Dlaždice pochází z dláždění hradní kaple a saristie na hradě Zvíkově. Motiv připomínající kentaura - čtyřnohí zvíře s trupem a hlavou člověka v kápi, drží štít a meč. and Kotalík 1982#, s. 77, č. k. 32.
Na fragmentu ostění je dochována část polosloupku s hlavicí v podobě vinné révy a s hlavou ve vyhloubeném medailonu. Nedokončený reliéf patrně pochází z bývalého benediktinského kláštera sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle (zal. 1000, po požáru opět zbudován 1137)., Bažant 2003#, 86., and Hlava v kruhové nice je antické ikonografické téma, sloužící k oslavě zobrazeného. Zpočátku vyhrazeno pouze pro zobrazení apoteózy císaře, vlastně šlo o jeho portrét na štítě ("imago clipeata"). Takovéto portréty byly používány jako vojenské standarty a zastupovaly císaře před vojskem. Nalézáme je také na provinciálních římských náhrobcích, které mohly inspirovat německé a rakouské sochaře v 12. - 1. polovině 13. století. Římské provinciální portréty byly v románské době sekundárně použity k výzdobě soudobých staveb (např. vchod kostela sv. Urbana v Marburgu).
Sochařská výzdoba kláštera. Sloupové hlavice s motivy - vinný hrozen, medailon s mužskou hlavou., Denkstein 1958#, 109-110., Varcl 1978#, 90., and Hlavice sloupků z arkádových oken, vyznačené tzv. antickými patkami, mají kromě běžných krychlových hlavic také fantastickou zvěrnou ornamentiku románskou, ale je tu též snaha zachytit něco z antické tradice palmetových vzorů. Nárožní kámen s náznakem sloupku, jehož hlavici zdobí vinný hrozen, provedený dost naturalisticky, též miskovitě prohloubený kruhový medailon vedle hlavice s reliéfem mužské hlavy. Kulatá hlava nasazená na válcovém krku připoíná římskou plastiku, sarkofágové medailony i císařské portréty 2. - 3. století; pojetí vousu, očí a schematické zobrazení účesu je však soudobé (patrně vliv severní Itálie, přes níž působí vlivy antické a byzantské). Na Ostrově zřejmě pracoval kameník orientovaný na sodobé proudy německé, ale i sochař obeznámený se severoitalskou plastikou navazující na antický Řím a na Byzanc.
Antemion se objevuje na malířské výzdobě záklopového stropu a ve vlysu na stěně Vojtěchově sálu v prvním patře jižního křídla, antemion na exteriéru "Hodinové věže" na severovýchodním nároží zámku pochází třicátých let 16. století. Poprvé se tato ornamentika v architektonické malbě v českých zemích objevuje v kutnohorském Hrádku z roku 1493. and Hrubý 2003#, 31-42.
Ve vlysu parapetu západní tribuny se dochovalo 64 kazet s ornamentální a figurální výzdobou. Mezi nimi hlava muže en face s vousem, knírem a vlasy sčesanými dozadu., Hrubý 2003#, 142-150., and Hlava může představovat nějaké antické božstvo.
Ve vlysu parapetu západní tribuny se dochovalo 64 kazet s ornamentální a figurální výzdobou.Kazeta s hlavou antického vladaře. and Hrubý 2003#, 142-150.
Oblouk do arkýře je na lícní straně malířsky vyzdoben kazetami s květy uprostřed, po straních jsou kanelované sloupy s hladkými hlavicemi. Výklenky po stranách arkýře byly opatřeny edikulami, na severní straně s trojúhelníkovým a na jižní obloukovým. V perspektivně namalovaných římsách nástavců jsou oválné otvory and Hrubý 2003#, 50, 64.