Kresba: Venuše (nahá, pás pod ňadry) stojí na oblaku s pravou rukou nataženou před sebe, u jejích nohou klečí Amor (toulec) a střílí dolů šíp z luku směrem, kterým Venuše ukazuje. Napravo nad oblakem hlava Amora se šípem v ruce, dole hlava foukajícího Zefyra. Nalevo nahoře párek holubic v letu.., Fučíková 1997#, I/272., and Patrně návrh na nerealizovanou nástropní malbu, obdobná kompozice jako Merkur a Junov v Bílé věži Pražského hradu.
Nahý Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty, caduceus, plášt vlající okolo těla) letí doprava, levicí ukazuje vzhůru a ohlíží se k Athéně. Bohyně (přilba, brnění s odhalenými ňadry, dlouhý chitón) se dívá na Merkura, sedí na oblaku a drží v pravici oštěp a v levici štít. Vpravo na oblaku pod Athénou sova a zcela napravo kohout., Kaufmann 1988#, s. 262, 20.42, and O "Hermatheně" srov. Exemplum: Hermathena.
Průvod nymf, boj Kentaurů s Lapithy, trojská válka (jízdní bitvy), bakchanále, Neptun a Amfitríté, Neptunovy mořské jízdy (Čas. NM CXXXII, 1963, 195-210)., Poche, Preiss 1973#, s. 132-135., and Dřevěný strop (cca 30 m čtverečních) z domu Vlacha Laurenzia Nera byl snesen roku 1932, od roku 1947 je v NM v Praze. Majitelem domu byl dvorní mečíř Rudolfa II., existuje hypotéza, že autorem výjevů byl Bartoloměj Spranger.
Žlutá monochromní fresková malba napodobující bronz. Zachována pouze fragmentárně a v kresbách, ústřední postavou byla personifikace Říma (přilba, žezlo) v dopředu napřažené ruce drží postavu Victorie, stojí na globu, před ním orel., Kaufmann 1988#, 20.35., and Spranger si dům v Praze koupil v roce 1585. Kresba kdysi v Utrechtu (30 x 20 cm, prodána 1928) zobrazuje personifikaci Romy a možná se k malované fasádě vztahuje, kopie kresby (29 x 18, 9 cm) je v Lipsku (Museum für bildenden Künste, Graphische Sammlung, Rensi sbírka, díl 3). K fasádě se možná vztahuje i kresba v Darmstadtu (Hessisches LAndesmuseum) a v Budapešti (Szépmüvészeti Múzeum).
Olej na plátně (158 x 113 cm). Figurální scéna v krajině s architekturou a horami. Dole uprostřed putto s věncem a štítem, nad ním oblak, v něm tři nahé ženy ve společném objetí - múzy umění: Malířství (paleta se štětci), Sochařství (soška), Architektura (kružítko, úhelník). Nad nimi Fáma s trubkou uvádí múzy před olympské bohy sedící na oblacích v čele s Jupiterem (ve tváři rysy Rudolfa II.) a Minervou., Vlnas 2005, 106-107., and Kopie Sprangerova obrazu.
Kresba (16 x 27, 9 cm): Paridův soud, všechny tři bohyně jsou zobrazeny nahé, nalevo sedí Juno, vedle stojí Minerva (přilba, štít, oštěp), napravo Venuše se dvěma amoretti po stranách. Nahý Paris sedí uprostřed a předává jablko Venuši., Fučíková 1997#, I/270., and Kompozici Parida a Venuše Spranger převzal z Raffaelovy malby Adama a Evy na stropě Stanza della Segnatura ve Vatikánu.
Olej na plátně (125, 5 x 97 cm): Sofinisba má korunu na hlavě, šperky a bohaté šaty, tunika je shrnutá, takže odhaluje ňadro. Sedí u stolu, v ruce pohár s jedem. Za ní je klanící se sluha odhalující závěs. and Fučíková 1997#, I/97
Olej na plátně (93 x 132 cm): Merkur (křídlená čapka, okřídlené boty) vynáší k olympským bohům Psýché (nádobka v ruce). Na oblacích sedí Jupiter (orel, okřídlený blesk), vedle něj Amor (luk)., Kaufmann 1988#, 20.3., and Obraz odkazuje na Apuleiovy Proměny čili Zlatého osla (6, 16-23), v němž Jupiter rozhodl, že Psýché má být odnesena na nebesa, aby se stala bohyní.
Venuše, Juno (páv, žezlo) a Ceres (věnec z klasů), všechny bohyně jsou nahé., Kaufmann 1988#, 20.83., and Obraz dochován pouze krasbami, jež možná pouze kopie Sprangerových kreseb: Wien, Albertina; Amsterdam. De Boer; Darmstadt, Hessisches Landesmuseum; Davis, California, soukr. sbírka; Sotheby's 25 June 1970. Téma zobrazeno na Raffaelem navržené nástěnné malbě v Sala di Psiche, Villa Farnesina, Řím, 1519.
Bronzová soška (32 cm): Neptun (vousy, vlající plášť) poklekl pravým kolenem na skálu a oběma rukama uchopil zezadu nahou Kainis, která zoufale zdvihá pravou ruku nahoru a odklání hlavu od Neptuna. Jupiter má mezi nohama vztyčený ocas stvůry, což mohla být žertovná narážka na přirození (v Němčině stejně jako v češtině vulgární výraz pro membrum virile), které v mýtu hraje klíčovou roli., Prag um 1600#, č. 76., and V Antverpách (Stedelijk Prentenkabinet, 5) je Sprangerova přípravná kresba a ve vídeňské Albertině je dochována podle ní zhotovená rytina od Jana Sadelera.