U kmene stromu, patrně palma, který přechází v mísu kašny, stojící chlapec v antickém chitónu, podává sedící dívce v antické drapérii hrozen vína. U nohou chlapce kohout, na kmeni bohatý ovocný a květinový feston. Na vrcholu mísy labuť (?). and Kašna přenesena z původního místa na Národní třídě, 1880 na Betlémském náměstí, pak ve Vrchlického sadech, od roku 1952 na Uhelném trhu. V 70tých letech 20. století poničena, nahrazena kopií. Originál v Lapidáriu NM v Praze. Námět je interpretován jako alegorie zemědělství a vinařství.
Monumentální nástropní freska. Ve čtyřech scénách podél stropu sálu je znázorněno období starozákonní (kratší strana nad vchodem do sálu), doba mytologická (levá delší strana sálu), starořecká od Alexandra Velikého, antických filosofů a učenců (levá delší strana sálu, pokračuje na pravé delší straně sálu), období počátků křesťanství (kratší strana proti vchodu do sálu) až do současnosti - tedy doby založení filosofického sálu v klášteře - triumf Moudrosti (střední část pravé delší strany sálu). Uprostřed na stropě Božská Moudrost, která je obklopena Ctnostmi, s Géniem náboženství svrhujícím Neřesti. and Knihovní sál sahá přes dvě patra budovy, byl zbudován v letech 1783-1785, k jeho zařízení bylo druhotně použito vybavení knihovny ze zrušeného kláštera v Louce u Znojma. Alegorické výjevy ve všech čtyřech rozích klenutého stropu sálu znázorňují vliv filosofie, vědy a náboženství na vývoj lidstva, přičemž nalezení pravé moudrosti spočívá v křesťanství. Ve výzdobě je řada námětů odvozených z antické mytologie, historie i umění.
Malířská výzdoba stropu. Figurální výjev v krajině, na vrcholu kopce kruhový antický chrám, pod kopcem zleva doprava: zapálený oltář, nad ním vojáci s praporci, Deukalion a Pyrrha, malý faun, Faun, Satyr a Satyrka s kozou, Bakchantka, Kentaur.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Figurální scéna v krajině, nad postavami fragment antické architektury, oblouk a sokl se sochou sfingy. Postavy zleva doprava: Bucefalus a Alexandr Veliký, Aristoteles, Krates, Demokritos, Diogenes, Fainias, Sokratés a Xantipa, Kleobúlos s dcerou, Platón, Pythagorás, Solón z Athén, Lykurg, Archimédés, Anaxagorás, Apellés, Thálés, Apellés, Aeskulap, Hippokratés, Galén.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Scéna na mořském břehu, mezi figurami uprostřed stojící muž v antické zbroji (přilba s chocholem, meč) - Alexandr Veliký.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Muž s krátkým plnovousem - Anaxagorás. and Anaxagorás z Klazomen (500/497-428/27), řecký filosof, zastánce přírodní filosofie.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Skupina postav, stojící vousatý muž, drží před sebou obraz Merkura - Apellés. and Apellés, řecký malíř, považován z největšího soudobého umělce. Působil na dvoře Filipa Makedonského a Alexandra Velikého, ale žádné z jeho děl se nedochovalo.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Skupina postav, bělovlasý vousatý muž s kružítkem a metrem, sklání se nad výkresem - Archimédés. and Archimédés ze Syrákús (cca 287-212), nejvýznamější vědec starověku - matematik, mechanik, astronom, vynálezce.
Monumentální nástěnná malba. Figurální scéna znázorňující v kontextu křesťanské církevní historie římské reálie. Uprostřed scény je zobrazen pahorek s částí sloupové architektury a prostorem pro vystoupení řečníků, s oltářem nesoucím nápis IGNOTO DEO, zde na schodech stojí apoštol Pavel, první kazatel Kristova evangelia. Pod schodištěm je reliéf znázorňující římskou oběť, uprostřed oltář, u něho klečí žena s věncem klasů na hlavě pokryté drapérií, obětuje na hořícím oltáři, proti ní velekněz, okolo stojí Římané a Římanky. and Areopag (Areios pagos), Martův pahorek blízko Akropole v Athénách, kde zasedali archonti, starořecká aristokratická správní a soudní rada, podobně jako římský senát. Podle bible, apoštol Pavel sloužil na athénském Areopagu mši, po níž se podle biblické tradice velké množství posluchačů obrátilo na křesťanskou víru (Skutky Apoštolské 17:16-36). Nápis na oltáři, neznámý bůh, se vztahuje ke zmínce v bibli, ale čerpá z řecké tradice, kterou sv. Pavel údajně zažil. V Řecku kutečně existovaly chrámy Neznámého boha - Agnostos Theos, termín neznámý bůh označoval jakéholiv, místní božstvo (Philostratus, Vita Apollonii 6.3). Malíř spojil starořeckou reálií s výjevem římské oběti pod Martovým pahorkem.