Bronzový odlitek jezdecké sošky Marka Aurelia (v. 23 cm bez soklu) ., Chlíbec 2006#, 160-161, č. 70, obr. s. 161., and Bronzová plastika pochází z nostické sbírky antických brozů, kterou patrně shromáždil během svého italského pobytu František Václav Nostic-Rieneck (Chlíbec 2006, s. 25), ve sbírce je exemplář doložen roku 1819. Zmenšená kopie slavného antického sousoší, o typu srov. Exemplum: jezdecká socha Marka Aurelia.
Bronzový odlitek jezdecké sošky Marka Aurelia (v. 24 cm bez soklu) ., Chlíbec 2006#, 158-159, č. 69, obr. s. 159., and Bronzová plastika je ve sbírkách NG od roku 1946. Zmenšená kopie slavného antického sousoší, o typu srov. Exemplum: jezdecká socha Marka Aurelia.
Grafický list (193 x 197 cm). Figurální scéna ve venkovské krajině s domy, na břehu vodního toku, v rákosí, Pan pronásleduje nymfu. and Ilustrace k Ov. met. vyd?
Bronzový odlitek (v. 43, 8 cm); nahý chlapec, růžky, špičaté uši, otvory na prsou (původně patrně ozdoba kašny). Stojí na soklu, na jeho čelní straně poprsí putta vyrůstající z akantových listů, drží v obou rozpřažených ruách klíč?, Chlíbec 2006#, 58-59, č. 14, obr. s. 59., and Do sbírek NG získá no roku 1951. Atributy postavě chybí, v levé ruce patrně držel misku. Nemá kozí nohy, ale růžky a špičaté uši ji řadí do skupiny lesních bůžků. Socha patrně představuje člena Dionýsovy družiny, malého průvodce boha Pana.
Bronzový odlitek (v. 18, 5 cm). Ozdoba nábytku v podobě hlavy a hrudi býka., Kotalík 1982#, s. 65, č. k. 9., Chlíbec 2006#, 286-287, č. 135., and Bronzová plastika pochází z nostické sbírky antických brozů, kterou patrně shromáždil během svého italského pobytu František Václav Nostic-Rieneck (Chlíbec 2006, s. 25), od roku 1945 ve sbírce NG. Patrně volná renesanční kopie podle antické památky (původně považováno za antickou římskou práci).
Zobrazení římského setníka se štítem ozdobeným velkou lidskou hlavou., Kotalík 1982#, 80, č. 43., and Prototypem zobrazení byl patrně antický gorgoneion (Pujmanová).
Madona s děckem a hlava proroka na listu vpravo dole., Bažant 2003#, 118., and Antifonář sedlecký, je nejvýznamnější památkou české knižní malby před polovinou 13. století. Výzdoba je dílem několika rukou. Je tu zobrazena byzantinizující Madona s děckem a hlava proroka na témže listu vpravo dole. Tato malba se otevřeně hlásí k antickému patetickému stylu. Vyspělá technika modelující tváře štětcovými tahy kladenými vedle sebe a zvýrazňující objem pomocí lesků ukazuje na přímý řecký vliv zprostředkovaný Benátkami, kam ukazuje i italský způsob notového zápisu, ale styl malby má analogie i v Sasku a Porýní. Na inspiraci nějakou byzantskou ikonou, či na ikonou inspirovanou knižní malbou, ukazuje začlenění poprsí proroků v rozích rámu, zde je, mimochodem řečeno, třeba hledat kořeny "rámových obrázků" v českých deskových obrazech 14. a 15. století, které se mimo byzantskou oblast nikde jinde nevyskytují. Byzantské ikony s obrazovými medailony v rámu byly po roce 1204 zjevně převáženy z Konstantinopole do Benátek, kde se dodnes dochovala ikona sv. Michaela v pokladu chrámu sv. Marka.