The subject of liability for damage to client caused during performance of social services in residential establishments becomes increasingly relevant. As opposed to the liability for damage caused during performance of health services, this subject is rather underappreciated by general members of the legal profession. For this reason RILSA produced a study „Legal aspects of liability for damage caused to a client while providing a social-health care in residential establishment for social services“ that aimed to find out the level of knowledge among the providers of residential social services in the area of liability for damage. To find out the level of legal knowledge of providers of residential social services, a question form was distributed randomly in the Czech Republic. We found out, that providers of residential social services know about the existence of liability for damage and that they are insured. But in the case of significant incurred damage or in the case of more damages within one year the insurance coverage limit might not be sufficient. However, the knowledge of legal terms of liability for damage eventually caused to their clients is limited and current way of obtaining the knowledge by individual study is insufficient., Daniela Bruthansová, Věra Jeřábková, and Literatura
V české společnosti a českém zdravotnictví došlo od roku 1989 k hlubokým změnám. Financování zdravotní péče z daní bylo nahrazeno veřejným zdravotním pojištěním s veřejně-soukromým mixem poskytovatelů zdravotní péče. Dvacet let reforem lze považovat za úspěch, i když se zdravotní systém potýká s mnoha problémy. Radikální a rychlá řešení reformy zdravotního systému neexistují; přednost by měl mít konzervativní přístup. Zdravotní reformy ukazují, že společnost potřebuje více času na přijetí společenských změn. Systém zdravotní péče se složitými komplexními vztahy, není laboratoř pro experimenty na lidech. V textu jsou diskutována některá vybraná reformní opatření, která by měla vést ke zlepšení zdraví a zdravotního systému., Since 1989 the Czech society and the Czech health system have undergone deep changes. Health care financing out of taxation was replaced by public health insurance, with public-private mix of health providers. The twenty years of reforms can be viewed as a success, although the health system faces many problems. The radical and quick solutions do not exist in health system reform; the conservative approach should be preferred. Health reforms show that the society needs more time to accept social changes. The health system with complex relations is not a laboratory for pro experiments on humans. Some selected reform measures to improve health and health system are discussed., Martin Dlouhý, and Lit.: 19
Ve vybraných městských lokalitách v ČR byl dlouhodobě monitorován vývoj hluku. Časové řady byly zkoumány metodou lineárního regresního modelu. V období 1994–2006 došlo ke statisticky významnému vývoji hluku (vyjádřeného pomocí hlukového ukazatele pro den-večer-noc Ldvn) v necelé polovině ze 40 monitorovaných lokalit. V 10 z nich se jednalo o pokles a v 7 z nich o nárůst Ldvn. Změny v jednotlivých lokalitách se pohybovaly v rozpětí od mínus 4 dB/10 let (pokles) do plus 5,5 dB/10 let (růst). V období 2009–2011 bylo hodnoceno 15 lokalit, ke změně dříve zjištěných trendů vývoje došlo ve dvou z nich. Za celé časové období 1994–2011 došlo k meziroční změně hluku o více než 4 dB ve třech případech. Při celkovém hodnocení všech monitorovaných lokalit za celé časové období nebyl zjištěn významný rostoucí ani klesající trend vývoje hlučnosti. Zjišťované změny jsou charakteristické pro městské dlouhodobě obydlené lokality ležící uvnitř zástavby, nelze je celostátně zobecňovat na lokality jiného charakteru. Zhodnocení dlouhodobého monitorování hluku ukazuje, že toto monitorování umožňuje nejen zachycení lokálních změn hlučnosti, ale též celkové hodnocení trendu vývoje., Noise values in selected urban localities in the Czech Republic were subjected to long-term monitoring. Time sequences were analysed by linear regression. A statistically significant development in noise values (expressed by noise indicator Lden) was detected in almost one half of 40 monitored sites during 1994–2006. Lden was decreased in 10 instances and elevated in 7 instances. Changes in the various localities ranged from minus 4 dB/10 years (decrease) to plus 5.5 dB/10 years (increase). A total of 15 localities were evaluated in the 2009–2011 period; changes in trends previously detected were found in two cases. Over the whole monitoring period 1994–2011 an inter-annual change of over 4 dB was registered in three cases. An overall evaluation of all monitored localities for the whole monitoring period did not reveal any significantly increasing or decreasing noise trends. The detected changes are characteristic of urban long-term residential and built-up areas and cannot be generalized to other types of locality. Evaluation of the long-term noise monitoring confirms that this monitoring allows not only identification of local changes in noise levels, but also an overall assessment of the trends., Zdeňka Vandasová, Ondřej Vencálek, Ondřej Dobisík, and Literatura
Před anesteziologickým výkonem je ve většině zdravotnických zařízení běžnou praxí provádět základní laboratorní vyšetření. Někdy pak (například z důvodu neprovázanosti jednotlivých informačních systémů jednotlivých zdravotnických zařízení) dochází k situaci, že jsou laboratorní vyšetření zbytečně opakována, čímž dochází ke zbytečné zátěži pacienta i k plýtvání finančních prostředků. I při velmi konzervativním odhadu jsme došli k závěru, že při důsledném sdílení dat mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními (například formou rozšíření systému IZIP) by bylo možné v českém zdravotnictví ušetřit nejméně 2,2 miliónu Kč ročně. I když se na první pohled může zdát tato částka jako zanedbatelná, je takovéto zjištění jasným signálem, ve kterém segmentu zdravotnictví je možné pomocí metod eHealth (zavádění výpočetní techniky do zdravotnictví) ušetřit. Při podobném sdílení například obrazových dat by byly získané úspory ještě podstatně vyšší., A routine laboratory check-up before anesthesia is a common procedure in most hospitals in the Czech Republic. However, sometimes the examination is unnecessarily repeated due to an inaccessibility of original results. Even by taking a very conservative approach we have found possible savings of 2.2 million Czech crowns annualy by a rigorous date sharing among health care providers in the Czech Republic. Although this amount might seem insignificant, it shows a strong potentional for additional savings provided by eHeath methods when sharing X-rays, etc., Jan Bruthans, Gleb Kolomeets, Marek Svítek, and Lit.: 8
Spotřeba tabákových výrobků nejen poškozuje zdraví, ale má i negativní ekonomické důsledky. Zvýšené náklady způsobené kouřením (vyšší úmrtnost, vyšší náklady na zdravotnictví, ztráta pracovní produktivity, výdaje na cigarety) nesou spotřebitelé, stát i soukromé firmy a touto cestou dotují tabákový průmysl. Česká republika na kouření a jeho důsledky doplácí, ztráty se pohybují v miliardách Kč - např. v roce 1999 stát vybral na daních na tabák 20,2 miliardy Kč a minimálně 27,2 miliardy Kč vydal na léčení nemocí způsobených kouřením (je zde započítána pouze nemocniční péče, není zahrnuta ambulantní péče a sociální dopady kouření). Zkušenosti a dobrá praxe ze zahraničí nabízejí přístupy jak snížit ekonomické ztráty způsobené kouřením - (1) zvýšit daně na cigarety (sníží se prevalence a zároveň se zvýší příjmy státního rozpočtu), (2) zakázat reklamu na tabákové výrobky, jejich propagaci (včetně místa prodeje) a sponzorování ze strany tabákových firem, (3) zakázat kouření ve veřejných prostorách a na pracovištích, (4) vést informační kampaň zaměřenou na zdraví, návykovost a ekonomické dopady poskytující kuřákům komplexní informace (např. na krabičkách cigaret), (5) léčit závislost na nikotinu, regulovat obsah cigaret a zajistit plnou informovanost veřejnosti o jejich složení. Z kouření má ekonomický prospěch pouze tabákový průmysl. Investice do prevence kouření a léčení závislosti na nikotinu mají vysokou návratnost formou snížení ekonomické ztráty způsobené kouřením., Consumption of tobacco products has a harmful effect on people's health but it also has negative economic consequences. Higher costs caused by smoking (higher mortality rate, higher expenses on health care, loss of work productivity, costs of cigarettes) are paid for by the consumers, the state and also by private companies. This amounts to a subsidy for the tobacco industry. The Czech Republic pays for smoking and its effects. The losses are in the region of billions of crowns. For example in 1999 the state received 20.2 billion Kc in tobacco tax and it spent at least 27.2 billion Kc on treating diseases caused by smoking (only hospital care is included, not outpatient treatment or the social impact of smoking). Experience and good practice from abroad offer possibilities of decreasing economic losses caused by smoking: 1. increasing the tax on cigarettes (prevalence drops and the state budget income increases), 2. ban on tobacco products advertising and promotion (including the shops) and sponsoring tobacco companies, 3. ban on smoking in public places and work places, 4. information campaign targeted at health, addiction and economic impact, which would provide smokers with sophisticated information (e.g. on cigarette packets), 5. treatment of addiction to tobacco, regulation of the contents of cigarettes and ensuring that consumers are fully informed about the composition of cigarettes. Only the tobacco industry profits from smoking. The return on the investment into the prevention of smoking and the treatment of nicotine addiction is very high due to the reduction of the economic loss caused by smoking., Hana Ross, Jana Havelková, and Lit.: 12
Podpora zdraví na pracovišti je podpora zdraví, která je zaměřena na zdraví ekonomicky aktivních obyvatel. Rozhodující otázkou je, zda budou zaměstnavatelé v ČR poskytovat svým zaměstnancům hospodářskou nebo nějakou jinou podporu. Autoři diskutují některé argumenty, které by mohly vést k větší aktivitě českých zaměstnavatelů v oblasti podpory zdraví na pracovišti., Worksite health promotion is health promotion that is focused on health of economically active population. The crucial question is whether Czech employers have any economic or other incetives to provide this type of services to their employees. In the paper, we discuss some arguments for Czech employers to be more active in worksite health promotion., Martin Dlouhý, Milan Horváth, and Lit.: 5
Cílem předkládaného článku je přehlednou formou seznámit čtenáře s debatou vedenou na téma spravedlnost ve zdraví a předložit jim k diskusi poznatky týkající se této problematiky v ČR, a to jednak stručným shrnutím definičního vymezení pojmu, jednak prostřednictvím přehledové analýzy institucionálního rámce i situace vybraných ohrožených populačních skupin., The goal of the proposed article is to introduce contemporary health equity debate, the definition of this term, and also a brief summary of the situation in the Czech Republic based on overview analysis of the institutional framework and situation of selected vulnerable groups., Miroslav Barták, Antonín Malina, Pavlína Horáková, and Lit.: 20
Úvod: Je uváděno, že prevalence neurodegenerativních onemocnění v malých evropských komunitách izolovaných od okolí je vyšší ve srovnání s běžnou populací. Tentýž jev jsme pozorovali v malém, relativně izolovaném regionu jihovýchodní Moravy. Cíl: Zjištění prevalence neurodegenerativního parkinsonizmu v izolovaném regionu jihovýchodní Moravy. Metodika: Byla použita metoda třífázového vyšetření. V první fázi byly do ordinací praktických lékařů distribuovány dotazníky, které byly vyplněny všemi pacienty, kteří se z jakéhokoliv důvodu dostavili v průběhu tří měsíců do ordinace praktického lékaře. Ve druhé fázi byly u pozitivních respondentů příznaky parkinsonizmu objektivizovány vyšetřením edukovaným ambulantním neurologem. Ve třetím stupni byli respondenti, u kterých byly při skríningovém vyšetření příznaky parkinsonizmu objektivizovány, přijati k detailnímu vyšetření za hospitalizace v terciárním centru pro diagnostiku a léčbu neurodegenerativních onemocnění. Výsledky: Celková prevalence parkinsonizmu v populaci starší 50 let byla 2,8 % (95% CI: 2,2-3,4); prevalence v populaci 50-64 let byla 1,9 % (95% CI: 1,2-2,5); a v populaci nad 65 let byla 4,06 % (95% CI: 2,9-5,1). Byly získány tři velké rodokmeny s patrnou autozomálně dominantní dědičností parkinsonizmu. Závěr: Zjištěná prevalence byla překvapivě vysoká a podstatně odlišná od hodnot prevalence publikovaných v jiných evropských zemích. Vzhledem k charakteristice regionu je předpokládán vliv genetických faktorů. Současný výzkum je zaměřen na genetické pozadí a DNA analýzu probandů z rodokmenů, ve kterých byla identifikována autozomálně dominantní dědičnost parkinsonizmu. Klíčová slova: parkinsonism – neuroepidemiology – prevalence studies – three-stage ascertainment method – inheritance Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů., Introduction: It has been suggested that the prevalence of neurodegenerative diseases in small, isolated European communities might be higher than in the general population. We recently observed this phenomenon in a small specific region of south-eastern Moravia. Objective: To assess the prevalence of neurodegenerative parkinsonism in an isolated region with a rural population in south-eastern Moravia. Methods: A three-stage method of data collection was used. In the first phase, originally designed questionnaires were distributed to general practitioners and completed by all patients who visited them for any reason during a three-month period. In the second phase, positive responders were examined by trained primary care neurologists. Finally, the diagnosis was confirmed or excluded by a movement disorders specialist. Results: The overall prevalence in the population older than 50 years of age was 2.8% (95% CI: 2.2-3.4); the prevalence in the population from 50 to 64 years was 1.9% (95% CI: 1.2-2.5), and it was 4.06% (95% CI: 2.9-5.1) in the population over 65 years of age. Three large families with an autosomal-dominant inheritance patterns of parkinsonism were identified. Conclusions: The prevalence rates were surprisingly high; they substantially differed from the published prevalence rates in other European countries. Due to the characteristics of the region, we expected a particular impact of genetic factors, most probably the autosomal-dominant inheritance of parkinsonism. Our current research focusses on the genetic background and DNA analysis of probands from the families in which autosomal-dominant parkinsonism was identified., and K. Menšíková, P. Kaňovský, P. Otruba, M. Kaiserová, M. Vaštík, P. Hluštík, L. Mikulicová, T. Bartoníková, P. Dudová, P. Jugas, J. Ovečka, L. Šachová, F. Dvorský, J. Krša, M. Godava, R. Vodička, R. Vrtěl, M. Bareš, V. Janout