Varikokéla je nejčastější chirurgicky ovlivnitelná příčina mužské infertility. Dilatované a varikózně změněné žíly plexus pampiniformis testis vytváří varikokélu. Regurgitace krve při insuficienci chlopní vnitřních spermatických žil způsobuje poškození testikulární funkce zvýšením intraskrotální teploty. Autoři sledují efekt a dopad mikrochirurgické operace varikokély na spermiogram, Varicocele is the most common cause of male infertility, which can be repaired surgically. Dilated and varicose changes of the venous pampiniform plexus of the testis cause varicocele. Valvular insufficiency of the spermatic veins allows regurgitation of blood which causes damage to the testicular function by increasing the intrascrotal temperature. The authors observe the effect and significance of microsurgical varicocelectomy on spermiogram., and Nussir M., Pacík D., Čermák A.
Introduction: The type of the preparation junction is determined by a number of factors that need to be taken in consideration with CAD/CAM Fixed Prosthodontics: the material of which the construction will be made; the type and condition of the retainer teeth, of their periodontium and the occlusion; the design software, the CAM setting and the type of drills; the working protocol; the type of the cement and the method of cementation. Purpose: The aim of this publication is to describe the optimal preparation junctions for all-ceramic crown and bridge restorations made by CAM 5 - S 2 Impression, VHF. Materials and methods: Suitable are chamfer and shoulder preparation junction with rounded inner angle (width 1 - 1, 5 mm). Trimming of 1.5 – 2 mm dental tissues is necessary on the occlusal surface. The homothetic reduction of teeth is optimal. Results and discussion: The width depends on the size and vitality of the tooth. In stained teeth and those built with metal pins the removal of more tissues provides a greater volume needed to disguise the dark color. Vestibular preparation under the level of the gingiva is preferable to ensure optimal aesthetics. Preparation junction is determined also by the CAD/CAM technology - the type of drills and protocol of impression taking (classical or digital). The creation of a working model with TRIOS, 3Shape intraoral scanner is greatly facilitated by preparation junctions made above the gingival margin. Conclusion: Knowledge about the criteria for selection the preparation junctions is essential for fabrication accurate and aesthetic CAD/CAM restorations., Angelina Vlahova,Viktor Hadzhigaev, Christo Kissov, Rada Kazakova,Tanya Bozhkova, and Literatura
Úvod: Současné medicínské poznatky nám nabízejí široké spektrum možností, jak pečovat o chronickou ránu. Zejména v posledních desetiletích došlo k významnému pokroku na poli jejich léčby. Autoři prezentují svoje poznatky o postupech při péči o pacienta s chronickou ránou a vymezují roli chirurga v procesu její léčby. Metody: Do pilotní randomizované prospektivní studie byli zařazeni 4 pacienti s chronickou ránou v oblasti bérce po předchozí neúspěšné konzervativní terapii, kteří byli indikováni k autotransplantaci kůže. Po předchozí aplikaci podtlakové terapie (VAC – vacuum asisted closer) byli pacienti podstupující kožní transplantaci pro chronickou ránu v oblasti bérce prospektivně randomizováni do dvou skupin. U jedné skupiny byla použita k podpoře hojení autologní plazma bohatá na trombocyty (PRP) a ve druhé – kontrolní – skupině byla provedena autotransplantace kůže standardně bez její aplikace. Výsledky: Ve skupině s použitím PRP bylo 15. pooperační den zhojeno v průměru 99 % ranné plochy. Ve skupině bez užití PRP bylo 15. pooperační den zhojeno v průměru 90 % ranné plochy. Ve skupině s použitím PRP došlo u pacientů k úplnému zhojení defektu za 15, resp. 20 dnů po výkonu. Ve skupině bez aplikace PRP došlo u jednoho pacienta k úplnému zhojení za 28 dnů a jednoho k úplnému zhojení nedošlo ani za 3 měsíce po operaci a přetrvávala zbytková nezhojená plocha 10 %. Závěr: V případě využití metod chirurgické léčby se hojí chronické rány během relativně krátké doby. Na základě prvních zkušeností lze předpokládat, že tuto dobu můžeme ještě zkrátit použitím PRP. Z užití chirurgické léčby a podpory hojení chronických ran pomocí PRP by mohli profitovat pacienti, u kterých selhaly jiné dostupné metody celkové i lokální terapie., Introduction: Current medical knowledge has provided us with a wide range of possibilities of treating chronic wounds. Over the recent decades, in particular, significant progress has been made in this field. The authors present an overview of current knowledge of chronic wound healing, pointing out the surgeon’s role in the process of chronic wound management. Using surgical therapy, we are able to heal a chronic wound in a shorter period of time, particularly if the treatment is accelerated by the application of platelet-rich plasma (PRP) as a source of growth factors. Methods: The pilot randomized prospective study included four patients with chronic wounds of the lower leg after previous failure of conservative therapy who were indicated for skin transplantation. Following previous vacuum-assisted closure therapy, the patients undergoing skin transplantation were prospectively randomized into two groups. Autologous PRP was used in one of the groups and standard skin transplantation without PRP was performed in the other one. Results: In the PRP group, 99% of the wound areas were healed on the 15th day after the operation. In the other group, 90% of the areas were healed on the 15th day following the operation. In the PRP group, complete healing of the defect occurred in both patients at 15 and 20 days post-surgery. In the second group, one patient completely healed within 28 days; the other one was not fully healed even at 3 months post-surgery. Conclusions: Most patient groups at great risk may benefit from the method using PRP, as well as patients with chronic wounds who have failed conventional methods available for both general and local therapy. This fact has been confirmed by the authors’ initial experience presented., and I. Slaninka, L. Klein, R. Čáp, F. Hošek, I. Guňka, O. Šedivý, S. Jiška, M. Kaška