Sochy před vchodem, průčelí- Giganti (Ant. Erhard Martinelli, schodiště antické mythologické figury, východní vstupní křídlom (1723) and Hosák 1981, s. 260n
Sál předků nástropní malby: architektura, ženské postavy okřídlené (fámy?), Skutečné i domnělé zásluhy členů rodu -lat. nápis: HEROUM NERITA SUNT GRADUS AD GLORIAM, VIRTUTUM EXERCITIA SUNT ITEM AD HONOREM (zásluhy hrdinů, jsou stupněm ke slávě a cvičení v udatenství stupněm ke cti), triumfální vůz tažený 4 bělouši, opatřený althannským monogramem, pod koly vozu dvě nestvůry (alegorie Pomluvy a Hlouposti), vozatajem je bohyně Plodnosti zaručující trvání rodu až do konce časů. Druhá žena: alegorie světské Moci, podává korunu a merkurskou hůl (caduceus odznak míru, moudrosti, harmonie) Géniovi (okřídlená bytost) Althanů. Mezi okny Herakles, Orfeus, Perseus, Theseus, Odysseus jako předkové rodu.
Kolosální sousoší. Dvojice mužů, mladý muž, zbroj a přlba, nese na ramenou starého vousatého muže., Samek 2003#, 66-68., and Tradičně je sousoší připisováno L. Mattiellimu, jako dar císaře Karla VI. hraběnce Althann-Pignatelli. Ingeborg-Schemper-Sparholz však tuto atribuci spochybňuje (Samek 2003, 68).
Kolosální sousoší. Dva nazí muži spolu zápasí. and Tradičně je sousoší připisováno L. Mattiellimu, jako dar císaře Karla VI. hraběnce Althann-Pignatelli. Ingeborg-Schemper-Sparholz však tuto atribuci spochybňuje (Samek 2003, 68).
Olejomalba na dřevě (96 x 110 cm): ženy uctívající zlatou sochu Cerery sedící na trůnu (koruna z klasů, roh hojnosti, odhalená ňadra). Socha je na kamenném soklu, na němž stojí obětní nádoby. Před sochou matrona s knihou, za ní stojí a klečí další obětnice (kadidelnice, kniha). V pravém dolním rohu klečí žena s košíkem plodů vedle snopů obilí. Za oltářem skupina žen okolo klečící ženy s obilím na míse. Před sochou a za sochou hořící pochodně na podstavci. Výjev je situován do přírodního rámce, nalevo v průhledu kruhový oltář a před ním skupina žen uctívající další sochu pod baldachínem, za toutp sochou trubači a standarta zakončená měsíčním srpkem. Nad sochou Cerery dva Amorové, jeden se zapálenou pochodní, druhý s lukem., Zlatohlávek 2009#, s. 175-6, O 37., and Obraz neilustruje žádný konkrétní antický text, i když identita hlavní kultovní sochy je jasně definovaná (koruna z klasů, roh hojnosti, dále zapálené pochodně, obilí na míse, snop obilí na zemi). Popisům kultu Cerery v antických pramenech rovněž odpovídá skutečnost, že se kultu účastní výlučně ženy.