Autoři článku si kladou otázky, co to je odložená péče, jaký je její rozsah a jak by mohl být tento jev měřen. Na základě empirických studií jsou určeny druhy odložené péče a současné metody měření rozsahu odložené péče. Rozsah odložené péče v České republice není zatím zjišťován.Tento text může být použit jako osnova pro provedení případné další studie. Autoři v závěru uvádějí, že je poněkud paradoxní, že v dnešní době mnozí považují za standardní princip tzv. medicíny postavené na důkazech, ale přitom se ani vzdáleně neblížíme veřejné politice, postavené na důkazech., What is the postponing of health care, what is the extent of postponed care and how could be this phenomenon measured are questions which authors dispute in the article. The extent of postponed care in the Czech Republic is not revealed yet; therefore the paper is intended as an outline study. Through the review of empirical studies are determined kinds of postponed care and presented methods for measurement of its extent., Ivan Malý, Marek Pavlík, and Lit.: 33
Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je v § 36 uložena zařízením sociálních služeb povinnost zajistit osobám, kterým poskytují pobytové služby, zdravotní péči a to buď prostřednictvím zdravotnického zařízení anebo prostřednictvím vlastních zaměstnanců příslušného zařízení, kteří mají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. S touto zákonem uloženou povinností vyvstala řada nových problémů, spojených především s ekonomickou otázkou poskytování zdravotnických služeb v sociálních zařízeních. Jelikož se jedná o zdravotní péči, uzavírají tato zařízení smluvní vztah s příslušnými zdravotními pojišťovnami, které by jim ji měly hradit podle stejného principu jako v případě zdravotnických zařízení. Realita je však jiná: současná úprava úhrady zdravotní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb je předmětem četných stížností jejich provozovatelů i zřizovatelů Proto VÚPSV v roce 2008 realizoval dotazníkové šetření za účelem zmapování stávajících problémů financování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb. Nejzávažnějším zjištěním bylo, že zdravotní pojišťovny odmítají některé zdravotní výkony uhradit, jiné hradí pouze částečně. Pobytová zařízení sociálních služeb jsou však povinna poskytovat ošetřovatelskou a rehabilitační péči v plném rozsahu a tak ji jsou nucena financovat z běžných neinvestičních nákladů, tj. na úkor ostatních klientů. Dalším závažným problémem je nedostatečná pozornost, věnovaná rehabilitaci jak ze strany zdravotních pojišťoven, tak i samotných klientů zařízení. Pro nápravu současného stavu doporučujeme především v přijetí jednotné závazné metodiky pro úhradu ošetřovatelské a rehabilitační péče jednotlivými zdravotními pojišťovnami, dále lze uvažovat i o vlastních finančních zdrojích poskytovatelů rezidenčních sociálních služeb (například použití příspěvku na péči). Pro větší využívání rehabilitace by pomohlo přijetí zákona o rehabilitaci. Klíčová slova: zařízení sociálních služeb, pobytová zařízení sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb zdravotní péče, rehabilitace, zdravotní pojišťovny, příspěvek na péči., According to law, social care establishments must provide health care to persons to whom they tender services. Research Institute for Labour and Social Affairs (RILSA) performed a questionnaire-based survey in 2008 on funding of health care and rehabilitation care in long-term social care establishments. We found, that health insurance companies refuse to cover some care and that some care they cover only partially. So social service establishments cover it from current noncapital expenditures, i.e. at the expense of other clients. There is also lack of attention and support given to rehabilitation, both by health insurance companies and the clients of the establishments., Daniela Bruthansová, Anna Červenková, Věra Jeřábková, and Lit.: 7
Zdravotnická zařízení stojí v dnešní době ve světě i u nás před závažným problémem, kterým je získání a udržení zkušených a motivovaných zdravotnických pracovníků, zejména zdravotních sester. Management nemocnic se proto musí intenzivně zabývat nejen mírou spokojenosti pacientů, ale i pracovní spokojeností zdravotnického personálu. Nedostatek středního zdravotnického personálu se začíná projevovat v celé řadě zařízení a neomezuje se jen na pracoviště s vysokou pracovní zátěží nebo na lokality nabízející dostatek jiných pracovních příležitostí.V nejbližších letech se přitom budou problémy s náborem nových zájemců a zájemkyň zřejmě dále stupňovat a ani stabilizace stávajícího personálu nebude zcela jednoduchou záležitostí. Autoři prezentují výsledky výzkumu, jehož cílem bylo zkoumat pracovní spokojenost zdravotních sester a faktorů, které ovlivňují jejich pracovní spokojenost v konkrétním zdravotnickém zařízení – Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze.Práce směřuje k získání širšího obrazu sociálního postavení sester a o identifikaci specifických charakteristik jejich práce z hlediska obsahu, využití kvalifikace a motivace.Vzhledem k to-mu, že fakultní nemocnice není až tak specifickým objektem, je studie zaměřena právě na tyto obecnější aspekty a pokouší se o některé dílčí generalizace., Most of medical facilities around the world face a serious problem with procuring and possessing experienced and motivated medical staff, especially state registered nurses. The authors are presenting research results from Thomayer University Hospital in Prague. The goal was to analyse working satisfaction of nurses and factors that influence it. The study focuses on obtaining more information in social standing of state registered nurses and in identifying specific characteristics of their workload in light of content, usage competency and motivation. The study is focused on the general aspects and tries to split some of the generalizations., Jiří Buriánek, Antonín Malina, and Lit.: 7
Společenské změny ovlivňují výkon lékařské profese. Lékaři tlaky na změny statusu vnímají a vyžadují, aby školy ve svých studijních programech tyto změny akceptovaly. Projekt EU „Systém psychosociální prevence pro studenty všeobecného lékařství“ realizovaný v rámci LF UP v Olomouci, na tyto výzvy reaguje. Staví na informacích získaných výzkumnými šetřeními realizovanými v letech 2003 – 2008 s cílem zjistit názory studentů na to, jak je studium vybavuje pro lékařskou profesi, jejich představy o obsahu role lékaře a jejich obavy ve vztahu s nástupem do zaměstnání. V rámci projektu bylo vytvořeno a ověřeno pět vzdělávacích modulů vztahující se k psychosociálním preventivním strategiím podporujícím zvýšení kvality života v roli lékaře., Social changes have a great influence on the medical profession.The doctors fell the impulses for changes of the status and demand that the medical schools would incorporate these changes into their studying programmes. The EU project called „ The system of psychosocial prevention for the general medicine students that was carried out at LF UP Olomouc does react to these appeals. It is based on the information that were gained through a research carried out in the years 2003 – 2008 with the aim to find out opinions of the medical students about how the studies prepares them for the duty of their profession, their ideas about the role of the doctor and their worries about starting the profession.Withing the framework of this project there were created and verified five educational models that are connected to the psychosocial preventive strategies supporting the increase of the quality of life in the role of a doctor., Jaroslava Králová, Lenka Hansmanová, Zdeněk Papeš, and Lit.: 22
Prioritou Evropské zdravotní politiky jsou lidé a jejich zdraví, se všemi okolnostmi, které je ovlivňují. Zdravotní politika je charakterizována zřetelným zájmem o zdraví a spravedlnost ve všech politických aktivitách a odpovědností za jejich zdravotní důsledky. Evropská zdravotní politika je založena na mnoha strategických dokumentech, jako je program Zdraví 21, který je od roku 1998 osnovou evropské zdravotní politiky, a Druhý akční program Společenství ve zdravotní oblasti pro léta 2008-2013, který schválil Evropský parlament a Rada. Evropská zdravotní politika je slibným motivem i dobrým příkladem pro zdravotní politiku v České republice., Priorities of the European health policy are people and their health with all its determinants. Health policy is characterized by an explicit concern for health and equity in all areas of policy and by accountability for health impact. European health policy is based on many strategic documents, such as Programme Health 21 which is the framework of European health policy since 1998 and the Second Programme of Community Action in the Field of Health 2008-2013 which was adopted by the European Parliament and Council. European health policy is a promising motivation and a good example for health policy in the Czech Republic., Jan Holčík, and Lit.: 22
Autoři se problému věnují především z hlediska medicínského práva. Navrhují termín „pronájem dělohy“ proti termínu „náhradní mateřství“, zejména proto, že jejich označení lépe odpovídá skutečné situaci. V dalších odstavcích se věnují problematice etiky, právní úpravě, trendům v jiných státech a nevyhýbají se ani problematice úhrady a ekonomickým aspektům problému. and Lubomír Vondráček, Jan Vondráček, Vladimíra Dvořáková
V České republice byly v minulých letech v rámci zdravotnických zařízení učiněny určité chyby týkající se provádění sterilizačních zákroků. Kromě nedodržení podmínek pro provádění sterilizace stanovených ve směrnici Ministerstva zdravotnictví č. 1/1972, o provádění sterilizace, docházelo rovněž k administrativním pochybením a ke zpochybnění pravosti podpisů písemného informovaného souhlasu. Klíčovým problémem byl však písemný informovaný souhlas a komunikace lékaře s pacientem. S ohledem na výše uvedené se tento článek zabývá legálním provedením sterilizace, které bude bezvadné pouze za předpokladu splnění všech zákonem vyžadovaných podmínek., tzn. písemného informovaného souhlasu pacienta (popř. vlastní žádosti pacienta), jemuž předchází kvalifikované poučení pacienta o účelu, povaze, předpokládaném prospěchu, následcích, včetně informace o PST syndromech (post tubal sterilization syndrome), reálných alternativách, možných rizicích zdravotního výkonu a léčebném režimu. Dále pak je nutné posouzení a samotné provedení sterilizačního zákroku v souladu se směrnicí Ministerstva zdravotnictví č. 1/1972 a dalšími právními předpisy., In the Czech Republic, the Health centres made several administrative mistakes when performing sterilization. Besides breach of the rules relating to sterilization that were determined in the directive of the Ministry of Health no. 1/1972, there were as well administrative omissions and problematical authenticity of some patients'signatures.The key problem however lay in the written informed agreement of a patient confirming his consent with the medical operation. Execution of sterilization is flawless and in accord with the law, only if certain conditions are met. Sterilization requires the written informed agreement of a patient (or patient's own application) that should be preceded by qualified information given the patient about the purpose of sterilisation, its character, expected benefits, probable implications including information about PTS syndromes, possible alternatives to the intended operation, information about potential hazards of the operation, and finally information about medical care procedure. Moreover, it is necessary to assess and perform of the sterilization according to the directive of the Ministry of Health no. 1/1972 and to other concerning regulations., Michaela Kozáková, and Lit.: 9