). O tématu srov. Exemplum: Paridův soud.
ISTC ij00486000, Vynechaná místa na iniciály, řídce doplněna rukopisně inkoustem., Rukopisný vlastnický přípisek na fol. a2., and Rukopisné poznámky v textu.