Leopold Vilém, arcivévoda rakouský, 1614–1662, Matthaeus Cosmerovius Roku 1666 povýšen do šlechtického stavu - jako Stanislaus Matthias von Lorenzberg., and Philibertus Boccabellus ; arcivévoda rakouský Leopold Vilém
Leopold Vilém, arcivévoda rakouský, 1614–1662 and Matthaeus Cosmerovius, Roku 1666 povýšen do šlechtického stavu - jako Stanislaus Matthias von Lorenzberg.
Nástropní freska na námět Oslavy rodu Sinzendorfů, alegorické figury ctností - Spravedlnost (meč, přilba, váhy), Trpělivost (džbánek a pohár), Síla (sloup, přilba) a Obezřetnost (hadi, dvě tváře). Nad nimi Fáma (dvě trumpety, křídla). and Poche 1982#, s. 81-82.
Na klenbě sala terreny freska ve štukovém rámu: Figurální scéna na pódiu v interiéru sálu s prostřeným stolem na pozadí sloupové architektury. Nad stolem se vznáší okřídlená figura s mečem a štítem, jeden z bratrů Boreovců, proti němu tři Harpyje. Za stolem sedí několik postav, v čele stolu vlevo muž s korunou na hlavě - slepý thrácký král Fíneus a Argonauti, jeden z nich má na hlavě přilbu - Jásón. Pod stolem pes. Na pódiu překocený džbán, z něho vytéká víno do prostoru pod pódiem, kde tvoří jakousi vodní hladinu. V popředí na "břehu", vlevo na skalnatém terénu sud, o něj se opírá chlapec, u něho ležící nahý Diogenes s lampou, knihami, svitky, kalamářem., Preiss, P., Freskařské dílo Václava S. T. Schmidta, in: Minulostí Plzně a Plzeňska, II, Plzeň 1959, s. 92-93., Poche 1982#, s. 81-82., and V této nástropní malbě jsou sloučeny dva antické náměty, mytologie a historická legenda, a to v celkovém alegorickém vyznění. V horním plánu je příběh slepého krále Fínea. Zneužíval svůj věštecký dar, a proto byl bohy potrestán neukojitelným hladem. Nikdy se však nemohl najíst, protože když sedl ke stolu, přiletěly Harpyje a jídlo snědly. Teprve když do jeho království přišli Argonauti, Boreovci, bratři Kalaís a Zétés, sourozenci jeho první zavržené manželky, byl osvobozen. Bratři Harpyje přemohli a zahnali. Fíneus se jim za to odvděčil dobrými radami na výpravě za zlatým rounem (Ov. Met. 6.711-7.4). Tato čásat malby je doslovným převedením mědirytiny (vynechán je pouze jeden ze dvou Boreovců) Arenta Van Halen podle Simona Voueta (1675-1732). Dole pod pódiem je zobrazen Diogenes, který s lampou rozsvícenou za dne hledá čestného a spravedlivého člověka. Vyobrazení je opět kopií grafického listu.
Portál do zámecké sala terreny na straně zahradního průčelí s dvojicí soch nesoucích balkon. Vlevo Herkules, lví kůže, vpravo Atlás, drapérie kolem těla. and Poche 1982#, s. 81-82.
Nástropní freska ve štukovém rámu. Figurální scéna v krajině na pozadí ruiny u vodní hladiny, dvě Múzy (lyra, svitek), putto, dvě labutě. and Poche 1982#, s. 81-82.