Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Stojící muž, vousy a turban, na zemi kniha - Phainias. and Phainias (300 př. Kr.), řecký filosof, žák Aristotelův.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Stojící muž (turban, kaftan), hovoří se svým žákem - Platón.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Sedící nahý muž (vousy) na klíně drapérie, v levé ruce drží hořící uhlík do kterého fouká - Pýthagorás. and Pýthágorás ze Samu (6. stol. př. Kr.), řecký filosof, vědec a politik, odešel z Řecka do Krotónu v jižní Itálii, kde založil školu.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Scéna v kulise antické zříceniny Sókratova sebevražda: starý muž, Sókratés, sedí v křesle, k němu přichází skupina mužů, jeden z nich mu podává pohár. Zcela vpravo Xantipa a služebná. and Sókratés (469-399), řecký filosof, kritik demokratického zřízení v Athénách. Znám též pro své spory s manželkou Xantipou. Za své názory byl odsouzen k smrti. Ceněna jeho občanská kázeň, protože neuprchl, ale rozsudku se podřídil, vypil odvar z bolehlavu v kruhu svých přátel.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Muž s plnovousem, na halvě turban, píše brkem - Solón z Athén. and Solón z Athén (7. - 6. stol. př. Kr.), státník, básník a reformátor. Sepsal athénské zákony.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Thalés, muž v turbanu, dívá se do dalekohledu. and Thalés y Mílétu (6. stol. př. Kr.), čecký filosof, představitel tzv. mílétské školy, jeden ze sedmi mudrců. Předpověděl zatmění slunce (patrně 28. 5. 585).
Nástropní malba. V oblacích dvě ženz, jedna vytahuje ruku k plameni na tácku, vedle ní žena se jhem na ramenou a okřídlený mladík s lyrou a vavřínovým věncem na hlavě (Chvalozpěv).
Mědirytina (29, 2 x 20, 3 cm). Frontispise díla Tomáše Pešiny z Čechorodu Mars Moravicus. Uprostřed kompozice sokl s latinským nápisem (název díla) s na něm ležící knihou, u soklu stojí vlevo Mars (zbroj, kopí) a vpravo Chronos. Chronos pojídá ucho, v pravé ruce drží přesýpací hodiny a v levé kosu, levicí přidržuje znak Moravy, který Mars ničí svým kopím. Nad skupinou se vznáší putto s nápisovou páskou, v pozadí část ruiny architektury., Zelenková 2009#, 100-101., and Ilustrace evokuje citát z Ovidia: čas, požírač věcí, ucho, které pojídá Chronos je podle C. Ripy sídlem paměti (Memoria). Výjev je alegorií ničivého vlivu války a času na historickou paměť.
Olej na plátně (213 x 142 cm): Hojnost (Abundantia) s rohem hojnosti, Spravedlnost (Justitia) s mečem a Mír (Pax) s holubicí s olivovou ratolestí na rameni. Všechny tři ženy mají bohaté šaty, odhalená ňadra a sedí vedle sebe a Mír objímá Spravedlnost, která má ruku na rameni Hojnosti, ta má ruku položenou na jejím koleně. Hojnost jakožto plodivá síla země sedí nejníž. Nalevo ženský genius (křídla) korunuje Hojnost věncem z obilí a Spravedlnost květinovým věncem. Napravo Vědění (Scientia) s knihou v ruce položenou na rameni Spravedlnosti, obrací se dozadu pravicí odstrkuje Válku (brnění, kopí), za Válkou je vidět Turka (turban). Putto korunuje vavřínovým věncem Vědění a Mír olivovým věncem. Nalevo nahoře putto odhrnuje závěs, uprostřed nahoře orel drží v pařátech zlaté okovy, od nichž jdou řetězy k Spravedlnosti a Vědění. Orel letí k nebesům, kde je na ozářeném oblaku emblém Rudolfa II., vavřínový věnec se žezlem a palmovou ratolestí. Dole, u nohou Spravedlnosti a Míru je znak habsburského arcivévodství (bílo, červeno, bílé pruhy) s vévodskou korunou., Fučíková 1997#, I/54, and Zjednodušenou verzi alegorie najdeme na malířově obraze z doby okolo roku 1600 (Osnabrück, Ravesteyn, Alegorie Spravedlnosti a míru). Koruna protknutá dvěma palmovými listy byla emblémem císaře Ferdinanda I. (Typotius 1601-1603, 2, tab. 106) , emblém doprovázelo moto LEGITIME CERTANTIBUS: koruna patří tomu, kdo bojuje se ctí. Žezla a palmové listy v koruně byly emblémem císaře Rudolfa II. (viz: Praha, Strahov, Ravesteyn, Alegorie vlády Rudolfa II.). První zmínka o Rudolfově žezlu a palmovém listu symbolizujími moc v míru a válce, najdeme v emblematickém traktátu, který císaři Rudolfovi II. věnoval profesor pražské university Matouš Philomates (Philomates 1580, kap. 15). Žezlo s palmovým listem v koruně se objevuje jako emblém Cesare I. Gonzagy (1530-1575) v Typotiově katalogu emblémů evropských vladařů vydaném v Praze (Typotius 1601-1603, tab. 99, první v horní řadě), s heslem HAEC EST SOLA NOSTRA GLORIA.