Number of results to display per page
Search Results
1152. Hledání původu :
- Creator:
- Galuška, Luděk,
- Type:
- text and monografie
- Subject:
- Archeologie, Avaři, Velká Morava, archeologie, výzkumy, archeologie, nálezy, archeologie, lokality, Velká Morava, Čechy v době velkomoravské (833–906/907), hmotná kultura, umělecká řemesla, and archeologické výzkumy, archeologie v muzeích a archivech
- Language:
- Czech and English
- Rights:
- unknown
1153. Hlinné u Nového Města na Moravě :
- Creator:
- Kružík, Miroslav,
- Type:
- text and monografie
- Subject:
- Požáry. Ochrana před požáry, obce, dějiny obcí, hasiči, sbory hasičské, přehledná zpracování dějin českých zemí (chronologicky), města, obce, and dějiny spolků
- Language:
- Czech
- Description:
- 200 výt. and Obálkový název: Hlinné u Nového Města na Moravě 1893-2013
- Rights:
- unknown
1154. Hlučínsko :
- Publisher:
- Muzeum Hlučínska,
- Type:
- časopisy
- Subject:
- Seriálové publikace. Periodika, časopisy regionální, časopisy vlastivědné, and česká periodika
- Language:
- Czech
- Rights:
- unknown
1155. Hnědý mrak nad Kladnem /
- Creator:
- Vykouk, Jaroslav,
- Publisher:
- Halda,
- Type:
- vzpomínky and kroniky
- Subject:
- Dějiny Česka a Slovenska, válka druhá světová (1939-1945), okupace nacistická, život každodenní, Československo 1938-1945, dějiny společnosti, and perzekuce, politická emigrace
- Language:
- Czech
- Rights:
- unknown
1156. Hněv dítěte /
- Creator:
- Glucksmann, André,
- Publisher:
- Academia,
- Type:
- autobiografie
- Subject:
- Filozofie, Biografie, Glucksmann, André,, filozofie francouzská, filozofové francouzští, Francie, světové dějiny od r. 1918 do současnosti, and filozofie, filozofové
- Language:
- Czech
- Rights:
- unknown
1157. Hodnocení bolesti u klientů se středně těžkou a těžkou demencí
- Creator:
- Lužný, Jan
- Format:
- 678-683, braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, and TEXT
- Subject:
- lidé, staří, staří nad 80 let, mužské pohlaví, ženské pohlaví, demence, bolest--diagnóza--klasifikace--ošetřování, měření bolesti--metody--ošetřování--statistika a číselné údaje, ošetřovatelský výzkum, ošetřovatelské zhodnocení, neverbální komunikace, přemístění pacientů, nemocnice psychiatrické, and škála PAINAD
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cíl: cílem našeho šetření bylo vyhodnotit moţnou přítomnost bolesti u klientů s demencí, kteří byli přeloţeni na gerontopsychiatrické lůţko psychiatrické léčebny v Kroměříţi z jiného zdravotnického zařízení. Metodika: studium překladové ošetřovatelské dokumentace z odesílajících zdravotnických zařízení, škála pro hodnocení bolesti u pacientů s demencí (PAINAD). Soubor: klienti přeloţení do psychiatrické léčebny v Kroměříţi, obojího pohlaví, starší 65 let, pro demenci jakéhokoliv typu. Tíţe demence byla středně těţká a těţká (bylo hodnoceno při přijetí na gerontopsychiatrické lůţko celkovým skóre dosaţeným v Mini Mental State Examination - MMSE - v rozmezí 0 - 17). Výsledky: pomocí škály PAINAD byla zachycena bolest u 26,7 % přeloţených klientů se středně těţkou nebo těţkou demencí. Bolest však byla řádně zadokumentována v překladových ošetřovatelských zprávách jen u 8,96 % klientů. Téměř třetina ošetřovatelské překladové dokumentace (29,9 %) měla zcela nevyplněný, nebo nedostatečně vyplněný formulář pro hodnocení bolesti. Téměř pětina (19,4 %) ošetřovatelských překladových zpráv fyzicky vůbec neobsahovala ţádný takový formulář. Závěr: přítomnost nepodchycené nebo nedostatečně vyhodnocené bolesti u klientů s kognitivními poruchami je závaţným problémem moderního ošetřovatelství. Nutná je potřeba neustálé edukace zdravotnického personálu, kvalitního vedení ošetřovatelské dokumentace, ale také potřeba důslednějšího systému kontrol z řad vedoucích pracovníků., Aim: to evaluate presence of pain in clients of both sexes, older than 65, who have been admitted to Mental hospital Kroměříţ due to dementia of any type. Methods: study of nursing documentation from dispatching health care facilities, PAINAD scale (Pain assessment in advanced dementia). Severity of dementia was moderate of severe (this was evaluated by Mini-Mental State Examination total score during admission process to our hospital, scores ranged from 0 to 17). Results: pain was detected in 26.7% of clients with moderate or severe dementia by means of PAINAD scale, compared to 8.96% of clients with pain which has been reported in nursing documentation. Almost in one third of nursing documentation (29.9%) no data or incomplete data about pain were found. Almost one fifth (19.4%) of nursing documentation have not contained any tool for pain screening. Concusion: undiagnosed pain in cognitively impaired clients is a severe problem of nursing care. Permanent education of nursing staff, high quality of nursing documentation awareness as well as more strict control process from chief position is highly recommended., Jan Lužný, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
1158. Hodnocení spirituálních potřeb u pacientů s onkologickým onemocněním: pilotní studie
- Creator:
- Hajnová Fukasová, Erika and Bužgová, Radka
- Format:
- 708-714, braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- dospělí, lidé, lidé středního věku, mladý dospělý, mužské pohlaví, staří, staří nad 80 let, ženské pohlaví, průzkumy a dotazníky, nádory--ošetřování, onkologická péče - zařízení, statistika jako téma, paliativní péče--psychologie, péče o umírající, umírající--psychologie, spiritualita, náboženství, spokojenost pacientů, odhad potřeb, PNAP - Patient Needs Assessment in Palliative care, duchovní potřeby, and spirituální potřeby
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit důležitost spirituálních potřeb pacientů v paliativní péči a jejich saturaci na onkologické klinice FN Ostrava. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 93 pacientů, u nichž byla ukončena onkologická léčba s kurativním záměrem a vzhledem k negativní prognóze nemoci jim byla poskytována paliativní péče na onkologické klinice FN Ostrava. Do souboru byli zařazeni pacienti s Karnofského skóre KI ≤ 60 %. Ke sběru dat byly použity otázky z domény spirituální potřeby dotazníku pro měření potřeb PNAP (Patient Needs Assessment in Palliative care) a dotazník EORTC QoLC-30. Pro hodnocení rozdílu v důležitosti a saturaci potřeb dle jednotlivých faktorů byl použit párový t-test a t-test pro dva výběry. Výsledky: V oblasti spirituálních potřeb považovali respondenti nejčastěji za důležité „nenáboženské“ duchovní potřeby a to „být naplněn klidem“ (95 %), „mít smysl života“ (92 %) a „mít pozitivní náhled na život a naději“ (91 %). Pacienti byli nejčastěji nespokojeni s nemožností účasti na bohoslužbě (44 %, 56 % u druhého měření). Spirituální potřeby považovali signifikantně častěji za důležité pacienti starší 65 let a pacienti bez náboženského vyznání (p<0,05). V hodnocení saturace duchovních potřeb nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Závěr: Identifikace pro pacienta důležitých spirituálních potřeb by se měla stát součástí ošetřovatelské péče., Aim: The aim of the research was to find the importance of the patient´s spiritual needs in the palliative care and their saturation at the Clinic of Oncology at University hospital Ostrava. Methods: The research file consisted of 93 patients whose oncological treatment with curative intention was finished and according to the negative prognosis of illness the palliative care was given to these patients at the Clinic of oncology at University hospital Ostrava. Patients registered in this file were registered the Karnofsky score KI ≤ 60 %. The questions from domain of spiritual needs assessment for measurement of needs PNAP - Patient Needs Assessment in Palliative care were used for the data collection. To evaluate the differences in the importance and saturation according to the needs of individual factors used paired t-test and t-test for two samples. Results: In relation to spiritual needs the respondents found as most important the „no-religion“ spiritual needs and the fact „to be peaceful“ (95%), „to have the meaning of life“ (92%) and to have the positive view of life and hope (91%) most often. The patients were dissatisfied with impossibility of their presence at church service (44%, 56% in case of second measurement) most often. The patients older than 65 years and the non-religious patients (p<0.05) found the spiritual needs as important more often. Statistically the significant difference was not known in the evaluation of the spiritual needs saturation. Conclusion: Identification of spiritual needs which are important for patient should be the part of nursing care., Erika Hajnová, Radka Bužgová, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
1159. Hodnocení spokojenosti pacientů s ošetřovatelskou péčí
- Creator:
- Winklerová, Jarmila and Jarošová, Darja
- Format:
- braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- lidé, spokojenost pacientů--statistika a číselné údaje, statistika jako téma, průzkumy a dotazníky, ošetřovatelská péče, and pacienti hospitalizovaní--psychologie--statistika a číselné údaje
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cíl: Cílem studie bylo zjistit spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí na vybraných odděleních dvou nemocnic Moravskoslezského kraje. Porovnat spokojenost pacientů podle zdravotnického zařízení a oddělení, kde byli hospitalizováni. Zjistit, zda existuje souvislost mezi demografi ckými a klinickými charakteristikami pacientů a jejich spokojeností s ošetřovatelskou péčí. Metodika: Zkoumaný soubor deskriptivní korelační studie tvořilo 507 pacientů hospitalizovaných v období od února do března 2011 na 13 lůžkových odděleních v nemocnicích Karviná-Ráj a Orlová. Ke sběru dat byl použit standardizovaný dotazník Patient Satisfaction Scale (PSS), který měří spokojenost pacientů v jedenácti položkách třech oblastí – technické/racionální aspekty, podávání informací a oblast interakce a podpory. Výsledky: Pacienti byli nejvíce spokojeni s technickými aspekty ošetřovatelské péče a nejméně s poskytováním informací. Demografi cké charakteristiky pacientů na jejich spokojenost zásadní vliv neměly. Pouze v jedné nemocnici (NsP Karviná) byli muži ve všech faktorech spokojenější než ženy a naopak nejmenší spokojenost udávali pacienti, kteří popisovali svůj zdravotní stav jako uspokojivý. V NsP Orlová udávali vyšší spokojenost s podporou a interakcí pacienti hospitalizovaní delší dobu. Závěr: Výsledky studie neprokázaly statisticky významné rozdíly v hodnocení spokojenosti pacientů mezi nemocnicemi ani mezi sledovanými odděleními., Aims: The aim of this study was to determine patient satisfaction with nursing care provided in selected wards of two hospitals of Moravian-Silesian region, to determine whether there is a connection between demographic and clinical characteristics of patients and their satisfaction and to compare patient satisfaction according to health facility and department, where they were hospitalized. Methods: The sample of descriptive correlation study consisted of 507 patients hospitalized in the period from February to March 2011 on 13 inpatient wards in hospitals Karvina-Raj and Orlova. Data were collected using a standardized questionnaire Patient Satisfaction Scale (PSS), which measures patient satisfaction in eleven items of three areas – technical/rational aspects, provision of information and area of interaction and support. Results: Patients were most satisfi ed with the technical aspects of nursing care and least with provision of information. Demographic characteristics of the patients did not have a major impact on their satisfaction. Only in one hospital (NsP Karvina) were men in all factors happier than women and on the contrary the smallest satisfaction reported patients who described their health status as satisfactory. In NsP Orlova they reported higher satisfaction with the support and interaction patients hospitalized longer period of time. Conclusion: The results of the study did not show statistically signifi cant differences in evaluation of patient satisfaction between hospitals or between departments surveyed., Jarmila Winklerová, Darja Jarošová, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
1160. Hodnocení stavu výživy hospitalizovaných seniorů na gerontopsychiatrii
- Creator:
- Kozáková, Radka and Adamčíková, Barbora
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, staří, staří nad 80 let, mužské pohlaví, ženské pohlaví, průzkumy a dotazníky, pacienti hospitalizovaní--statistika a číselné údaje, rizikové faktory, podvýživa--diagnóza--epidemiologie, psychiatrické oddělení nemocnice, zdravotnické služby pro staré lidi, nutriční stav, výživa - hodnocení, geriatrický odhad, deprese--komplikace, kognitivní poruchy--diagnóza, činnosti denního života, and statistika jako téma
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Kvalita výživy ve stáří ovlivňuje zásadním způsobem celkový stav organizmu a významné deficity mohou přispívat k multimorbiditě starších nemocných. Včasnou detekcí malnutrice ve stáří se můžeme vyhnout zhoršení funkční výkonnosti, závažným zdravotním komplikacím, zvýšené nemocnosti, úmrtnosti a zhoršení kvality života. Vyšší věk je spojen s častějším výskytem poruch výživy, především s malnutricí. Prevalence malnutrice u hospitalizovaných geriatrických pacientů se nachází v rozmezí mezi 30–60 % a u dlouhodobě institucionalizovaných dosahuje 52–85 %. Nepřesné posuzování a sledování nutričního stavu seniorů ve zdravotnických zařízeních zdravotnickým personálem může mít zásadní vliv na vznik malnutrice během hospitalizace. Cílem příspěvku je zhodnotit stav výživy seniorů na gerontopsychiatrickém oddělení a posoudit vliv faktorů jako deprese, úroveň kognitivního stavu a soběstačnosti na vznik malnutrice., The quality of nutrition in old age affects significantly the overall condition of the body, and significant deficits may contribute to multimorbidity in elderly patients. Early detection of malnutrition in old age can avoid worsening functional performance, serious medical complications, increased morbidity, mortality and impaired quality of life. Increasing age is associated with a greater incidence of nutritional disorders, especially with malnutrition. The prevalence of undernutrition in hospitalized geriatric patients is in the range between 30 to 60% and in the long-term institutionalized it reaches 52–85%. Inaccurate assessment and monitoring of nutritional status of older people in healthcare facilities healthcare professionals can have a significant influence on the occurrence of malnutrition during hospitalization. The aim of this paper is to assess the nutritional status of older people in a Gerontopsychiatric department and assess the impact of factors such as depression, cognitive status and level of self-sufficiency on the emergence of malnutrition., Radka Kozáková, Barbora Adamčíková, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public