Chronologické líčení den po dni revolučních událostí v Praze od svatodušního pondělí 12. 6. do 21. června 1848. Stavění barikád, bombardování Prahy, boj studentů. V pondělí 12. června 1848 byla sloužena od 11 hodin dopoledne pro Slovany na Koňském trhu mše sv. Neozbrojení účastníci se rozešli směrem ke Staroměstskému nám., bylo však do nich v Celetné ulici před Generálním velitelstvím stříleno. Proto postavili 13. 6. několik barikád (v Celetné, u řetězového mostu /nyní Legií/, u Karolina, u Klementina v Karlově ul.). Koňský trh /Václavské nám./ a Ovocná /28. října/ byly obsazeny vojskem. Rakouský generál Windischgrätz již 11. 6. obsadil s kulomety Vyšehrad, Petřín, Opyš a Letnou. Z těchto bodů nechal 15. 6. střílet na Prahu, protože obyvatelé (čeští i němečtí) nechtěli barikády zbourat. Vyhořely Staroměstské mlýny na Novotného lávce a další objekty na Starém Městě. Teprve 21. 6. vyšly v Praze opět noviny a život se vracel do normálních kolejí. Na svátek Božího Těla 22. 6. bylo však zakázáno konat venkovní procesí. Bylo celkem 51 mrtvých a 181 zraněných (sr. s. 28).
Svědectví očitého svědka o vývoji politické situace v Praze v březnu a dubnu v revolučním roce 1848. Očitý svědek popisuje vnitropolitickou situaci v Praze v revolučním roce 1848, a to od 11. března do 9. dubna.
Chronologicky řazené životopisy primátorů Starého Města pražského v letech 1547-1783 a staroměstských starostů po spojení pražských měst (r. 1784) v letech 1784-1867 se stručným přehledem staroměstských starostů v 15. stol. Kniha z pera archiváře města Prahy a známého českého básníka vychází z archivních pramenů, citovaných v poznámkách. Některé z pramenů se do současnosti nedochovaly v důsledku požáru Staroměstské radnice v květnu 1945. Starostové Starého Města pražského obdrželi 24. září 1547 titul "Primas", z něhož bylo časem odvozeno slovo "primátor". V životopisech primátorů a starostů jsou zdůrazňovány důležité události v dějinách Starého Města, ke kterým buď došlo v době jejich správy města, nebo které oni sami podnítili.
Podnět k vytvoření tohoto oratorního díla získal Haydn v Anglii. Libreto podle Miltonova Ztraceného ráje a citátů ze Starého zákona v německém překladu a v úpravě barona G. van Swieten. První podnět k vytvoření velkého oratorního díla Haydn získal spolu s textem libreta podle Miltonova Ztraceného ráje (Paradise lost) v Anglii, kde hotovou skladbu hodlal uvést jeho tamější impresário Johann Peter Salomon. Text byl natolik rozsáhlý, že by jeho zhudebněním vznikla skladba dlouhá přibližně čtyři hodiny. Anglickému textu Haydn navíc dostatečně nerozuměl. Ukázal jej však ve Vídni císařskému bibliotekáři baronu van Swieten a ten jej upravil do podoby, kterou pak Haydn skutečně použil. Zpívaný text tvoří výběr citátů ze Starého zákona (z První knihy Mojžíšovy a z knihy Žalmů) a přepracované verše z Miltonova Ztraceného ráje v německém překladu.