Dvorní rada Rudolfa II., J. M. Wacker von Wackenfels vydal po císařově smrti ilustrovaný leták s oslavnou básní na svého panovníka. and Antické tradice, s. 90, č.k. 64
Kresba černou křídou a rudkou (22, 2 x 16, 9 cm): nahá Phyllis sedí na oblečeném Aristotelovi (plešatý, vousy), v ruce drží bič., Fučíková 1997#, I/185., and Kresba podle Heintze (Budapest, SM, Aristoteles a Phyllis).
Malba na měděném plechu (29 x 39 cm). Figurální scéna s Dianou a Aktaiónem v krajině., Slavíček 1993#, 241-242., and Hrabě Felix Vršovec získal před rokem 1718 ze sbírky hraběte Johanna Sept. Jörgera, Norimberk. V nostické sbírce v letech 1718-1945.
Malba na měděném plechu ( 29 x 39 cm). Figurální scéna v krajině. Vlevo, pod baldachýnem, skupina nymf a plastika říčního boha s nádobou na vodu. Jedna ze sedících nymf drží v levé ruce hřeben, v pravici zrcadlo, ve kterém se odráží tvář druhé sedící nymfy. Zády ke skupině Diana, stojí v potoce (ve vlasech perly a srpek měsíce), před ní Aktaion se psem a již rostoucím parožím na hlavě, Diana se chystá vetřelce postříkat vodou z potoka. Vpravo pětice nymf. Nad výjevem dva letící putti., Seifertová, Ševčík 1997#, s. 87, č.k. 8a., Seifertová 2001#, 68, č. k. 58., and Dílo bylo věnováno sběrateli J. S. Jörgerovi, do roku 1718 ve sbírce Felixe hraběte Vršovce, pak ve sbírce hraběte Nostice v Praze. Motiv česající se nymfy je zřejmě převzat z grafiky Aegidia Sadelera podle obrazu Josefa Heintze Diana a Aktaion (Vídeň, Kunsthistorisches Museum).
Mědiryt (45, 5 x 31, 5 cm): v popředí zápasí Herkules (lví kůže) s Antaiem. Drží Antaia ve vzduchu, aby nemohl načerpat sílu ze své matky Gaie, jež je zobrazena na zemi pod ním (v podobě kořene stromu). V pozadí bojuje Herkules se lvem., Fučíková 1997#, I/325, and Rytina podle ztraceného obrazu Bartholomea Sprangera, který rovněž posloužil jako předloha pro ilustraci Jaspera Isaca ve vydání francouzského překladu Filostratových Obrazů (Philostratus 1614).
Kresba perem a štětcem (198 x 196 cm). Figurální scéna v krajině, v pozadí ruiny. V popředí sedm postav - Juno, Minerva, Amor s Venuší, která přijímá jablko od Parida sedícího na pařezu. Za Paridem Merkur, v popředí po levé straně bohyň leží říční bůh., Volrábová 2007#, 86-87., and Podle kompozice lze soudit, že se patrně jedná o návrh výzdoby dekorativní mísy.
Mědiryt (56, 5 x 39, 5 cm): Perseus (antická zbroj, přilba neviditelnosti, zahnutý meč) stojí mezi Merkurem a Athénou, kteří jej vyzbrojují. Merkur (okřídlená čapka a boty) klečí u Perseových nohou a připevňuje mu okřídlené boty. Caduceus leží na zemi před ním. Napravo Minerva drží štít tak, aby si na jeho zrcadlové ploše mohl zkontrolovat upevnění meče, za nímž se ohlíží. Minerva na obraz meče na štítě upozorňuje gestem levé ruky. V popředí Amor s kopím. Vpravo nahoře nymfy s nádobami (oinochoe a číše) a personifikace řeky s nádobou, z níž vytéká voda. V průhledu dvě Nymfy, jedna s nádobou na hlavě., Fučíková 1997#, I/335, and V antických verzích mýtu o Perseovi vystupuje Merkur jako dárce kouzelné výzbroje: meče, okřídlených bot a přilby neviditelnosti (Hyginus, Astronomica fabulae), zatímco Athéna hrdinovi poradila, aby se díval do štítu, v němž mohl vidět Gorgonu, aniž se na ni podíval (Apollodorus, Knihovna 2, 4, 2). Tento štít byl podle jedné verze průhledný (Servius commentarius in Vergilii Aeneida, 6, 289). V 5. stol. Fulgentius přichází s alegorickým výkladem, v němž Perseus představuje sílu a Minerva moudrost, a obrazně je také vyložen Perseův štít/zrcadlo (Fulgentius mythologiae 1, 21). Ve 12. století se objevují první zmínky o křišťálovém či skleněném štítu (Mythographus Vaticanus I, 2, 28; Mythographus Vaticanus II, 135). Křišťálový štít se díky svému symbolickému potenciálu stal v poantické Evropě Perseovým atributem (Bonsignori 1522, cap. 37; Agostini 1522, Lib. IV, 44-45r: scudo fatto de christallo; Dolce 1565: lo scudo cristallino avuto da Minerva; Bruno 1584, dialogo secondo: scudo di cristallo). Pomoc Merkura a Minervy byla rovněž vykládána symbolicky, získání Medúsiny hlavy bylo vítězstvím nad žádostivostí a smyslností.
Série mědirytin se skládá z titulu, dedikace a 49 topografických pohledů., Fučíková 1997#, I, 359-366, and Sadeler pro jednotlivé listy použil cizí předlohy: 1-9, 11-39 (podle Dupérac 1575), 10 (podle kresby Anonymous Fabricy, Stuttgart, Kupferstichkabinett), 40-49 (podle Pietra Bruegela staršího, Jana Brueghela a Pietra Stevense 1575, ostatní Pietro Stevens, Jan Brueghel st.,), na závěr Sadeler zařadil dvě záalpské veduty, pohled na nizozemský Baerlandt a pražský Vyšehrad, který tak byl postaven na roveň antickým římským památkám. Nejrozšířenejší je druhé vydání z roku 1660 (Sadeler 1660).
ICONOLOGIA/ DI CESARE RIPA PERUGINO/ Cav.re De S.ti Mauritio, et Lazzaro,/ Nella quale si descrivono diverse Imagini,/ di Virt?, Vizi, Affetti, Passioni humane, Arti, Discipline, Humori, Elementi,/ Corpi Celesti, Provincie d'Italia, Fiumi,/ Tutte le parti del Mondo, ed altre infinite materie./ OPERA/ UTILE AD ORATORI, PREDICATORI, POETI, PITTORI, SCULTORI,/ Disegnatori, e ad ogni studioso, per inventar Concetti, Emblemi, ed Imprese,/ per divisare qualsivoglia apparato nuttiale, funerale, trionfale./ Per rappresentare poemi drammatici, e per figurare co' suoi propri simboli/ ci? che pu? cadere in pensiero humano./ AMPLIATA ULTIMAMENTE DALLO STESSO AUTORE DI/ CC imagini, e arricchita di molti discorsi pieni di varia erudizione;/ e con nuovi intagli, e con Indici copiosi nel fine./ DEDICATA ALL'ILLUSTRISSIMO SIGNOR/ FILIPPO SALVIATI./ IN SIENA, Appresso gli Heredi di Matteo Florimi, 1613./, Slavíček 1993#, 306., and Knihovna Salvatori Pellegrino, později nostická knihovna. Kniha emblémů vyšla poprvé roku 1593, roku 1603 v Římě se 151 dřevorytovými ilustracemi.