Na fasádě jsou zobrazena biblická témata rámovaná iluzivní architekturou ozdobenou girlandami. Nad pravým oknem štítu dvě hlavy jednorožců. Pod okny vpravo štít se dvěma soukenickými střelami a monogramem PP, nad krakorci v přízemí letopočet 1547. Pod obloučkovou římskou personifikace deseti lidských věků, u každého je tabulka s fragmentárně dochovaným německým nápisem., Chamonikola 1999#, č. 109., and Nejstarší dochované figurální sgrafito. Alegorické vyjádření deseti lidských věků je v umění těsně svázáno s vnímáním alegorií ročních dob. Lidský věk - dětství, mládí a stáří - byl topos oblíbený již v antické literatuře. Oidipus vyřešil hádanku, kterou mu v Thébách položila Sfinga. Který živočich má jen jeden hlas, ale přitom má někdy dvě nohy, někdy tři, někdy čtyři, a je nejslabší, když jich má nejvíc? Oidipus odpověděl: Člověk, protože jako batole leze po všech čtyřech, v mládí stojí pevně na dvou a ve stáří se opírá o hůl (Sofoklés, Král Oidipus, 429-425 př. Kr.).
Dům s loubím a benátským štítem. Sgrafitová výzdoba na attice zobrazuje busty biblických králů, nahoře fragment nápisu. Fasáda patra se třemi okny členěna pilastry s patkami a hlavicemi nesoucé římsu s konzolami. Nad okny římsa s archivoltami (v tympanonu sgrafitová rozeta), římsu podepírají sgrafitové pilastry tvořící edikulu oken. Bohatá sgrafitová rozvilinová ornamentika.
Ve vstupním průchodu dva protilehlé freskové figurální výjevy na čelní stěně směrem do sálu. Vlevo stojící postava, nahá žena, kolem beder drapérie, na hlavě klobouk, v pravici drží hlavu Holoferna, v levé ruce meč (Judita). Vpravo scéna v krajině, v popředí na zemi laň se zlatým parožím, za ně ji drží vousatý muž s vlajícím pláštěm na nahém těle - Herkules a Kerynejská laň., Hosák 1981, s. 225-231., and Třetí z Herkulových hrdinských skutků - chycení Kerynejské laně.
Figurální výjev. V hlavním pásu na severní stěně je zobrazen Orfeus (nahý, plnovous) hrající zvířatům na violu da gamba. Podle mýtu Orfeova hra přilákala nejen nejen lidi, ale i zvířata, stromy a skály. Tento aspekt je zdůrazněn okázalou nesourodostí zobrazené flory a fauny. Vedle mýtických (jednorožec) a divokých zvířat jsou zobrazena i zvířata domácí (pes, koza). Vedle exotických zvířat jako je lev je zobrazena místní fauna (veverka, kamzíci atd.), obdobný charakter má i les, v němž jsou duby, ale i palma. Do výjevu se zakrojuje tympanon dveří, v němž je madailón s portrétem Zachariáše z Hradce, který nesou dva putti. Význam portálu je zdůrazněn tím, že jej rámují iluzivní pilastry. Výjev je součástí ikonografického programu, jehož další části tvoří pás loveckých výjevů na soklu, protějšek k výjevu s Orfeem tvoří výjev se stětím Jana Křtitele a Herodovou hostinou na jižní stěně, na západě a východě jsou personifikace neřestí., Chamonikola 1999#, č. 115., and První reprezentační interiér s antickou tématikou v českých zemích. Orfeus je zobrazen jako kulturní héroj, který svým zpěvem proměnil pustou pláň v "locus amoenus", místo zastíněné stromy, bohaté na vodu a zvěř, což demostrují lovecké výjevy na soklu. Orfeus je s největší pravděpodobností kryptoportétem Zachariáše z Hradce. Objednavatel je zobrazen v medailónu nade dveřmi, takže se dívá na Orfea. Jako analogii a možnou inspiraci této autostylizace lze uvést Bronzinův obraz Cosima I. jako Orfea hrajícího na violu da gamba, jenž je rovněž zobrazený v heroické nahotě. V souladu s touto interpretací jsou zbývající výjevy v místnosti, zatímco výjev s Orfeem symbolizuje především kultivaci přírody, výjevy s Herodem a personifikace nectností názorně demonstrují nutnost kultivace člověka, což je rovněž úkolem ideálního vladaře.
Na západní stěně Lehkomyslnost (jede na vlkovi se zakousnutou husou v tlamě, ve znaku má straku, na helmu pták a nakorouhvi pečeně na rožni), Pýcha (meč v ruce a na hlavě tiáru, jede na koni, pod jehož kopyty je lev, ve znaku má lva, na helmu páv a na korouhvi orel), Prchlivost (jede na medvědovi, napíná luk se třemi šípy, ve znaku má kance, na helmu očkubaného kohouta a na korouhvi klovajícího ptáka). Na východní stěně je Nenáviost (hubená, drží se za nohu, jede na beranovi s drápy a hadím ocasem, ve znaku má štíra, na helmu netopýra a nakorouhvi dva hady), Nestřídmost (jede na praseti, ve znaku má kočku, na helmu sovu a na korouhvi sysla), Lenost (jede na kulhavém oslu, ve znaku má kohouta s kachním zobákem držícího podkovu, na helmu opice s podkovou v ruce), Chlípnost (jede na koni s drápy a medvědíma ušima, ve znaku žába, na helmu kohout, na korouhvi liška). Ve dveřních špaletách dveří na západě ozbrojenec a na severu Alexandr Veliký (štít s gryfem) a král Artuš (štít s trojicí královských korun). Na klenbě jsou rozviliny s groteskami (cvičící postavy, lidské hlavy a koňské hlavy, sova, opice) a erby rodů z Hradce a z Valdštejna., Chamonikola 1999#, č. 115., and Cyklus hříchů je vytvořen podle rytin Heinricha Aldengrevera z roku 1552 (Lejsková-Matyášová 1959).