Je zde popsána metoda pro specifické stanovení kyseliny močové v lidském séru. Byla testována účinnost různých deproteinačních činidel. Výsledky získané proměřením 300 vzorků sér pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie byly porovnány s výsledky získanými rutinní enzymatickou metodou. Vzorky sér byly deproteinovány pomocí kyseliny chloristé a supernatanty byly analyzovány vysoce účinnou kapalinovou chromatografií na reverzní fázi. Pro separaci byla užita kolona MAG 1, 4,6 x 150 mm, Biospher PSI 200, 5 µm. Mobilní fází byla směs 5% metanolu v 25 mmol/l dihydrogenfosforečnanu sodného (v/v), pH 4,75. Analytické parametry metody jsou vyhovující: variační koeficienty přesnosti v sérii a mezi sériemi se pohybovaly pod 5 %. Výtěžnost, určená metodou standardních přídavků, se pohybovala v rozmezí 90,0–103,4 %. Mez stavitelnosti byla 10,0 µmol/l (3,3 pmol/nástřik). Výsledky získané chromatografickou metodou dobře korelovaly s výsledky získanými rutinní enzymatickou metodou, avšak chromatografická metoda poskytovala vyšší hodnoty, a to v závislosti na dané skupině pacientů. Zde prezentovaná metoda je vhodná pro analýzu těch vzorků, u nichž klasická enzymatická metoda poskytuje nespolehlivé výsledky., A sensitive method for the specific determination of uric acid in human serum is described. The effectiveness of various protein precipitants was tested. Results from measurements by high-performance liquid chromatography on 300 serum samples were compared with an enzymatic method. Serum samples were deproteinized with perchloric acid and analyzed by reversed-phase high-performance liquid chromatography. For the separation, a reverse phase column MAG 1, 4.6 x 150 mm, Biospher PSI 200 C18, 5 µm, was used. The mobile phase consisted of 5% methanol in 25- mmol/L sodium dihydrogenphosphate (v/v), pH 4.75. The analytical performance of this method is satisfactory: the intra-assay and inter-assay coefficients of variation were below 5%. Quantitative recoveries of spiked serum samples were between 90.0 – 103.4%. The limit of quantification was 10.0 µmol/L (3.3 pmol/inject). Results obtained by chromatographic method correlated well with an enzymatic method, but gave at average higher values depending on a group of patients. Presented method is useful for the analysis of samples where the classical enzymatic method do not give reliable results., Kanďár R., Žáková P., Mocová T., Skalický J. Kovařík J., and Lit.: 21
Ačkoliv vznik alergické rýmy či alergického bronchiálního astmatu bývá obvykle spojován s dětským věkem, nemusí tomu tak být zcela. Prevalence alergických onemocnění v seniorském věku je udávána kolem 5 %. Alergická onemocnění ve věku nad 65 let nezahrnují pouze alergická onemocnění dýchacích cest. Mezi časté obtíže jsou uváděny kožní alergické projevy a lékové alergie/ intolerance, alergie na hmyzí bodnutí. Pokud byla inhalačními alergeny testována populace nad 80 let, byly pozitivní prick testy ještě v 7 % testované seniorské skupiny. Alergická rýma provázena slizničním eozinofilním zánětem je lokálním projevem systémového alergického onemocnění. Jedná se o imunopatologický stav rizikový z hlediska rozvoje bronchiálního astmatu, proto je důležité seniorského rinitika odeslat k funkčnímu vyšetření plic. Fenotyp bronchiálního astmatu ve stáří není zásadně odlišný, ačkoliv imunosenescence modifikuje obraz bronchiálního astmatu. Negativní vliv na průběh bronchiálního astmatu má i přirozený pokles síly dýchacích svalů, zvýšená celková rigitida hrudního koše a pokles plicní elasticity v seniorském věku. Stupňovitá farmakoterapie bronchiálního astmatu k dosažení kontroly nad chorobou vyžaduje pravidelnou léčbu jak protizánětlivou, tak bronchodilatační. Snažíme se o jednoduchý léčebný režim s dávkováním maximálně 2krát denně. Významná je volba inhalačních léků s častou kontrolou správné techniky inhalace., Even though the onset of allergic rhinitis and allergic bronchial asthma is usually being linked to childhood, this may not always be the case. The prevalence of allergic diseases reported in older age patients is about 5%. Allergic diseases in patients above 65 years of age include more than just the respiratory tract disorders. Allergic skin reactions, allergic drug intolerance and allergic reactions to insect bites are among the most frequent complaints. Inhalation allergy testing in a population of patients above 80 years of age resulted in positive prick tests in as many as 7% of the senior population. Allergic rhinitis associated with mucosal eosinophilic inflammation is a local sign of a systemic allergic disorder. This is a high risk immunopathological state particularly with respect to potential development of bronchial asthma; this is why it is imperative to refer an older patient with rhinitis for pulmonary function assessment. Older age bronchial asthma phenotype is not essentially different even though immunosenescence modifies the picture of bronchial asthma. Natural loss of respiratory muscle tone, increased rigidity of thoracic cage and a reduction of lung elasticity in older age all have a negative effect on the course of bronchial asthma. Stepwise approach to pharmacological asthma management requires continuous anti-inflammatory as well as bronchodilator treatment. We should aim for a simple regimen with no more than twice daily dosing. Important is the choice of inhalation agents and frequent inspections of the inhalation technique., I. Krčmová, B. Král, and Lit.: 12