Stavba z let 1533 - 1582, stavebník Zdeněk z Valdštejna a jeho vdova Maří z Martinic. V přízemí otevřená arkádová chodba, renes. portály, okna, na vých. fasádě figurální sgrafitová výzdoba, 1582, obnovena 1936. and Poche 1977#, s. 403.
Klenutý sál se zbytky nástěnných maleb. V čele sálu, na severní straně, je zobrazeno zasedání zemského soudu, jehož členové jsou zastoupeni erby v iluzivně namalovaných nikách, uprostřed sedí na trůně Ferdinand I. a pod ním je portrét předsedy soudu, Jana z Lobkovic. Po straně trůnu jsou vždy dvě niky s antickými sochami zobrazujícími patrně božstva, v první nice je Minerva se štítem, ve čtvrté nice Merkur s okřídlenou přilbou. Na západní stěne je iluzivní malba písařské tribuny s písaři a portrétem nejvyššího písaře, Wolfa z Vřesoviště. Na východní stěně je zobrazen Poslední soud. and Výzdoba hlavního sálu oslavuje stavebníka tím, že jej zobrazuje, jak předsedá zemskému soudu království českého. Význam tohoto politického výjevu je podtržen konfrontací se zobrazením Posledního soudu. Výjev je významný také tím, jakým způsobem zobrazuje zemský soud. Vedle skutečných portrétů hlavních aktérů, císaře, předsedy soudu a hlavního písaře jsou zobrazeni erby ostatních členů soudu. Ke zvýšení prestiže této instituce je použito motivu nik s antickými sochami, které charakterizují císaře. Tento motiv je symbolický, na Pražském hradě pokud víme žádný sál s antickými sochami neexistoval.
Renesanční portál., http://www.hustopece-city.cz/user_data/propagace/data/historie.pdf (13. 12. 2012), and Dům (postavený 1488-1492) později patřil městskému purkmistrovi Kryštofovi Wissingerovi z Vizovic (1556-1614) a jeho manželce. Vstupní portál s datem 1594 vykazuje vlivy italské renesanční architektury.